V dnešním pokračování článků o výchově psa vám veterinářka Hanka Žertová poradí, jak vychovávat psa v rodině s dětmi. O nehodách, kdy pes pokousal nebo dokonce zabil dítě, jsme slyšeli a četli již dost. Jak vychovávat psa a co učit dítě, aby jejich vzájemný vztah byl bezpečný a aby se pejsek nesnažil nad dítě povyšovat?
Pes a dítě
Mít doma vlastního psa je snem velké většiny dětí. Prostřednictvím psa se učí soustředěně pozorovat, správně komunikovat, o někoho se starat, vcítit se do jeho nálad a respektovat jeho potřeby. Psi většinou dokážou dětem jejich zájem a lásku vracet. Radostně je vítají, i když se právě dnes zdržely u kamaráda, jsou celé špinavé a v žákovské mají čerstvou pětku. Psi jsou pro děti parťáci k lumpárnám i vnímaví a zaručeně diskrétní posluchači, kterým se dají svěřit tajemství všeho druhu. Je však třeba si uvědomit, že jsou to jen zvířata, která při pocitu ohrožení reagují instinktivně, a jejich zuby mohou být strašnými zbraněmi, které navíc bývají přesně v úrovni dětského obličeje.
Podle celosvětových statistik je nejvíc dětí poraněno doma vlastním psem. Děti, především batolata a předškoláci, nedokážou totiž správně vyhodnotit varovné signály psa a včas na ně adekvátně reagovat. Neuvědomí si, že najet na psa tříkolkou nebo kočárkem na panenky mu působí bolest. Nepoznají, že se radostná hra na honěnou mění v zoufalou snahu psa utéct před drsným zájmem malého trapiče. Také rodiče často chybují. Když pes na dítě zavrčí, aby dal najevo, že chce mít svůj klid, většinou ho rázně fyzicky potrestají přímo před očima dítěte. Děti toto chování berou jako vzor, a když na ně pes příště zavrčí a rodiče nejsou nablízku, odhodlají se uhodit ho samy. A neštěstí je hotové.
Pes by měl mít vždycky možnost před dítětem utéct a schovat se na místě, kam za ním dítě nemůže. V bytě se to dá řešit zahrazením jednoho kouta v pokoji nábytkem nebo roztažitelnou mříží ve dveřích, venku u domu předělením zahrady na část pro děti a část pro psa. Malé děti by neměly být nikdy se psem bez dozoru dospělých a psí místečka, misky a hračky musejí být pro děti tabu stejně jako rozpálená plotna nebo žehlička. Občas se hodí odhrnout psovi pysky a ukázat dětem, jak veliké má zuby. To většinou k odstrašení malých uličníků na chvíli stačí. Nejdůležitější však je vlastním příkladem učit děti, že psovi nesmějí ubližovat, pronásledovat ho, brát mu jeho věci. Hezký vztah může vyrůst jen na vzájemné důvěře a respektu.
![Hanka Žertová]()
- Pokud vás osoba Hanky Žertové a její rady zajímají hlouběji, navštivte server: www.zvirataazdravi.cz
SERIÁL: Výchova psa
Nový komentář
Komentáře
V tomto případě má náš pes v bytě svoje místo, kam za ním jen tak prcek nemůže a když už prcek se věší na psa, tak hlídám a taky mu vysvětluji, že to a to se nedělá. Prostě to chce pořád hlídat. Naštěstí náš haf na starý kolena malého přijal s klidem a občas se divím, že se nechá tahat za kůži. :D
Toho se bojím,dcera mám mimčo a mají rotvajlera.
Jakub D. Kočí — #2 Díky
Sonne — #1 Neprošvihla - jsme zapomněl změnit datumy (už opraveno - vomlouváám se). Už jsem to Hance přeposlal :-)
Aha, tak teď koukám, že jsem termín odeslání dotazu prošvihla
Tak to hodím aspoň sem, třeba má někdo zkušenost s velkým věkovým rozdílem, se soužitím dvou fenek a s kombinací ras westík a boxer...
Doma máme téměř 11-letou westičku. Je to mazlík, s ostatními pejsky (i
fenečkami) se snáší bez problémů, lidi i děti miluje, je zdravá. Nad
pejsky má většinou lehce dominantní chování, ale řekla bych, nijak
neobvyklé. V kontaktu s jinou fenou nedokážu určit, kdo má navrch. Je
ale pravda, že většinou přijde do styku se psem podobného vzrůstu. A
protože jsme se loni přestěhovali do domečku se zahrádkou, uvažujeme o
koupi boxera. Tedy spíš boxerky (pejsi očurávají stromky a údajně doma
i nábytek). Říkáme si, že novým přírůstkem do rodiny westičku
"omladíme" a boxerku hned od malička naučíme vycházet s jiným psem. Je
mi jasné, že štěňátko musíme občas trochu izolovat, aby měl starší
pejsek klid a mohl zrelaxovat.