Jako jedenáctiletá stopovala s tatínkem na dovolené v Řecku čtenářka Heather. Alespoň se dostali tam, kam by se jinak nedostali. :)

Dřív se stopovalo pořád. Vím, že máma dost často jezdila ze školy stopem…bylo to normální. I táta si párkrát stopnul a dodnes s oblibou vypráví, jak jako voják přisednul do vozu starších manželů. Cestou potkali svatbu, načež paní nadšeně vykřikla: „Podívej, svatba!“. Pán je zakroutil hlavou, nespustil oči z vozovky a suše pronesl: „Nerad se dívám na neštěstí.“ :-)

Já jsem stopem jela jednou. Bylo mi jedenáct, byli jsme na dovolené v Řecku a s tátou jsme se rozhodli, že se mrkneme do malé řecké vesničky v kopcích. Jenže pěšky to bylo daleko a spoj žádný. A tak jsme šli stopovat. Hned za letoviskem nám zastavili. Za volantem seděl Řek jak poleno, opálený, černovlasý. Tím víc mě překvapilo, že jsem si přisedla na zadní sedadlo k o něco mladšímu klučinovi, než jsem byla já, který měl blonďaté vlásky, světlou pleť, modré oči. Celou cestu jsem z něj nemohla spustit oči. I přes svůj věk jsem byla docela teoreticky informovaná, jak to na světě chodí, a umět řecky, asi řidiči bonzu, že kluk asi nebude jeho…

Výlet stál zato, protože v kopcích byl ukrytý pravý řecký venkovský život, na který jen tak v letovisku nenarazíte a který mě svým způsobem ohromil.

Zpátky se nám podařilo stopnout odvoz snad ještě rychleji. Zorba za volantem by nejradši bral serpentiny vzdušnou čarou, alespoň se o to tedy celou dobu snažil, ovšem dorazili jsme v pořádku a já jsem za tento výlet moc ráda.

Dnes bych měla strach stoupnout si k silnici a zvednout palec. Stejně tak kolem stopařů projíždím bez přibrždění. Sice mi jich je občas líto, ale…klidně je tam nechám stát dál. Člověk nikdy neví. A já se mám docela ráda :-)

Heather

pozn. redakce: text nebyl redakčně upraven

 

Myslím, že díky stopování na vaší dovolené v Řecku nedošlo jen k odhalení „nemanželského synka“, ale také k příjemnému zážitku z cestování. :)

Saša

Téma dnešního vydání: Autostop

Autostop může být vášní, vzrušením, koníčkem, může být pocitem nutnosti a nevyhnutelnosti, ale také nebezpečím, hazardováním a neuváženým jednáním. To vše je autostop. A i když už není autostop tím, čím býval, přesto se mu budeme v dnešním tématu věnovat.

  • Budeme nostalgicky vzpomínat
  • Budeme se zabývat výhodou i nebezpečím tohoto způsobu dopravy
  • Budeme srovnávat, jak se stopovalo dříve a jak dnes
  • Budeme si povídat, zda a proč ubylo stopařů
  • Budeme si povídat, jestli to mají ve stopu holky jednodušší než kluci
  • Budeme si vyprávět příběhy ze stopování
  • Bude nás zajímat, jestli sami stopujete nebo naopak stopařům zastavujete
  • Budeme prostě stopovat

Těším se na vaše příspěvky, na vaše názory – ať už kladné, či záporné.

Psát můžete na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Nejlepší příspěvek odměníme sladkou – 70% kakaovou bonboniérou s příznačným názvem – merci

Můžete jí tak třeba poděkovat řidiči, který vám zastaví, anebo si ji slupnout sama při stopování

cok

 

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