Každá z vás, která se někdy nastěhovala do vybydleného panalákového bytu s umakartovým jádrem a plechovou kuchyňskou linkou mi dá za pravdu, že do takové hrůzy se člověk z práce nevrací s radostí. Proto jsem dlouze přemlouvala manžela, že pokud ode mě chce mít klid, rekonstrukce je nutná.

A navíc ne jen tak nějaká rekonstrukce - rozhodla jsem se, že kuchyňskou linku chci mít pod oknem, ať u vaření vidím ven (máme totiž nádherný výhled do polí a na les).

Maličkosti, jako je dotažení vody, odpadů a jejich zasekání do panelu jsem už nechala na něm.
Přikládám fotky nové koupelny, záchodu a kuchyně.

S rekonstrukcí jsme skončili před rokem a dodnes nejradši sedávám v kuchyni a kochám se tou nádherou.

Ahoj
Písnička

P.S.: Příští rok chci dávat do pořádku obývák a pomalu se chystám říct manželovi, že bude bourat panel mezi kuchyní a obývákem...

Reklama