Právě dnes máme pro vás skoro plyšové téma dne – budeme se věnovat vašim i redakčním mazlíčkům.
Staráte se o zvířátko? Štve vás, nebo vám dělá radost? Chtěly byste se pochlubit svým pejskem, morčátkem, králíkem, prasátkem? Posílejte nám vše, co se týká tématu, a můžete vyhrát pěkné ceny.
Jak vychováváte štěně? Co všechno vám doma rozkouše? Co příběhy z venčení? Máte podařenou fotku, jak dělá váš čtyřnohý miláček neplechu, nebo naopak roztomile spí? A co ostatní zvířátka? Kdo chováte kuriózní představitele zvířecí říše? Nebo máte třeba problém sníst babiččina králíka, kterému jste říkala Pepo?
Na e-mailu redakce@zena-in.cz čekáme na vaše veselé i smutné příběhy, názory, fotografie (chlupáče nebo i šupináče, ale vždy připojte několik vět jako výmluvný popisek) apod. I když víme, že budou převažovat pejsci a kočičky, vítaná jsou i morčátka, křečci, králíci, potkani, želvy, hadi, papoušci, rybičky, pakobylky… a podobná havěť. Kromě příběhů či fotografií můžete posílat třeba i dotaz, jak by ostatní chovatelé vyřešili ten a ten problém.
Během celého dne budeme vaše příspěvky postupně zveřejňovat. A pozor! Soutěžíme!!
Redakce vybere vítězku textové části – tedy čtenářku, jejíž příběh se nám bude zdát nej… (…dojemnější, …lepší, …veselejší, …). Vy pak při hlasování vyberete čtenářku, která poslala nejlepší fotku. Na vítěze čeká kniha Digitální fotografie pro ženy, detektivka Soukromá pacientka od P. D. Jamesové, prostředky péče o vlasy od Lybaru a deodoranty Fa pro vašeho (dvounohého) miláčka...
Takže nažhavte klávesnici nebo/i fotoaparát, moc se těšíme na vaše výtvory!
Nový komentář
Komentáře
pěkné foky mazlíčků v diskuzi
tady máte jednoho z našich nelezenců - mimochodem - ten je ještě volný.....na umisťovací výstavě se do nové rodiny neumístil.....
z akvárka si u nás udělal televizor....//zena-in.cz/images/smiles/sml16.gi...//zena-in.cz/images/smiles/sml22.gi...
tady máte jednoho z našich nelezenců - mimochodem - ten je ještě volný.....na umisťovací výstavě se do nové rodiny neumístil.....
z akvárka si u nás udělal televizor....
Jednoho
dne se na naší zahradě objevila bílá kočka
Znali
jsme ji. Nebo spíše jsme ji občas zahlédli přeběhnout po okolních
střechách garáží, ale dnes stála na zahradě a nehýbala
se. Samozřejmě okamžitě vzbudila náš zájem. Ne snad pro svou
bílou barvu, ale pro svůj vyhublý zjev a krotkost. Zdálo se, že svůj
strach z lidí překonala jen díky něčemu horšímu. Po chvíli jsme důvod
objevili. Kolem ní se motala dvě tlusťoučká koťátka. Kočka matka, ač jindy
velmi plachá, riskovala svůj život, aby mohla nasytit svá mláďata. Opatrně jsme
se k ní přiblížili a s hrůzou sledovali její vystouplá žebra a ztrhané
rysy. Bylo nám jasné, že jsme se v důvodu její odvahy nemýlili. Vrchovaté misky
lahůdek do ní padaly jak do bezedného sudu. Takto nás navštěvovala několik dní
a postupně se obnovovala její plachost. Až jsme její přítomnost
sledovali pouze podle prázdné misky na zápraží chaty. Pak jsme ji, ani
koťata dlouho neviděli. Dokonce i misky zůstávaly plné. Zdálo se, že
kočka našla domov jinde. Ale přišlo další jaro a objevila se znovu,
tentokrát sebou přivedla čtyři koťata. Začalo to být vážné. Co s nimi? Komu
patří ? Bohužel všechna zvířata byla plachá a na naši zahradu se přišla
pouze najíst a to v době, kdy zde nikdo nebyl. Pak se situace opakovala. Kočka
zmizela, jakmile koťátka odstavila . Ta se však nadále objevovala na
zahradě v době naší nepřítomnosti. Jejich pobyt jsme poznali podle polámaných
květin, rozležených skalniček a pomlácených poupat. Na zahradě se v
dopoledních a večerních hodinách odehrávaly divoké reje. Uběhlo pár týdnů a z
našich čtyřech koťat zůstala dvě. Zrzavý kocourek a černě mourovaná kočička,
kteří už dva roky obývají celou zahradu. Denně nás vítají po příchodu
z práce. Svou plachost dávno ztratili a já si nedovedu představit záhony
bez polámaných tulipánů, hromádek hlíny mezi cibulí, povalujících se tělíček
mrtvých myší a bohužel i peří neopatrných ptáků Jsem ráda, že u nás nalezli
domov a nikdy nezažijí osud toulavých
koček, které škemrají o kousek jídla , aby přežily. Každý den stojí u plotu
děti a obdivují chlupaté kuličky, rozložené uprostřed rozkvetlých skalniček.
Snad i ty děti jednou pochopí, že toulavé kočky za svůj osud nemohou, to jenom
lidé se chovají nezodpovědně ke zvířatům, které si pořídí. Není nic
snadnějšího, než svou kočku nechat vykastrovat , případně se postarat o její
potomky. Není nic smutnějšího, než pohled na nešťastnou a vyhládlou matku,
která zbytek svých sil věnuje tomu, aby
zachránila své děti. Škoda jen, že je kolem nás tolik lidí, kteří nevidí, nebo nechtějí vidět utrpení zvířat,
které jim svým chováním způsobili a nepřipouštějí si žádnou vinu. Takže i
nadále budeme potkávat opuštěná zvířata, která škemrají o zbytky jídla. Snad
budou mít štěstí a posadí se před správné dveře, které otevře někdo, komu se
zželí jejich smutných očí.
[size= 11pt; font-weight: normal] [/size]
tak to jsem ja hraji na schovku s paničkou,doufam že mě nenajde.....
Lukáš Čejka — #35 Lukáši, dovolím si odpovědět já. Je to překrásný anglický mastif. Nejhodnější pes pod sluncem. Vím o čem mluvím, máme jednu čubu doma
Japina — #99 Nádherná kočička a koťátka!
ghold — #75 ještě větší detail
Taky tady musím ukázat tu naši myšilovku a je tou nejpyšnější mamkou pěti koťat.
Čumáčkové jsou boží. Kebulkaevulka-souznění
, Alka1-těžký relax, DanaD-rozesmátý Karel
, atd. Bude těžké vybrat...
.Svého sádrového leguána nebudu přihlašovat neb není plyšáček, synovu krajtu bych neukecala na zajímavý záběr ani náhodou a náhodné pavouky prostě nefotím (s těmi dělám jiné věci, ale to se neříká).
Naši krásnou zlatou retrívřici Bacilku máme z chovné stanice. Je moc hodná a vždycky byla. Poprvé jsme ji slyšeli štěknout, když šel pod balkonem černoch. Asi jí to přišlo divné. Nejsme rasisti, tak jsme ji vychovali a dneska už blafinkne na každého. Jenže už má svá léta, artrozu a já se bojím okamžiku, kdy nám odejde. To tu budu plakat a Vy mě budete utěšovat
.
Vera.Macík — #95 ten je krásně vybarvenej
Tady je tolik lásky ke zvířátkům, představím vám i našeho Macíka. Je to pětiletý kluk, kterého jsme dostali od kolegy v práci, že to bude holčička, Byl hnědý jako medvídek s bílou náprsenkou a bílými ponožtičkami. Je to pěkný uličník a neodmyslitelně patří do naší rodiny, kde nahradil kočičku Kuličku, po které se nám i po pěti letech ještě stýská, byla perská modrá dámička.
Koukám na zvířátka, líbí se mi všechna.
Mám tři psí holčičky
Tady je taky jeden maly mazlicek, kteremu by se zrovna ted hodila trioska pomoci, tak kdybyste nekdo chteli ....
http://www.kocka-info.cz/Clanky/Articles/Pomozte-Lucince---nutna-operace-ocicka.aspx
Alka1 — #73 Je krásná my jsme měli takového černého jmenoval se Black.Byl to Svobodný pán z Větrné hůrky, to měl v papírech. Zemřel když mu bylo 15 let a to steskem když zemřel můj otec asi měsíc po tom. Už je to hrozně dávno v roce 1991.Teď see věnujeme kočičkám, ale to hlvně můj manžel já bych raději pejska,ale to už by bylo moc. Tak ještě jednou je moc moc krásná.
tak ja taky
ghold — #75 Cézík je boží. Ten čumáček
a oči!