Děkujeme za další příspěvek na dnešní téma. Poslala nám ho četnářka Romana a je vzpomínkou na školní léta

Když se řekne preventivní prohlídka, vybaví se mi školní léta. Nevím proč, ale zřejmě to pro nás děti byl hrůzostrašný zážitek, když do třídy vešla přísná paní doktorka a za ní cupitala sestra s doktorskou kabelou a štosem karet. Bylo povinné očkování a my jsme se musely postavit do fronty a nechat si ďobnout injekci.

Ale nejhorší zážitky byly z povinných návštěv zubních ordinací. Pár srabíků, (většinou kluci) tam ani nedorazilo a zdekovalo se ještě cestou na středisko. Na to jsem nikdy neměla odvahu, protože by mě to stejně neminulo a musela bych tam sama, bez doprovodu spolužáků. A přece jenom, když jste ten strach a napětí mohli sdílet kolektivně, nebylo to zase tak hrozné.

Z ordinace byl občas slyšet jekot a pak vyšel někdo s pobledlou tvářía a ukázal na prstech, kolik zubů mu vrtali. Nebo dokonce (a z toho jsem měla obzvlášť hrůzu) vylezl se zakrváceným kapesníkem a bez moudráků.

Tenkrát se snad trhaly úplně automaticky. Mně naštěstí vyrostly až v době, kdy jsem nebyla základní školou povinná, takže jsem o ně nepřišla.

Ale kupodivu to na mně nezanechalo žádné následky a zubaře se nijak zvlášť neděsím. Zvuk vrtačky sice není dvakrát příjemný, ale ten pocit, když odcházíte z čekárny a máte zase na nějaký čas pokoj, je úžasný.

Romana

Nechodily jsme spolu náhodou do školy? Mám totiž úplně stejné zážitky

Jak jste na tom s prevencí vy, milé ženy-in? Chcete se k dnešnímu tématu také vyjádřit? Na jaké preventivní prohlídky chodíte? A co členové vaší rodiny? Musíte je nutit, nebo to považují za samozřejmost. Chybí vám preventivní prohlídky na školách? Nebo je dobře, že je odpovědnost na rodičích?

Napište nám svůj názor nebo třeba příběh na dnešní téma:

redakce@zena-in.cz