Respektuji přání kamaráda, který nechce být jmenován, a tak ho nazvěme třeba panem M.
Příběh pana M.
Je mi 48 let a jsem gay. Jsem jedináček. Bylo mi asi 18 let, když jsem si uvědomil, že se mi víc líbí kluci. Když se to moje máma prvně dozvěděla, byla v šoku. Asi rok jsme spolu nemluvili. Pak se s tím nějak smířila, s čím se ale nikdy nesmíří, je to, že nebude mít žádná vnoučata, na která se vždy tolik těšila. Já jsem zpočátku trochu střídal partnery, než jsem našel toho pravého, se kterým žiju ve společné domácnosti už 12 let. Máme registrované partnerství. Jsme úplně normální lidé. Kdybyste přišli k nám domů, možná vás udiví až přílišná důslednost a čistota. Vždy máme nachystáno i „pro hosty“. Myslím, že ani polovina heterosexuálů nežije tak hezky jako my. Za celých 12 let jsme se pohádali snad jen jedenkrát. U nás doma je pohoda a klid. Možná až moc velká pohoda. Oba jsme ve věku, kdy si uvědomujeme, že po nás vlastně vůbec nic nezůstane. Máme v sobě tolik lásky a nemáme ji komu dát. Rádi bychom si vzali nějaké opuštěné dítě, sirotka, dítě z dětského domova, ale to je absolutně nereálné. Museli bychom napřed zrušit registrované partnerství, žít nějakou dobu odděleně, pak by semožná jednomu z nás po dlouhých vleklých tahanicích a nekonečném úřadování podařilo si nějaké dítě adoptovat, a až za několik let bychom se mohli opět zaregistrovat. Otázkou je, zda by nám pak dítě 
Od roku 1992 je homosexualita vyjmuta ze všech seznamů duševních poruch a považuje se za menšinovou variaci lidské sexuální orientace. Není to tedy ani nemoc, ani úchylka, je to zkrátka preference osob stejného pohlaví. V některých zemích existuje možnost, aby si homosexuální páry dítě adoptovaly, a dnes už mnoho dětí vyrůstá v rodinách s jednopohlavním rodičovským párem. Tato určitá revoluce v péči o děti samozřejmě vyvolává vášnivé diskuse, a to jak mezi laickou veřejností, tak i mezi odborníky. Argumenty odpůrců se soustřeďují především na fakt, že děti vyrůstající v rodinách s jednopohlavním rodičovským párem jsou ochuzené o model rodiče druhého pohlaví. Obavy se týkají také možnosti narušení sexuální identity či orientace dítěte.
Názor odbornice PhDr. Zuzany Malíkové, dětské psycholžky a terapeutky
Příběh pana M. není ojedinělý. Věřím, že by dokázal spolu se svým partnerem dát dítěti lásku a náležitou péči. Určitě víc než v některých heterosexuálních rodinách, tedy kde funguje model táta – máma, ale kdy táta může být alkoholikem, matka nezodpovědná, spousta rodin je sociálně slabých a nemohou dítěti poskytnout péči a vzdělání, pak tady máme také velké množství rozvrácených manželství, ale... Je tady to ale. Všechny předchozí aspekty nám totiž připadají normální. Politujeme dítě alkoholika, soucítíme s dětmi z rozvrácených rodin.
Možná bychom ještě tolerovali výchovu dítěte dvou lesbiček – dvou maminek, ale dvou tatínků? Naše společnost není na tento fakt ještě dostatečně připravena. Raději nastrkáme děti do dětských domovů.
A pak tady máme druhé ALE. O hodně podstatnější. Zákon o adopci staví do popředí zejména zájmy dítěte. Jak víme, děti dokážou být velmi zlé. Takový človíček, vyrůstající tedy případně se dvěma tatínky, bude těžko spolužákům ve škole vysvětlovat, že jsou to jeho rodiče. Stane se terčem posměchů a úšklebků. Bude vystrčen z kolektivu už na začátku. Jeho psychika to ponese velmi těžce a my dopředu nevíme, jaké následky na něm zanechá.
I kdyby byl zákon pro skupinu lesbiček a homosexuálů vzhledem k osvojení dítěte příznivě upraven, společnost ho nepřijme. Chce to ještě nějaký čas. Udělat další krůček k odstranění diskriminace v naší společnosti.
Já osobně jsem hodně patriarchální. Jsem zastánce klasického modelu táta – máma – děti. Na druhou stranu je mi líto opuštěných dětí v dětských domovech. Dokážu si i celkem dobře představit, že by se měly u toho mého kamaráda jako v ráji. Ale ráj by skončil, pokud by vyšly ven, na ulici. Proto naše vášnivá debata, proto jsme se spolu neshodli.
