On odešel od rodiny, pronajal byt a ona, krásná milenka, se brzy stala těhotnou partnerkou.
Začal znovu, okouzlen a s neutuchající jiskrou v oku.
A jak to bylo dál?
Byl plný energie a nápadů.
Ostatně, byla to jeho podstata, celý život žil v tempu, organizoval a vymýšlel program. Pro rodinu, přátele i zaměstnance.
Takový člověk ale většinou potřebuje podporu a pochopení, nejčastěji v prostředí domova, ve svém zázemí. Ale on i tam musel stále táhnout za provaz a povzbuzovat svou partnerku při jejích první zkušenostech s malým dítětem. Na mateřské dovolené to není zase až taková pohoda, že...
Nedávno jsem s nimi trávila opravdovou dovolenou.
Všímala jsem si, jak to v tomto páru funguje. On vybral místo, zařídil, zaplatil, sbalil věci a odvezl.
Vybalil, promluvil s bytnou, zjednal pořádek. Začal vařit...
Zbystřila jsem a začala se bavit.
Ona s velkým hlukem a spoustou připomínek vařila sunar pro syna. Všichni jí museli uhýbat nebo být nápomocni.
V duchu jsem se začala smát. Takhle to šlo celý pobyt, jejich dělba práce byla více než nerovnoměrná a ona to zkoušela dál a dál. Nakonec ji musel přemlouvat, aby se vůbec dostavila k prostřenému stolu...
Uplynul nějaký čas a problémy se dostavily.
Začal si uvědomovat, co si ve svém životě opravdu způsobil. Místo stárnoucí a podporující tiché manželky, která mu vždy stála po boku připravena podat či vyslechnout cokoliv, má teď "ufrfňanou" a stále odporující krasavici.
Co teď? To už jaksi nechám na něm, neboť "každý svého štěstí strůjce", že?
Ale co s takovou krizí středního věku, kdy se o zachovalé a často ženami "vypiplané" pány začne zajímat atraktivní třicátnice, které ujíždí vlak?
Jak se zachovat v roli manželky, které takto uniká celoživotní partner a otec dospívajících dětí?
Jste na to připraveny a jak se zachováte? Nebo jste tím už prošly? Poraďte...
Nový komentář
Komentáře
takových příkladů je dnes kolem spousta
gryzli: Myslím, že když už ta rodina prostě je, tak má člověk dodržovat jakési zásady.A přes ně nejede vlak.Myslí, že jsme dospělí lidi a tak takové nějaké "totální zblbnutí" absolutně neuznávám, zvlášť, když jsou děti.Naši se rozvedli.Otcovi taky nestačila jen jedna.Ale poslouchal jen to, co má v kalhotách.Dodnes jsou mu přednější ty jeho přítelkyně než vlastní děti.
žába:Promiň, asi to bude moc dlouhé,ale takto to cítím já.
Tak tedy konkrétněji -mně bylo 36 ex 39, že měl ženské jsem tušila, ale nikdy nic kontkrétního jsem nevěděla a ani po tom nepátrala. Pak přišla ONA 27- svobodná chtivá vdavek. Uděla všechno možné, aby ho od nás dostala (děti 14 a 9),tvrdil, že nás má rád obě, plakal,nejdřív jsem se znažila žít tak dále,pak jsem to vzdadla, po 16 letech manželství odešel. Byla jsem na dně. Naštěstí mám kamarádky, které mě podržely, vyslechly, pobrečely si se mnou, poradily. Pak začaly tahanice o děti,majetek,naschvály,předvolání a soudy.Zjistila jsem, že to sama asi nezvládnu a šla jsem k psycholožce. Ta mi opravdu pomohla, žačala jsem se dívat na vše trochu jinak. Věnovala jsem se maximálně dětem,ty mi taky moc pomohly.Ta jejich dušička poznala, že se trápím, jezdili jsme na výlety,povídali jsme si o všem... Začala jsem hledat partnera (jsem z malého města o to horší), samý ženatý pán, který si potřeboval užít, všichni hlavně tajně, zase jsem spadla dolů, absolutní nenávist k mužům, závist šťasným rodinám, slzy,trpkost,zase psycholožka. Znovu inzeráty, ovšem začala jsem to brát jinak, nic jsem od schůzek neočekávala, jenom to, že jsem si s někým popovílada u kafe, víc jsem poslouchala, rozebírala situace těch druhých a pak to najednou přišlo. Člověk, se kterým mi od první minuty bylo fajn a ten pocit mě nezklamal. Teď jsem spolu skoro 2 roky a díky i tomuto vztahu jsem v pohodě.Jsme zamilovaní jak ve 20 (no to ne, ty zkušenosti a vše prožité je tam někde