Včera jsme se zase pohádali s přítelem... Úmyslně píši „zase“, protože hádky jsou u nás na denním pořádku a já toho všeho už začínám mít dost.
Mám pocit, že vše krásné je již za námi a že naše vzájemné city nejen ochladly, ale snad se úplně i vytratily. Tedy pokud mohu mluvit za sebe, tak jsem si jistá...
Luboš mi leze na nervy, sex s ním mi připadá odporný, proto ho soustavně odmítám a když za mnou přijde domů, mám okamžitě po náladě.
Jasné symboly toho, že náš vztah je v troskách a je na čase to ukončit.
Jenže Luboš je slaboch, který je na mě závislý. Nemyslím finančně, ale citově.
Stále mi opakuje, že jsem jeho druhé já, které když ztratí, tak zemře...
Stále mi říká, že pokud ho opustím, nepřežije to...
Neustále chce, abych mu přísahala na svůj život, že ho nikdy neopustím...
Podle mého, už před včerejším večerem musel tušit, že náš vztah chci ukončit. Musel to ze mě cítit, musel poznat, jak jsem odtažitá a chladná. Ale nepřipouštěl si to. Snad si stále v sobě budoval falešnou naději, že toto se nemůže stát, že to nemohu udělat.
Omyl!
Včera jsem naši další hádku nevydržela a na rovinu mu řekla, že náš vztah končím. Že už dál nemůžu a ani nechci s ním žít, že ho mám plné zuby a že už k němu necítím vůbec nic.
Stál jak opařený. Zíral na mě a dýchal, jako by uběhl 100 km v kuse.
„To nemůžeš myslet vážně!“ zašeptal.
Já ho ujistila, že to skutečně myslím vážně.
Po této větě se začal chovat jako cvok.
Rozbil sklenici, talíř a pak se na mě podíval, zabodl mi prst do hrudi a řekl: Jestli to uděláš, zabiju se. Ještě dneska napíšu dopisy, které v případě mojí smrti dostanou všichni lidé, které znáš, včetně rodiny. Napíšu tam, že za mou smrt můžeš jen a jen ty. A pamatuj, pokud to tak dopadne, proklínám tě na doživotí. Nikdy nebudeš šťastná. Nikdy!
Prásknul dveřmi a odešel.
Vím, že je to blbec a že nemá smysl se tím, co řekl, zatěžovat....ale přeci jen, úplně z hlavy to vypustit nemohu.
Může takováto kletba fungovat? Budu skutečně má vina, pokud se zabije? Vím, že dle zákona ne, ale myslím, dle lidských měřítek...
Věřím, že to, co plácá, jsou jen nesmyslné výhrůžky... Ale co když ne? Nebudu si to pak celý život vyčítat? Dokáži se vyrovnat s tím, že kvůli mě zemřel člověk?
Netuším, jak se s tím vypořádat, ale jedno vím jistě. S Lubošem už být nechci, nikdy. A to ani za tu cenu, že své výhružky myslí vážně.
Nový komentář
Komentáře
trdlo: nelituj nás taky nikdo nelitoval co jsme si vybraly a nechaly líbit,to jsme měly
trdlo: že mi to,ale trvalo.
..ale potom zase jedu a nic mě nezastaví
sara.l:
Udelalas to paradne
Nyotaimori: Moje rec. Utnout a hezky rychle. Vim ze to rozhodovani je tezky, hlavne po tak dlouhy dobe, ale je treba do toho skocit a bude to. Hosanci sou zvykli na stale ustupujici partnerky, at uz vyhrozujou s pistoli nebo lezou po kolenou, je to jenom vydirani, aby bylo zase po jejich. Myslim si ze ukazat jim, ze po jejich nebude, je na miste a potrebujou to jako sul. Udelate tim treba sluzbu jeho pristi partnerce. Ze mi ji je chudinky lito.
Ivušánek: tak neblázni a udělej jak to píše Nyotaimori...stejně sem to udělala po dvanácti letech já,vyměnila s dětmi zámky a věci jsme mu odvezli k jeho rodině...fakt,je,že nevěřil a přijel,jenomže byl vypnutý taky zvonek,takže mohl zvonit třeba týden a nikdo ho neslyšel,vyhrožoval....potom prosil,nadával a nakonec sem byla prašivá kur** a odjel ...takže vydržet a nenechat se zlomit,divím se,že jsem to neudělala dávno
trdlo: jsou to pěkné sračky co..chlapi jedni uvyhrožovaní
Zuzana: jestli se zabije, tak vez, ze to nebude kvuli tobe a nebudes se s tim muset vyrovnavat. Bude to jenom kvuli jemu samotnymu, a on se jenom snazi svalit "vinu" na tebe a dohnat te k tomu, abys ho neopoustela a on te mel tak pod palcem. Honem od neho pryc.
Oprava: kdyz vi, ze ho u sebe nechas.
trdlo:
pralinka bez rumu: dobrovolne neodejde, kdyz ma doma takovy pohodlicko. On pocita s tim, ze ti bude blby ho vyhodit. K rodicum nechce? Tak at jde do prace, a vydela si na vlastni bydleni. To ze se boji mezi lidi neni zadna omluva. Ty mu nic nedluzis, a tvuj byt neni zadnej charitativni penzion pro liny chlapy. Vzpamatuj se holka, zivot je moc kratkej na to, abys ho travila s nekym, s kym sice bejt nechces, ale je ti blby ho vyhodit. To vis ze ti bude rikat, ze nema kam jit, kdyz bude vi, ze ho u sebe nechas kdyz to bude rikat. Drzim ti palec. Pro chlapy co nedelaji a nechaji se vydrzovat nemam, po zkusenosti s mym exem, zadnou toleranci.
Foxy: ... ano, a naopak ten, kdo to opravdu chce udělat, ten o tom obvykle nemluví.
on ale by neumřel kvůli tobě
, ale jen a jen kvůli sobě - nenech se vydírat a pryč....dokud je čas
utíkej dokud můžeš....to že o sebevraždě mluví, neznamená, že ji udělá---jak vesměs píšou holky tady. Prostě tě citově vydírá
Suzanne: No to teda. Myslím začnu nosit nos nahoru. Jen nesmí pršet. (teď by tu měl být smajlík ale mě se dnes nějak nezobrazujou :-( )
ratonito: já zas koukala na Ústav zdrav. informací a statistiky ČR. My budeme díky z-in chytré
Vivian: no jo, identifikace! A já myslela jen na zápach
Suzanne: Jo, jo, myslím si to samé. Podle ČSÚ je to 1:3
Nyotaimori: muži končí život sebevraždou až pětkrát častěji. Že by v tom rozdílu muži - ženy bylo tolik demonstrativních sebevražd, to se mi nezdá pravděpodobné. Takže "vítězství" je skutečně na pánech.
Hysterický, zakomplexovaný, vyděračský hovado. Ať třeba skočí do zdi, ale ty od něj prchej, co ti nožky stačit budou. Nebo ti hrábne.
sunshine: proč si myslíš, že je to nesmysl?