Foto: Shutterstock
Ve svých dvaatřiceti letech ještě nikde nepracovala a ani to nemá v plánu. Své životní poslání vidí jakožto žena někde úplně jinde. V péči o teplo rodinného krbu, obrazně řečeno. Pod tohle úsloví pak spadá mnohé. Spokojené a vzdělané děti, útulná domácnost a především muž, který se rád vrací domů, ke své rodině.
„Spousta žen se diví, že se jim rozpadne vztah. Já tedy vůbec ne! Který chlap by se rád vracel k protivné, neupravené a věčně remcající fúrii, co pořád jen prudí a kritizuje? Jako pardon, ale představte si to naopak! Přijdete domů po celém dni v práci, a tam na vás čeká ještě větší peklo. Chtělo by se vám tam?“ krčí rameny Anna, ale hned se takovým partnerkám a manželkám částečně omlouvá. „Jasně, že chápu, proč to dělají. Jistě mají svou pravdu. I ony si potřebují odpočinout. Také chodí do práce, mají plno starostí s dětmi a domácností, je toho na ně moc. A na rozdíl od toho chlapa si nedokážou večer hodit nohy nahoru a na všechno se vykašlat. Jenže on právě tohle bytostně potřebuje. Je na to nastavený,“ obhajuje je Anna a soudí, že jediné možné řešení, jak předejít těmto věčným sporům, je zůstat v původním módu. Žena je ženou a muž mužem.
„Chyba je v tom, že se snažíme zvládnout úplně všechno. Starat se o děti, dům, manžela a ještě k tomu tvrdě pracovat a vydělávat peníze. Pak se nemůžeme divit, že je v rodinách disharmonie, a tolik žen se pere s různými civilizačními chorobami. Jsou přetížené, ničí je stres, který je přirozenější pro chlapy. My jsme jiného nastavení. Máme svět zdobit, plnit něhou a péčí, rodit děti. Ne se štvát za kariérou a nosit kalhoty. To nám fyzicky ani psychicky nesvědčí. A bohužel to nejde dohromady ani se šťastným manželstvím,“ je přesvědčená Anna. Její teorie jdou ještě dál. Vybírat bychom si měly jen takové muže, kteří se o nás jsou schopni postarat, abychom my zase mohly v klidu plnit svou úlohu.
„Vždyť je to tak i u zvířat. Rozmnožovat by se měli jen ti nejschopnější samci, kteří pak předají své skvělé geny dál. Jak to asi dopadne, když má děti nějaký nemakačenko, který svou ženu bije, chlastá a neumí do pěti počítat? Přivede na svět většinou taky takové… Vím, že tohle je už trošku za hranou, na pomezí hezké teorie, ale zkuste o tom alespoň uvažovat,“ nabádá Anna, která se hned po škole provdala za úspěšného muže. Dnes nemusí řešit chození do práce, takže má čas na to hlavní. Pečovat o děti, manžela a v neposlední řadě i o sebe.
„Žena by měla být vždy krásně upravená od hlavy k patě. A na to potřebuje čas. S domácností mi tak pomáhá asistentka, která chodí párkrát do týdne, aby pohlídala děti, poklidila domácnost. Já se tak můžu zastavit ve fitku, u kadeřnice, na nehtech… Beru to jako svoji milou povinnost a péči o spokojené manželství. I on přece touží, mít doma krásnou babu. No nic, kdo chtěl, pochopil. Kdo ne, bude mít řeči, jak to nejde. Ale každý svého štěstí strůjce,“ uzavírá Anna.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Z počátku vyprávění Anny téměř dýchá kouzlo první republiky, s tradičními mužsko ženskými rolemi. Iluze tradiční naplněné životní role „manželky na plný úvazek “se však poněkud kazí, když se Anna pochlubí s placenými pomocnicemi v domácnosti. Anna je prostě ženou, bez profesních ambicí a ke štěstí a k pohodlnému životu, který jí štědře a velkoryse umožnuje manžel, jí tento model stačí a ona se v něm cítí šťastná. Proč by ne? Pouze ona sama ví, zda je toto opravdu vše, co od svého života očekává a naplňuje bezezbytku její ženské obzory, nebo se jedná o pohodlný „jackpot“, kdy muž od ženy očekává opravdu pouze krásný a milý „full servis“ stačí mu ke komunikaci novinky z fitka a zprávy o dětech a víc od své partnerky neočekává. Program „princezna“, kdy má žena jen zdobit a být hýčkána, je v současnosti jedním z důvodů, proč je tolik žen nezadaných.
