Foto: Shutterstock
Naše ústa jsou plná bakterií a má to svůj účel. Většina z nich je tělu prospěšná. Jenže mohou i škodit, a to naším vlastním přičiněním. Jakmile totiž zanedbáme správnou a pravidelnou péči o zuby, začnou se na nich kupit (spolu se zbytky potravy) v podobě zubního plaku. A právě tento biofilm utvořený až z tisíce druhů bakterií je hlavním pachatelem nejen kazivosti zubů, ale také zánětu dásní, parodontózy nebo zápachu z úst. Vést může až k závažným chronickým zánětům, které se nemusí držet jen v dutině ústní. Studie ukazují, že mají dopad na zdraví celého těla.
Nejde „jen“ o bolavé zuby nebo krvácející dásně
Neléčené infekce zubů nebo dásní mohou vést k bakteriémii. To je bezpříznakový stav, kdy se bakterie vloudí až do krevního oběhu. Spolu s krví se pak mohou dostat do dalších částí těla. U zdravého člověka jde většinou o dočasnou záležitost, imunitní systém si s bakteriemi poradí. Pokud je ale oslabený, orgány dotyčného jsou k onemocnění náchylnější nebo rovnou patří do některé z rizikových skupin, mohou bakterie z dutiny ústní putující tělem způsobit vážný problém. Nejčastěji trpí kardiovaskulární systém, na jehož onemocnění si můžeme začít zadělávat zkaženými zuby už v dětství. Jaká onemocnění může zkažený chrup nebo nemocné dásně spustit?
Infekční endokarditida neboli infekce srdeční výstelky. Bakterie se zachytí na srdeční chlopni a dochází k rozvoji zánětlivých změn vedoucím k degenerativním změnám a deformacím srdce. Poškozená chlopeň pak nemůže správně fungovat, což může vést až k srdečnímu selhání. Na pozoru by se měli mít hlavně lidé s vrozenými srdečními vadami, chlopenními vadami, po transplantaci srdce nebo pacienti s umělými chlopněmi. Ti všichni by své predispozice k zánětu srdce měli hlásit svému zubnímu lékaři, protože pro ně je rizikem například i trhání zubu.
Ucpání tepen a infarkt. Pokud v ústech probíhá dlouhodobý zánět, například při parodontitidě, pak může vzniknout i chronický záněte v celém těle. A právě ten je považován za jeden z hlavních faktorů rozhodujících o rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Do této skupiny se řadí například kornatění tepen (ateroskleróza), které může vést až k infarktu. Lidé s onemocněním dásní mají dokonce o 28 % vyšší pravděpodobnost, že prodělají srdeční infarkt, než lidé bez problémů se zuby.
| Podle statistik zemře v České republice na onemocnění srdce a cév každý rok téměř 53 000 obyvatel. To znamená, že kardiovaskulární choroby jsou příčinnou celé poloviny všech úmrtí. |
Další studie ukazují, že neléčené zubní kazy a onemocnění dásní mohou u dospělých zvýšit také riziko mrtvice.
„Zubní kaz spolu se zánětem dásní a zánětem sliznice ústní dutiny postihuje okolo 90 % populace. Neošetřený kariézní chrup, chronický zánět a infekce v ústech významně zvyšují riziko vzniku onemocnění srdce, ledvin, kloubů,“ shrnuje Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a připomíná, že snížit riziko zubního kazu a zánětu v ústní dutině pomáhá zejména správná ústní hygiena. To je denní čištění chrupu, nejlépe po každém jídle, avšak minimálně jednou denně a večer po posledním jídle. A samozřejmostí by měly být i pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře.
Zdroj informací: CareQuest - The Relationship Between Oral Health and Heart Disease, Anna Dziewulska, Wioletta Pawlukowska, Alicja Zawiślak, Marta Masztalewicz, Katarzyna Grocholewicz: Oral Health in Patients Hospitalized Because of Ischemic Stroke, Kardiochirurgie, National Library of Medicine - Eftychia Kotronia, Heather Brown, A Olia Papacosta, Lucy T Lennon, Robert J Weyant, Peter H Whincup, S Goya Wannamethee, Sheena E Ramsay: Oral health and all-cause, cardiovascular disease, and respiratory mortality in older people in the UK and USA, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
Nový komentář
Komentáře
To všechno je pravda. Ale pravda je i to, že sehnat dobrého zubaře na pojišťovnu je velký problém.
Bydlím ve velkoměstě a nemáme ani zubní pohotovost - radnice nesehnala zubaře ochotné ji sloužit (míněno non stop služba).