polévka

Žena-in společně se čtenářkami testovala deset různých diet. Jednou z nich byl takzvaný tukožrout. K testu tukoužroutské diety se nepřihlásil nikdo z řad čtenářek. Za redakci se původně přihlásil Honza, ale souhra okolností mu nakonec zabránila s dietou vůbec začít. Ale protože tahle metoda, ať se to odborníkům líbí, nebo ne, má mezi dietami celkem nezanedbatelnou roli, rozhodla jsem se vzít si to na triko já.

Moje dieta fastfoodová způsobila to, že jsem díky zvýšené tělesné aktivitě, shodila (bůhvíkde) nějaké kilo. Nicméně způsobila také to, že si moje tělo celkem nevybíravým způsobem začalo říkat o detoxikaci. Inu, vyhověla jsem mu. Jako vhodnou dietně-detoxikační kúru jsem zhodnotila právě tukožrouta.

Nemohla jsem nepostřehnout hodnocení těch, kteří si týdenní kúrou prošli. Aby mi polévka už druhý den nesmrděla, rozhodla jsem se každou denní dávku ochutit a navonět různými bylinkami. Nejdřív oregano, následující den bazalka, pak tymián a tak dále. Tahle metoda mě dovedla až ke zdárnému konci, čímž jsem bezpečně přesvědčila o tom, že jsem prase, které sežere cokoliv, všechny, kteří tomu dosud nevěřili. Ale úplně jednoduché to nebylo…

Den první

Plná elánu si k snídani dávám pouze čerstvé jahody a v plastové nádobce si odnáším sloní dávku polévky. Můžu ji jíst kdykoliv budu mít hlad, a že já ho mám pořád. Večer mi polévka ještě pořád chutná a nesmrdí. Krom polévky si můžu dát kilo ovoce, které mi taky chutná a nesmrdí.

Den druhý

Jede se na nákup. Zjišťuji, že oproti nákupům minulým dávám do vozíku mnohem méně potravin. Kupodivu stále dobře naladěná ani nebojuji s nutkáním šoupnout tam tajně nějaký pamlsek a doufat, že se na to přijde až při vybalování nákupu doma. Za to jsem nakonec odměněna při večerním pohledu do zrcadla. Moje břicho, které se za normálních okolností během dne zvětšuje, až večer dosáhne rozměrů někoho v brzkém očekávání, je dnes stejně „malé“ jako ráno. Bezva!

Den třetí

Zjišťuji, že tukožroutská dieta pomáhá zbavit tělo nejen volných radikálů, ale také střevních plynů. Začínám přemýšlet, jestli nebude lepší vzít si do konce této kúry dovolenou. Kromě toho na mě nevrle vrčí i můj žaludek. Polévka mi stále nesmrdí. Chutná normálně, ale jíst ji už nechci. Jezdím totiž na tuhá paliva. Na konci třetího dne diety bych měla vážit asi o tři kila míň. Což víceméně souhlasí, beru to jako povzbudivou zprávu.

Den čtvrtý

To je můj hříšný den. Rodiče mého přítele nás zvou na oběd. Takové pozvání se ani při vší zdvořilosti nedá odmítnout. Má drahá polovička zřejmě cítí mé rozpaky a vnitřní dialog. Utěšuje mě slovy: „Vždyť ta dieta stejně nezabírá, nevidím rozdíl, tak jednou tu svíčkovou a kynutý knedlíky snad přežiješ, ne?“ Oběd přežívám, ale neustále myslím na tuky, které se mi po třech dnech hladovění mezitím ukládají na horší časy. Povinně si naordinuju dlouhé procházky na několik následujících dnů.

Den pátý

Opět se ozývá partner. Moji dietu sice schvaluje, svoji však ne. Jemně mě naviguje k plotně a upozorňuje na fakt, že sdílím bydlo s masožravcem, který je sice vděčný za teplé večeře, ale kterému už chybí pořádná „flákota“. O chvilku později už s notnou dávkou sebezapření dělám hovězí steaky a tajně inhaluju nad pánví.

Den šestý

Polévka mi nechutná a smrdí. Není to ani tak tou polévkou. Je to tím, že mám hlad, chybí mi moje oblíbená jídla a nejraději bych se právě teď a tady nekřesťansky přejedla. Když mám hlad, bývám nervózní. Teď na to ani nemám sílu. Poznávám na vlastní kůži, že tukožroutská dieta, která tuky vlastně vůbec nepožírá, funguje na úplně jiném principu. A tím je extrémně nízký energetický příjem. Tělu kalorie zkrátka chybí a tak, když spotřebuje všechny zdroje energie, sahá do tukových zásob. Jenže já mezitím umírám únavou a vyčítám hrnci na plotně, že mě neumí pořádně zasytit.

Den sedmý

No hurá! S očekáváním stoupám na váhu a… A neuvěřitelných 59! Mám pět kilo dole. I když si nedělám žádné iluze. Z těch shozených kil převážnou většinu tvoří voda a obsah trávicího traktu, který dnes zeje prázdnotou, tuk bude tvořit asi jen malé množství, což soudím hlavně podle toho, že moje staré kalhoty mi nejsou o moc volnější.

Přesto přiznávám, detoxikace to bylo výborná, i když moc dlouhá. Aspoň se už necítím jako buldozer, ale znovu do toho rozhodně nejdu. Kila dole jsou, nicméně je třeba ještě zapracovat, aby se to projevilo i navenek. Teď už zbývá jen postupně přejít na racionálnější výživu.

Tukožrout je dobrý pro někoho, kdo potřebuje pořádně pročistit a rychle shodit nějaké kilo. Na dlouhodobé hubnutí ale rozhodně není, to už by tělu spíše uškodilo.

Už jste ji také vyzkoušela?