Muži i ženy mají různé požadavky na hodnoty svých protějšků, liší se v mnoha faktorech i v rámci své inteligenční úrovně. Štěstí a onen pocit vzájemného zaklapnutí „puzzle“ záleží jen na tom, zda se najde k sobě podobně tvarovaný dílek. Anna našla ten svůj a je v něm šťastná. Dokonce tak moc, že jí přijde, že objevila návod na šťastný párový život. Především objevila muže, kterému tento model vyhovuje, a navíc je i umožněn jeho dostatečným finančním příjmem. Jenže kolik je různých tvarů v krabici s puzzle, tolik je různých preferencí a hodnot, které u partnerů hledáme. Anna za svůj luxus platí naprostou finanční závislostí i na benevolenci partnera, a zároveň i určitou rezignací na potřebu ocenění i za jiné kvality než jen její vzhled, který jí s „domácím teplým“ krbem stačí k obrázku šťastného domova. Evidentně je stále mnoho úspěšných mužů, kteří nemají potřebu doma s partnerkou komunikovat na intelektuální úrovni a tyto své potřeby, pokud je vůbec mají, si saturují jinde. A je to tak v pořádku, pokud tato pohádka, ať už ji nazveme jakkoli, vydrží k oboustranné spokojenosti.
|
|
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Pokud je tvoji jedinou devizou, ze dobre vypadas a jsi mila na manzela, tak pro tebe mam novinku. Jsi jen jinak nazyvana slapka. Casem te opusti pro mladsi, protoze po 50 uz takova nebudes, at se budes snazit, jak chces.
Doufam, ze mate predmanzelskou smlouvu...at neskoncis pod mostem...
Dobrý plán. Jen to má určité podmínky a rizika.
1. pro tenhle způsob života se musí žena rozhodnout velmi brzy, ještě na škole, nejspíše vysoké, protože kde jinde by potkala odpovídající "zdroj".
Dnes se ženy obvykle rozhodují v otázce s kým, jak, kde, jak s dětmi a podobně až někdy kolem třicítky a to už je pozdě.
2. je to jak si vsadit v ruletě černá/červená (no spíš jako sázka na nulu, nebo ještě větší riziko). Když to vyjde, může to být životní výhra, když ne, může se stát, že ve 40 chytne manžel druhou mízu a zamiluje se do sekretářky. Děti už budou dospělé a ona bude bez příjmů, praxe a na stáří bez důchodu. A bude moct jít maximálně prodávat do supermarketu, protože člověka, co ve čtyřiceti nikdy nepracoval, na nějakou kvalifikovanou práci asi nevezmou. Možná, pokud bude mít alespoň ukončené vzdělání, tak státní správa, kde se hodně jede "na papír", takže s diplomem z VŠ se má šanci se zde rozumně uchytit, ale ty roky praxe jí budu v tabulkách pořád chybět.
Snadno se rozdávají rady ostatním ženám, když je tu takový živitel, co vydělává tak, že domácnost i jeho členy finančně zabezpečí. Některé ženy, ač by se třeba rády věnovaly "jenom" domácnosti, musí do zaměstnání v případě, že jeden plat nestačí. Takže milá paní, která zatím do práce nemusela, by si své hraběcí rady mohla nechat. Pracující ženy by rády pečovaly tak jako ona, jenže nemají na výběr. No, a ta chytrá dáma...nikdy totiž nemůže vědět, že přes veškeré pohodlí doma a krásnou pěstěnou paní si v mužském přechodu často živitel uvědomí, že může přesedlat na mladší kobylku. Snad se pro tento případ tak trochu zajistila.
