Krásný den všem přeji.

Na školní výlety velice ráda vzpomínám, bylo to pro nás vždy něco svátečního. Ulili jsme se ze školy, to byl prvořadý důvod našeho těšení na výlet. Ráno čekání na autobus, který nás někam odvážel, sledovali jsme hodinky se strachem, že se opozdí, a radost, když konečně přijel, se nedá popsat. Nasedli a hurá na výlet, mělo to vždy neskutečně dobrý vliv na kluky, kteří byli známi svojí neposlušností, jenom než se vyjelo. V ten moment jako kdyby zapomněli a opět se začaly projevovat jejich neskutečně blbé nápady, kterými vždy učitelku ničili.

Začali jsme všichni vybalovat svačiny a jíst, to už asi patří k náplni výletů. Kluci házeli po sobě vajíčkama, kdo nechytil, měl co uklízet, a jiné blbiny. Jednou se stalo, že řidič zastavil a odmítl jet dál, nedivili jsme se a učitelce se snažili pomoc a těmto expertům domluvili, zklidnili se.

Až na cestě zpět byli zase klidní, výlet nás všechny unavil a většina třídy ji prospala. Radost měla vždy učitelka a říkala: Já mám tak hodnou třídu, ovšem ti tři s námi příště nepojedou. Jak řekla, provedla, nejeli, seděli ve vedlejší třídě za trest.

Jeden výlet, který mi zůstal v hlavě, na který nikdy nezapomenu, byl již na učňáku, ve třetím ročníku. Jezdili jsem pravidelně čtvrtletně na exkurze po celé učňovské období.

Tento výlet byl výjimečný tím, že jsme jeli na exkurzi do plzeňského pivovaru. Většina nás ve třídě byla již plnoletá, a tak jsme mohli ochutnávat bez omezení. Komu ještě 18 let nebylo, směl pouze ochutnávat v malém množství, aby se neopil.

Nevím, nějak jsme byli rychle venku, a na vrátnici jsme prskali - jé, a už zase pojedeme do Prahy?

Byl tam hodný vrátný a řekl učitelce: Máte ještě čas? Máme, odpověděla. Zajděte si tady naproti do restaurace na oběd a já zavolám do Starého Plzence, vyrábí tam šampus, zda by Vás nepřijali na exkurzi.

Vyšlo to, jeli jsme. Pochopitelně výroba šampusu byla daleko zajímavější, nejen po výrobní stránce, ale pro ochutnávku šampusu.

Opět si učitelka ohlídala plnoleté a neplnoleté. Záviděli nám, ani jsme se nedivili, a pokud učitelka nebyla v dosahu, dávali jsme jim napít.

Domů jsme odjížděli v pozdních hodinách, protože náš zájem o výrobu byl čím dál větší, čím více jsme měli upito.

Musím přiznat, ne že by jsme byli opilí, ale zničilo nás to všechny, včetně učitelky, kombinace piva a šampusu udělala své a v Praze nás probouzel řidič, který si musel tuto dobrotu nechat až domů.

Zdraví Věrulinka

Já bych jen podotkl, že když se jede na výlet, není to ulití se ze školy. Ale to je asi tak všechno, co bych k tomu řekl. :)
Napište nám také o svém výletě na adresu redakce@zena-in.cz!

Reklama