FOTO č. 5.
A co vy? Shodli byste se s mým kamarádem? Jaký máte názor na výchovu děti – dvěma maminkami či dvěma tatínky?
Nový komentář
Komentáře
Je mi 46 let mám dvě dcery, které už jsou také maminky a 13letého syna. Syna vychovávám s přítelkyní se kterou žiji již 6 let. Ve škole to ví pani učilka i děti a nikdy jsme s tím neměli problémy. Dnešní mládež i děti jsou už velmi tolerantní. Nemyslím si, že je to takový problém jaký si většina lidí myslí. Většinou je to jen z důvodu nevědomosti. Žijeme jako kterákoliv jiná rodina. Moje přítelkyně je o dost mladší a tak plánujeme ještě jedno miminko. To je také problém protože lesbičky nemají možnost umělého oplodnění. To je také velký problém. Ale naše dobré kamarádky všechno obešly a s odbornou pomocí dnes mají miminko a jsou velmi šťastné. V porodnici jim dokonce vyšli vstříct a po porodu je tam nechali obě. Lidé jsou tolerantní!!!!!
Nebo alespoň moje skušenosti jsou takové!!!!
SNÍŽEK — #21 zákony by měly být tolerantnější jen v některých případech, v jiných by měly přitvrdit. Bohužel, je tomu naopak
Jinak pro adopci páry stejným pohlavím jsem, nicméně společnost na to ještě není připravená 
Anai — #20 To, že něco není normální, neznamená, že to nutně musí být špatně. Dokud bude devadesát procet lidí heterosexuální a dokud budeme k rozmnožování potřebovat dvě pohlaví, tak prostě bude heterosexualita normální. Můžeme černochy nazývat afroameričany, barva jejich pokožky tím nezbledne
.
Anai — #20 v tom vyznamu ve kterem to pouzila, to neni spatne, dokonce to neni ani politicky nekorektni
rozhodně by dítě z děcáku mělo lepší budoucnost a zajištění v takové rodině než se protloukat samo,já jsem pro a měli by být tolerantnější zákony.
vladusz — #19 Nenazývej hetero "normální", homo jsou taky normální, jen jiní.
Rodiče jako homosexuálové se sice můžou chovat k dítěti někdy i lépe než normální, ale myslím, že ve společnosti si to pak vyberou i s úrokama, kor když budou maličcí nebo v pubertě.... Když ještě v této době je šikana "afroameričanů " ve školách co teprv dítě homosexuálů.
nemesis1221 — #17 Ta zminovana priroda si to s tim narokem ocividne "nemyslela", jinak by jim takovou moznost dala,takze prirodu bych do tohoto rozhodovani opravdu netahal.
Dříve bych byla silně proti výchově s rodiči stejného pohlaví,ale s časem a zkušenostmi ze života se na tuto otázku nedívám tak nekompromisně.Poslední dobou jsem byla svědkem jak v reálu tak v televizi,že rodiče byť heterosexualní se ke svým dětem chovají velice špatně až brutálně.Jsem Přesvědčena,že tyto homosexuální páry by měli mít stejný nárok na dítě jako heterosexuálové.Úpřímě,kde lidstvo bere tu jistotu,že jen heterosexualní vzat je správný.I v přírodě to je různé.
přeji pěkný den všem Nemesis
Ten prvni odstavec od pani doktorky je navic trochu zavadejici, protoze vyzniva, jako ze popisovane problemy se homosexualnich paru netykaji, ono asi taky neni moc heterosexualnich paru, kde je na pocatku muz alkoholik, zena nezodpovedna a navic jsou socialne slabi a zalozi spolu rodinu.
"takový človíček" bude něco vysvětlovat? Prdlajs. Pokud na něm bude cokoli k zamíření, nemusí vysvětlovat nic, stejně si z něj budou děti utahovat, i když bude mít vysokoškolsky vzdělané heterosexuální rodiče a tělesné míry v normě. Jak už bylo níže několikrát napsáno, děti si najdou cokoli. A rodiče to v dnešní době obvykle nejsou.
Takže samozřejmě jsem PRO adopci do milující rodiny, ať už jsou její členové v jakémkoli složení.