To byl "my dream". Bohužel se mi to nesplnilo. Není psáno, jak dlouho ti manželé spolu jsou, jak staré jsou ty děti - a kolik těch dětí je? Manžel ji i jejich děti finančně zabezpečuje. Ona se stará jen o sebe, děti a dělá - jak to vyplývá z článku - manželovi pomyšlení. A její obzor? Kadeřník? Manikúra? Dobře vypadat? S dětmi pomáhá hospodyně? nebo nějaká vychovatelka? No, to jsem zvědavá, jak dlouho jí tento samolibý pocit vydrží. I kdyby ten vztah trval, ten muž se začne tou skvěle vypadající, ale nic nemyslící manželkou nudit. Pokud se nestane toto, může manžel onemocnět, nebo umřít. A pak co? Pak bude ta skvěle vypadající žena psát na sociální sítě, aby na ni uspořádali "lidé dobří" sbírku, aby se měla stejně dobře, jako předtím? A sama je a bude neschopna se uživit? No, nezlobte se, IQ retardované mandelinky.
No, jedna z mých spolužaček žila s bohatým podnikatelem, věnovala se pouze jemu, dcerám a domácnosti. Odmítala jít pracovat, odmítala podnikat/s plnou podporou muže, v podstatě aby se něčím bavila/, na třídních srazech hrdě říkala, že ostatní jen popisují své kariéry a ona žije pro svou rodinu. Z dcer nevyrostly navzdory matčinu úsilí a otcovým penězům úspěšné sportovkyně, ale z jedné mladistvá matka se základním vzděláním a u druhé nevím ale kariéra ani nic jiného nadprůměrného se nekonalo,muž měl celý život napůl veřejně milenky a s věkem propadl alkoholu. Spolužačka na srazy přestala jezdit,známým se vyhýbá. Nevím jestli je úplně dobré vsadit vše na jednu kartu a nebudovat si kousek svého vlastního světa a stát na svých nohou....
Pokiaľ si vo všetkej tej svojej nežnosti a jemnosti skutočne myslí, že všetky pracujúce ženy sú uremcané protivné zanedbané fúrie, tak asi potrebuje uistiť sama seba, aká je jedinečná ... Hlavne nech si šetrí bokom, bude to možno potrebovať.
Moja mama bola taká žena v domácnosti 20 rokov. Môj otec ju nechcel pustiť do práce, aby tam náhodou nestretla niekoho schopnejšieho a lepšieho ako on ( = čiže každého ) a aj tak doma boli hádky a žiarlivé scény na dennom poriadku. Teraz musí pracovať, aj keď má cez 70 rokov a ja ju finančne podporujem - poučená z jej chýb som sa totiž naučila, že finančná sloboda je kľúčom k životnej pohode a zdravému sebavedomiu. A div sa svete, aj chlapa mám - dokonca sa aj teší domov .
Tohle je samozřejmě v pořádku, pokud to vyhovuje všem zúčastněným, všichni jsou spokojeni, pohoda kvas. Nic proti. Ovšem doporučila bych Anně mít záložní plán B, a raději i C a D, protože život je vtipálek a může přinést nečekané obraty. Její schopný samec se skvělými geny může onemocnět, přijít k úrazu, přijít o práci, náhle se rozhodnout, že potřebuje odjet do Nepálu a tam meditovat, potkat mladší a šikovnější slečnu, která ho obloudí, a mnoho dalších věcí se může stát. Pak bude Anna bez prostředků a bude mít problém. Hledat práci s životopisem "byla jsem krásná, něžná a zdobila jsem svět" bude poněkud obtížné. Hledat jiného schopného samce s tím, že má dvě děti a už jí minula třicítka, bude v obrovské konkurenci pětadvacetiletých a bezdětných také nelehké. Možná bude mít Anna štěstí a tento model jim vydrží až do důchodu, ale nevsadila bych na to. Navíc každý na to nemá povahu, aby byl v pohodě s tím, že je závislý na tom, co mu někdo dá. Ale, jak se praví v článku, každý svého štěstí strůjce. Hlavně ať potom nebrečí, že to nedopadlo.