schováno,uvědomila jsem si svoje dřívější chyby a začala jsem žít úplně jinak). Přibyla mi přítelova dcera, kterou má u sebe a tak máme 3 puberťáky, spoustu starostí a radostí, legrace a už se těšíme na to, že se nám mládež osamostatní a budeme mít na sebe víc času. Ex se oženil,jeho vztah s dětmi je celkem v pohodě,já jsem taky v pohodě ale on mě dodnes nedokáže sám pozdravit, podívat se mi do očí a promluvit se mnou. Opět má další přítelkyně a já jsem ráda, že jsem došla tak daleko. Proto když potkám nějaké "staříky", kteří se drží za ruce a je na nich vidět, jak se mají rádi, ze srdce jim to přeju. Jde to v každém věku ale hlavně, jak říkala psycholožka, musíšm být na nový vztah připravená, musíš dozrát, jinak to nevyjde. Tak se měj hezky a pokud budeš mít otázky, klidně se ozvi.(dolsve@centrum.cz)
gryzli: Na tvém názoru pochopitelně je taky část pravdy, ale...Ty holky jdou po zajištěným chlapovi aby se ony i jejich potencionální děti měly dobře.Na tom není nic zlýho.Ale ruku na srdce - co ti podnikatelé /i ti ostatní/, kteří tyhle holky sami vyhledávají, ale jen kvůli uspokojení svého chtíče.A že jich teda není zrovna málo.A když přijde do tuhého, tak oni nic.A ty fanynky?No ty prostě propadají davovému šílenství, ale popularita mužských hvězd by bez nich tvrdě vzala za své. A na tom je to založený.Ale pravda je možná taková, že člověk nemá být zaujatý a moc se mi nechce, ale když se nad tím vším zamyslím, tak bohužel musím uznat, že muži a ženy si asi nemají co vyčítat.Takže jsem teda přehodnotila svůj názor, ale i nadále prostě z principu musím zbrojit proti mužům.
Milá Žábo (přísp.101), řekla jsi to tímto za všechny starší takto postižené (mě to stihlo v 37). Chlapi kolem 40 (někteří kolem 50) zjišťují, že jim ujíždí vlak a že si vlastně vůbec nic neužili. Proto jsou nejlepší ty mladé (určitě je to pochopitelné), starší pánové zase mají zkušenosti většinou i peníze.... Pokud přijde svatba a děti, dostávají se zase na začátek a koloběh začíná znovu. Všem těm děvenkám to přeju a děkuju jim za to, že jsou. Bez nich bych nikdy nepřišla na to, že jde žít mnohem líp a šťastněji.
SARI: vystihující!
katchabinka:
Všechno by bylo možná jinak, kdyby neměli mozek v kalhotách.Tam je přesně to, čím oni přemýšlí.A nevidí vlevo, vpravo.A když si tím svým mozkem něco způsobí, tak ať si to pěkně vyžerou.Až do dna.Taky neznám ženskou, která slintá nad každým chlapem a dokazuje si, jak je dobrá tím, že loví chlapy.Někdy je mě z nich úplně zle.Ale vždycky, když se jim doma nic nelíbí a nehnou ani prstem, tak potom obskakují tu druhou, mladší, a dělají úplně všechno.
Mam-ča 76, 108
skvělý
ale me se libi, ze hodne zenskych dava rozchod v tehle rodine za vinu tak nejak samovolne samozrejme te mlade holcince, ktera se jen mihla kolem chripi obstarozniho taticka... a ani nemusela moc mavat zadnici.
Ze taticek zrovna prochazi rajskou zahradou prechodu a jedine primitivni reseni sve krize vidi v nabrknuti si nove kosti, je tak nejak tolerovano. Ale proc ?:)))
Vetsinou se stejne panove zacnou chovat jako volove a sasci odbarvujic si sve sediny, sportujic ve dne v noci az nakonec zjisti, ze s dechem nestaci a pokorne se chteji vratit k bejvalce.
Nevim o tom, ze by se zenske v prechodu lecily z tech stresu utekem k zajicum :)
Taky nevim o tom, ze by se zenska, co si narazila mladsiho, ke svemu manzelovi dobrovolne vracela :)))
Ale skoda, ze tyhle podpasovky nedelaj... asi si pockam na vhodny vek.. a vyjdu na lov.
*modra: jó, známe...
XLU: "Druhá míza" měla své opodstatnění v dobách, kdy byla vysoká úmrtnost kojenců - kluků, úbytek chlapů v důsledku válek, nebo ještě dříve při lovu za účelem potravy. Tehdy byl velký přebytek žen, takže se o ty chlapy musely nějak podělit.
Žádoucí by bylo, aby se oba rodiče podíleli na výchově dětí až do jejich dospělosti.