OlgaMarie — #1 to nikdo nevi
átéčko — #9 Nevidím problém ani tak v DD jako v tom, kam jdou děti z DD v dospělosti. Když se má v něčem nebezpečí vidět, pak by to muselo být do důsledků. Odkud se bere jistota, že nový partner matky "nevyjede" v budoucnu po nevlastní dceři? Co takhle preventivně tomu předejít a zakázat nový vztah? Samozřejmě přeháním, ale...
ano, děti umí být kruté. Když si tu krutost nevybijou pomocí dvou tatínků, najdou si jiný důvod. I člověk s totálně debilním jménem si dítě může adoptovat a nikdo neřeší, že se mu budou děti posmívat. Děti na vozíčku taky neizolujeme od ostatních, i když hrozí, že se jim bude někdo posmívat. Oni i někteří dospělí jsou schopní se posmívat postiženému...
Čírina — #7 přesně tak, děti dovedou být neuvěřitelně kruté... můj syn si to zkusil též, a jen proto, že je citlivé povahy a stydlín. Udělali z něj teplouše (ve 12 letech) a rok na něj pokřikovali, na výletech s ním kluci nechtěli být v jedné chatce atd. Až jsem se do toho obula, dali mu po čase pokoj. Upozornila jsem školu i rodiče, že brzy podám trestní oznámení pro šikanu...
Já vyhraněný názor mám! Jsem samozřejmě PRO adopci - když bude více 4% párů vychovávat více děti, časem se to ve škole stane úplně normální záležitostí, bohužel pravdu má Čírina - jakákoliv odlišnost je terčem zloby "silných" jedinců nejenom bohužel ve škole a nejen v dětském věku - mám to odzkoušené v obou variantách
Šokuje mě, že do r. 92 byla homosexualita považována za nemoc.. to bylo tedy hnusný, přitom taková spousta vynikajících zvláště umělců i lidí jiných profesí spadá do této menšiny... Já se setkala s gayi v poměrně mladém věku, tatínek s nevl. maminkou spolupracovali s tanečníky - gayi, patřily jakoby "do rodiny", dále rozhlasový režisér pan Hrašé, vynikající člověk, jak by mi určitě dala za pravdu i slavná herečka Eva Holubová a pak jsem se setkávala s dalšími a dalšími... V současné době řeší problém ne adopce, ale porození dítěte do rodiny dvou žen jedna úžasná mladá žena, která tady dělala rozhovor s Jakubem.
Zarazilo mě, jaké paskvily jsou v našich zákonech. Uměle se může dát oplodnit svobodná i rozvedená žena, ale nikoliv už lesba, žijící v registrovaném partnerství.
Co je tohle za nesmysl? Kde to proboha žijeme?
Kdo rozhoduje, aby děti "šťastněji" vyrůstaly raději v dětských domovech???? Někdo, kdo nemá mozek, cit, empatii... A takoví rozhodují o našich zákonech. OMG!!
Na tohle nemám vyhraněný názor. Myslím, že se mají hledat dobré podmínky pro dítě, ne že se mají dávat děti do výchovy k někomu, kdo si potřebuje saturovat svoje potřeby. V případě gayů si nejsem jistá, co je vede k touze starat se o dítě. A pak je tu ještě jedna věc - tito dva mají rádi svůj klid a pořádek. Myslíte, že z dětského domova by dostali stejný typ dítěte? Nepřipadá mi to příliš pravděpodobné. Modrookými blonďáky po vysokoškolsky vzdělaných rodičích, kteří zahynuli při dopravní nehodě, se domovy zrovna nehemží.
Jestli si paní psycholožka nevšimla, děti dokážou být zlé jen tak ze sportu. Já jsem měla bezproblémové jedničky a byla jsem šprtka, kamarádka měla větší oči a taky si to sežrala, další byl od jehovistických rodičů a nepřeju vám zažít tu čočku, co dostával.
Nechtěli by taky zakázat adopce nábožensky založeným rodičům? Rodinám, kde je např. matka po rakovině holohlavá? Ošklivá? Aby se chudáčkům dětem nikdo neposmíval...
Taky by měli zakázat děti koktavé, šilhavé, brýlaté, z děcáku, zrzavé, jiné než bílé, jiné než čechy, nemocné s dietou, alergické, po úraze se sádrou, jen aby se jim ostatní děti nesmály.
neměl by pak gay žalovat své hetero rodiče, že byl vychován v orientaci, jakou on nemá? to je snad v člověku dané, jakou bude mít ori, nedá se "to vychovat jinak"... zákony na palici. jsou lidé,co o děti ze ústavů usilují, ale nedostanou. stát pak řeší, co s nimi,když je nedají... koko*i!