Jinak můžu paní bakalářku uklidnit, za první republiky měly rodiny služku, a pán nebyl třeba ani pan správní rada, ale úředník v bance. Naše prababička od taťky měla manžela živnostníka a jednou týdně jí chodila paní na úklid a prádlo dávala prát. Jinak by ani nemohla pomoct pradědovi v obchodě. Tenkrát nebylo všechno zboží v úhledných balíčcích, krájelo se, vážilo, muselo se správně uložit, aby se nekazilo a správně nabízet, aby se točilo a obchod šel.
Tak zaprvé, milá zlatá, kdyby se měli množit jen muži, co jsou při dnešních cenách schopni zajistit tři lidi minimálně, nedejbože ještě na určité úrovni nebo zajistit vlastní bydlení, tak už teď nízká porodnost klesne skoro na nulu. Milionářů a manažerů je omezený počet. Zůstat jako domácí spotřebič pro většinu žen není možné, ať si vzaly koho chtěly. A to nemluvím o tom, že kdyby to skutečně udělaly, zhroutí se pěkných pár pracovních odvětví.
Já nesoudím, pokud vám to oběma vyhovuje, vaše věc. Ale jsem moc zvědavá, co bys dělala, kdyby toho tvého sejmulo auto nebo mrtvice. Uvědomuješ si, že boháč nemusí zůstat boháčem, nebo si může najít reprezentativnější dekoraci? A pak bude co? Školu máš, tak alespoň něco, ale po x letech bez jediné brigády asi nebudeš to, na co všichni zaměstnavatelé čekají. Ani na důchod nebudeš mít nárok.
Líná zlatokopka- bárbína. Pryč od ní!
Souhlasím s Annou z článku, ale, mám samozřejmě nějaké Ale. Tak přece když jsem doma a nechodím do práce z důvodu, že se starám o děti a domácnost, tak přeci na co ta asistentka? Pomocnici mají mít právě ty ženy, které do práce chodí. Anna má v podstatě pravdu, ale na druhou stranu je moc pohodlná. Má se v prvé řadě starat o děti a domácnost a vše si zorganizovat, tak aby stihla i to fitko když ho potřebuje a ne si shánět asistentku, která párkrát do týdne plní její povinnosti, aby se Anna mohla jak se říká flákat.
Konstatuji, že já sice nechodím několikrát týdně do fitka, ale zase mají moje děti maminku, ve které mohou vidět i jiný vzor než "krásná, ale blbá a nemakačenko". A upřímně, opravdu bych nechtěla mít za muže někoho, komu by stačilo to, co nabízí tady ten příživník :). Ale já jsem já a Anna je Anna, obě jsme očividně spokojené. Jen holt, když by se nám náhodou něco stalo s mužem nebo nás prostě naši drazí manželé opustili, tak já sebe i děti uživím, Anna bude muset rychle hledat někoho jiného, komu by se nasadila do kožichu. :D A ruku na srdce, to jde určitě lépe v 20-30, než pak třeba před nebo po čtyřicítce :D.
1) Zajímalo by mně, co bude Anna dělat, kdyby se s manželem něco stalo.
2) Ne všichni muži mají tak velké platy, aby nemusela manželka pracovat. A také ve společnosti musí také někdo fyzicky pracovat a vytvářet hodnoty, aby bylo na ty velké platy těch manažerů apod.