Náhodou jsem se nezbláznila a moje matka má finanční prostředky na případný váleček či tapety. Ale když jí se zalíbila starobylá malba na jednom zámečku v Rakousku. Moc to chtěla i s tou linkou nahoře. A tak jsem se radila a uspěla…

malování

Máma má vymalováno jako na zámku a já mám zkušenost k nezaplacení. Jednak vím, jak se „brnká“, a jednak umím vymalovat punčocháči.

Původně bych se do této činnosti rozhodně nehrnula, ale můj bývalý manžel, který mi techniku poradil a který se měl malování ujmout, byl zrazen vlastní slinivkou, a tak mi asistoval pouze po telefonu.

Něco takového mamka namalovala, že chce na zeď:

j

Potřebujete:

  • Primalex
  • Tónovací barvu
  • Stříbřenku
  • Váleček, nebo štětku
  • Malířskou linkovačku
  • Malířskou brnkačku
  • Tužku
  • Provázek
    Mimochodem moje maminka má starožitný nábytek, takže jí to tam sedí jako... no, prostě se to tam hodí. :-)

Na začátek je dobře mít bílou zeď.

První je třeba si udělat ty obloučky (než jsem pochopila tohle, stálo mě to po telefonu asi tak milion, neb nejsem právě študióz v geometrii), ale nakonec jsem systémem pokus omyl pochopila. Je třeba si vzít obyčejnou tužku a na ni navázat dostatečně dlouhý provázek. Konec provázku bez tužky se podrží v rohu místnosti u stropu a tužkou se vykrouží všechny tři obloučky.

Potom se udělají ony linky na obrázku. To se dělá tak, že od jednoho obloučku k druhému natáhnete „brnkačku“ a brnknete, čímž vyrobíte rovnou čáru. Tu pak obtáhnete linkovačkou. K tomu jsem použila lať z bývalé postele. Barva by měla být o odstín nebo dva tmavší, než bude vnitřní.

Teď máte vlastně základ, ohraničení. Střed vzoru, mimo prostor vzniklý u zdí, je teď na vás. Je třeba vymyslet barvu, která bude pokoji vévodit. K tomu úplně postačí primalex smíchaný s onou tónovací barvou. V mámině případě to byla taková teplá žluto-oranžová.

Prostor u linek je oříšek, možná to někdo vymyslí líp, ale já si nechala od linek pět centimetrů odstup a váleček jsem pak  vyměnila za štětku, abych nepřetáhla.

Když je hotová základní barva, přichází na řadu stříbřenka. Ta by měla být světlejší, ale stejné barvy. Stříbřenku je nejlepší vylít do lavoru a do ní namočit buď punčocháče, nebo jiný hadr, podle toho, co chceme na zdi za odlesky a co se nám líbí.

Já použila obyčejné punčocháče „hadce, obrace“.

Vyždímanými punčocháči stočenými do ruličky po tom jedete, nejlíp od shora dolů, po zdi jako válečkem, ovšem pěkně rukama...

Vzor je vskutku nakonec zajímavý.

Takový stejnoměrně nestejnoměrný. :-) Nevím, možná už někdo akčně vymyslel hadrové válečky s držákem, ale já se pachtila rukama, stříbřenku jsem měla úplně všude, i na mandlích a ve středním uchu, ale mám z toho radost.

Touto technikou, u které mě mrzí, že mi máma zmizela na měsíc do Norska a nemohla jsem vám to nafotit, vlastně otevírám vícečelánkový model, do kterého bych vás ráda zahrnula také.

  • Znáte malování hadrem?
  • Co máte na zdi vy?
  • Co třeba fototapeta?

Foťte, posílejte postup i originální nápady, protože je jaro, a to je ta pravá doba pro obnovu zdí bytu.

Postupně budeme dobré nápady a techniky uveřejňovat i s vašimi návody.