Správný výběr je zásadní

V zahradnictvích, na trzích i v hobbymarketech je k mání velké množství odrůd. Může tedy být velmi složité zvolit bez rady odborníka ten správný, který bude zrovna v našich podmínkách prosperovat. Pokud chceme fíkovník smokvoň (Ficus carica) pěstovat celoročně na zahradě, měli bychom se řídit v první řadě jeho mrazuvzdorností.

fiky.jpg
Foto: Shutterstock

Některé odrůdy zvládnou i teploty klesající k -15 °C, ale ta bývá pro většinu z nich hraniční. Už při -10 °C hrozí poškození pletiv větví, zvláště na nevyzrálém dřevě. Rozhodně u nás tedy nespoléhejte na plnou mrazuvzdornost – venkovní rostlinu je třeba přes zimu chránit například netkanou textilií nebo ohnutím a zakrytím větví pro případ, že nebude mírná. Jinak se musíte smířit se zmrznutím větví a doufat, že na jaře vyžene ze země nové. Prodejci i tak slibují ještě týž rok úrodu, ale otázkou je, zda stihne včas dozrát. A právě doba zrání by měla být další důležité kritérium výběru vhodné odrůdy.

Nejranější fíkovníky mohou ve vhodných podmínkách dozrát za 70 až 75 dní od násady plodů. Středně rané potřebují k dozrání fíků 80 až 90 dnů a pozdní odrůdy více než 100 dnů od násady plodů. Zdá se to jako nepatrný rozdíl, ale vzhledem počasí, jaké u nás panuje na podzim, jde o zásadní otázku.

„Z fíkovníků u nás pěstovaných jsou nejranější Veselský, Ronde de Bordeaux, Trnavský Velkoplodý a nebo Campaniere. Bohužel nejvíce nabízené fíkovníky na trhu jsou klony odrůdy Brown Turkey (zkráceně BT), která je spíš pozdní a v některých lokalitách ČR vůbec nedozraje. U některých klonů BT dozraje většinou jen pár plodů jarní (breba) násady,“ uvádí zkušený pěstitel Jaroslav Nedoma z Uherského Ostroha.

Naopak dobré zkušenosti s odrůdou Brown Turkey, konkrétně s jejím klonem Pálava pěstovaným na Břeclavsku už od 60. let minulého století, má pěstitel Miroslav Effenberger z Přibic v Jihomoravském kraji. Když se zadaří, sklízí z venku zasazených fíkovníků za sezónu třeba metrák plodů.

Pozor na rostliny dovezené z jižních zemí, které nejsou na naše klimatické podmínky připravené. Takové rozhodně na zahradu nesázejte. Raději se poohlédněte po tuzemském pěstiteli, který nabízí sazenice ze svých již otužilých exemplářů. Ten vám navíc nejlépe poradí s jejich pěstováním.

Pokud nežijete v teplejší oblasti Česka, a přesto se chcete dočkat zralých plodů, je vhodné uvažovat o pěstování fíkovníku jakožto přenosné rostliny. Přes zimu jí dopřejte klid na chladném stanovišti (teploty mezi -5 °C a 10 °C). Řešením může být i pěstování ve skleníku, ale to má i svá proti. Problémem může být například nedostatečné odvětrání a příliš vysoká vzdušná vlhkost.

fiky2.jpg
Foto: Shutterstock

Kde a jak se fíkovníku daří?

Rostlina pochází z jihozápadu Asie a zdomácněla ve Středomoří, takže je snadné domyslet si, že je to hlavně teplo a slunce, co se stará o chutné plody.

  • Nejlepším stanovištěm pro fíkovník je to chráněné proti větru a mrazu, ideálně v uzavřeném dvoře nebo u zdi orientované na jih či jihozápad.
  • Půda mu svědčí dostatečně propustná, humózní a vápenatá.
  • Zvláště u rostlin v kontejneru nezapomeňte na doplňování živin. Pozor ale na dusík, který podporuje hlavně růst rostliny. Vsaďte spíše na organická hnojiva s fosforem, vápníkem a draslíkem.
  • Vody příliš nespotřebuje, ale výjimkou je období, kdy tvoří plody. Pokud by v té chvíli trpěla rostlina suchem, může je shodit. „Pokud nemáte kapkovou závlahu, tak počítejte s tím, že v letních měsících potřebují fíkovníky každodenní zálivku a větší rostliny nebo rostliny v malých nádobách i dvakrát denně,“ doporučuje Jaroslav Nedoma. Při dozrávání plodů už se zálivkou zase šetřete.
  • Důležitý je také pravidelný řez. Plody (s výjimkou „breba“ založených na větvičkách už na podzim) rostou na nových větvičkách - letorostech.

Zdroj informací: Jaroslav Nedoma - Fíková zahrada, Plná zahrada, Břeclavský deník

Čtěte také: