Příroda je ve své jednoduchosti dokonalá a nic nedělá nadarmo. Stejně tak je to i s listím, které před zimou nechá spadnout. Posloužit vám může hned několika způsoby. Rozhodně se tedy takového daru nezbavujte. Pálit ho nebo vyvážet do přistavených kontejnerů je podle zahradníků velkým hříchem. Jak s ním tedy co nejlépe naložit?
5a0ae80c83c8bobrazek.png

Přikrývka pro rostliny

Pokud máte větší zahradu se stromořadím, pravděpodobně se vám do hrabání listí chtít nebude. Ono to ani není nezbytně nutné, pokud si pod korunami stromů nepěstujete anglický trávník. Jestliže vás v něm na jaře nevyděsí nějaká ta lysina nebo flek, není nutné všechno spadané listí dokonale shrabat. Naopak byste tím okolní porost a kořeny stromků připravili o ochranu před holomrazy. A následně o přírodní hnojivo. Klidně tedy ponechte přírodu, ať se s rovnoměrnou vrstvou listí sama vypořádá a zužitkuje ji ve svůj prospěch.

Ale pozor! Kde by listí pod stromy podle zahradníků nemělo zůstat, to jsou ovocné stromy. Mohly by v něm totiž přežívat choroby a škůdci, kteří pak na jaře napadnou nové lístky.
Listí můžete využít jako zimní přikrývku nejen tam, kam samo spadne. Zakryjte jím také choulostivější trvalky v záhonech. Jak to funguje? Mezi jednotlivými listy vzniknou vzduchové kapsy, které mají výborné izolační schopnosti. Pracují vlastně na stejném principu, jako bunda z dutých vláken.

Pelíšek pro zvířectvo

Najít si místo k přezimování, to není úplně snadná věc. Proto vám budou drobní obyvatelé vaší zahrady vděční, pokud jim hromádky listí ponecháte k dispozici do jara. „Ideální je alespoň některé části zahrady na podzim nehrabat, nebo alespoň nechat listí na hromadách. V těch větších najdou úkryt ježci, užovky, nebo do nich může zalézt například i ropucha. Zkrátka taková zvířata, která najdete i ve středně velkém městě,“ nabádá Karel Kříž, vedoucí Střediska péče o přírodu a krajinu Českého svazu ochránců přírody Vlašim. Rozhodně bychom se ale měli vyvarovat pálení listí.

„Největší zvěrstvo je pálit listí na jaře. V přichystaných hromadách mohou být zvířata a výsledkem je, že se do záchranných stanic dostávají těžce popálená, když to náhodou přežijí. Já ale věřím, že pálení listí už je dávno za námi. Vždyť by se to nemělo dělat ani z hlediska zákona o ovzduší,“ varuje Karel Kříž s tím, že vyřešit každoroční problém s přídělem spadaného listí je dnes velmi snadné. Ať už prostřednictvím kontejnerů, které obce přistavují, nebo kompostováním.

Výborný kompost

5a0ae8c14d3a4obrazek.pngAno, listí je v neposlední řadě také ideálním organickým materiálem pro kompostování. Vrací tak do půdy důležité látky, po kterých vaše zahrada prahne. Odborníci se shodují, že použít můžete jakékoli listí. Neplatí tedy často tradovaná pověra, že ořešákové listí je pro kompost tabu. „Samozřejmě, i ořešákové listí se dá kompostovat. Pokud by se nerozkládalo, měly bychom ho pod volně rostoucími ořešáky kupy. Ale je pravda, že se rozkládá pomaleji,“ říká Tomáš Hodek, manažer kampaně Kompostuj.cz s tím, že řešení existuje. Nezůstat u jednoho kompostovaného materiálu. Kromě směsi různých druhů listí je dobré přidat například posekanou trávu. Kde ji ale na podzim vzít?

„Strategie může být poměrně jednoduchá. Prostě dáme listí na hromadu a s kompostování počkáme do jara. I tráva totiž potřebuje něco, s čím by se zkompenzovala. Ani ta se totiž sama o sobě dobře nekompostuje. Jde o to, že je hodně dusíkatá, zatímco staré listí je uhlíkaté. Společně se díky tomu kompostují velmi dobře,“ radí odborník.

Kromě různorodosti také není od věci listy, obzvláště ty tužší, před kompostováním podrtit. Třeba i obyčejnou sekačkou na trávu se sběrným košem, která vás navíc ušetří hrabání. „Nadrcení je prospěšné. Vznikne tak větší plocha volně přístupná bakteriím, což proces tlení urychlí,“ vysvětluje Tomáš Hodek.

Jak ale kompost správně založit, co do něj rozhodně nedávat, a čím mu naopak prospějete? A co takové kompostování ve městě? To všechno nám manažer kampaně Kompostuj.cz Tomáš Hodek prozradil v rozhovoru, na který se můžete těšit už brzy.

Čtěte také:

Uložit

Reklama