Ale dneska ? V produktivním věku je mužů i žen tak akorát. Není tedy důvod, aby jeden "plemeník" oblažoval několik partnerek.
Cituji MUDr. Plzáka : "To vědí i opičáci v pralese, že od mláďat se neutíká."
Regina:
a držím palce.
Osobne bych rekla, ze blowup ma ve spouste veci pravdu. Nemuzu soudit z vlastni zkusenosti, protoze (nastesti) opravdu neumim byt milenkou, nejak je mi proti srsti se "delit" uz jako primarne dane pravidlo
Takze pokud je manzelka ochotna, schopna byt ne jecici furie (uprimne, nejsem si jista, jestli bych to v sobe byla schopna vyhrabat
, reagovat klidne), ale nekdo, kdo "zabojuje", treba i nejak decentne da "nuz na krk", asi je trosku neco jineho, kdyz zena navrhne odchod, on vetsinou panacek je prekvapeny (znam notorickeho suknickare, kteremu to manzelka vyresila strucne, jasne, sbalila kufry, byt kupovali za spoluucasti jejiho otce, na ucte v te dobe byla vetsina penez jejich,takze panacek prisel domu, klice ve dverich vymeneny, kufry na chodbe a karty zablokovany
V zivote jsem nevidela chlapa, kterej by se tak snazil dostat zenu a kterej by tak sekal latinu
Ale opravdu je to vetsinou o tom, ze ten pan se doma neciti dobre, nuda, stereotyp, vycitky..zabehany system. A taky je opravdu cirou skutecnosti, ze ti panove jsou v drtive vetsine pripadu prilis, prilis pohodlni rozvadet se a zacinat nekde znovu. Vzdyt maji full servis, krasnou pritulkou kocicku, kterou ostatni zavidi, stejne jako oprano, vyzehleno, navareno, postara se o ne nekdo v jejich nemoci, podrzi je, kdyz je prusvih v praci...
Jana : Žasnu nad Tvou velkorysostí.
Já bych jim asi nedokázala přát, „aby si tu pohodu a klid uměli udržet“. Asi bych byla spíš ta megera, co by svému „bývalému“ přála, aby si to pěkně holoubek vyžral.
atraktivní třicátnice, který ujíždí vlak
no komu ve 30 ujíždí vlak, v tom případě asi stojím na nádraží
a ty fotky, ty jsou fakt boží
Jani, musíš bejt hrozně silná ženská, když to dokážeš brát takhle, i přes tu bolest, co ti způsobili. Vážně smekám.
Eva-: jasně že záleží na domluvě, a pokud jsi v domácnosti a nepracuješ, tak nic proti tomu, naopak. Ale pokud žena pracuje na plný úvazek tak je to nefér. Tradiční role muže a ženy vznikaly v době, kdy žena se starala jen o domácnost a neměla práci na plný úvazek. Tam to beru. Jinak mi to přijde že pracovat na plný úvazek a pak aby na mě všechno leželo i doma, to by mě teda fakt ponižovalo. A není zas tolik rodin, kde se dá vyžít jen s platem manžela. Takže pokud tu kliku máš, nezbývá než jen gratulovat
No a jestli si ten človíček nechal s.át na hlavu, tak je větší podíl viny jen a jen na něm. Protože - přiznejme si to upřímně - většina lidí se k nám chová tak, jak my jim dovolíme, aby se k nám chovali. Ve vztazích to asi platí dvojnásob. To vím i podle sebe, poté co jsem sebou nechala zametat semtam. Ten člověk se mi pak i omluvil, jak se ke mě choval, a prosil o odpuštění, a hrozně se divil, když jsem zkonstatovala, že jemu není co odpouštět - naopak musím odpustit sobě, co jsem dovolila.
Částečně sohlasím s anonymem 76. Něco podobného se nám přihodilo v rodině. Moje teta (nebo spíš manželka mého strýce), mimochodem žena, která o sebe dbá, o vše se stará a svému muži byla vždy na blízku, nedávno přišla svému zachovalému muži na nevěru. On je majitelem hotelu a ta třicátnice je z Ukrajiny a chce se vdávat. Teta se cítí hodně podvedená a méněcenná, protože je v přechodu, s mužem přestála všechny ty roky, vychovali děti a on jí teď dal najevo, jak je stará. Nicméně se ON rozvádět nechce a tvrdí, že ji má pořád rád. Tak nevim, jak to ještě dopadne. Strašně moc držim palce všem ženám, kterým se něco podobnýho stalo.
mam-ča: možná že kdyby manželka aspoň maličko megera byla, ani by ho nenapadlo koukat se po jiných! Známe to....ten co si vyskakuje na jednu pak hodně často s jinou skončí jako podpantoflák a dělá mu to hrozně dobře...