Tvrdila o sobě, že se narodila ve městě Jaffnapatamu vznešenému indickému bráhmanovi a bajadéře, která při porodu zemřela, a že byla coby třináctiletá unesena. Ve skutečnosti bylo její dětství mnohem prozaičtější a zdaleka ne tak oslnivé. Margaretha Geertruida Zelle, jak znělo její původní jméno, se narodila 7. srpna 1876 v holandském Leeuwardenu do rodiny obchodníka s klobouky. Když otec zkrachoval a maminka zemřela, musela spolu se sourozenci žít u příbuzných.

Margaretha-Geertruida-Zelle-1897-.jpg
Foto: Margaretha Geertruida Zelle kolem roku 1897
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

V osmnácti letech objevila v novinách inzerát devětatřicetiletého kapitána nizozemské armády Rudolfa MacLeoda, původem ze Skotska, s nabídkou sňatku. Margaretha se chopila šance na lepší budoucnost, provdala se za něj a odcestovala s ním na Jávu a Sumatru, kam byl odvelen. Brzy se jim narodily dvě děti. Manželství nebylo zdaleka tak ideální, jak si před svatbou malovala. Zatímco si manžel přál, aby se starala o děti a domácnost, ona si chtěla užívat.

ma.jpg
Foto: Margaretha a Rudolf Mac Leod
Unidentified photographer, Public domain, via Wikimedia Commons

Na důstojnických večírcích byla středem pozornosti a on neskutečně žárlil. Měl na co! Margaretha byla po dvou porodech snad ještě krásnější než dříve. Pak rodinu potkala tragédie. Obě děti onemocněly. Spekuluje se, že byly otráveny služkou. Zatímco dcera otravu přežila a uzdravila, chlapeček zemřel. Manžel ovšem z jeho smrti vinil Margarethu. Hádky byly na denním pořádku a po návratu do Nizozemí se manželé rozvedli. Dcera byla přisouzena otci a s matkou se už nikdy neviděla.

800px-Mata-Hari-dancing-in-the-Musee-Guimet-1905-1.jpg
Foto: Mata Hari tančící v  Guimetově muzeu (1905)
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Margaretha se náhle ocitla bez valných prostředků. Jedinou její devízou bylo její krásné tělo. Odešla tedy do Paříže, kde absolvovala několik lekcí u baletního mistra pařížské Opery. Začala si říkat Mata Hari a živit se coby orientální tanečnice a luxusní kurtizána. Muži byli u vytržení. Nebylo to ale tancem, nýbrž odvážnými „kostýmy“. Pod průhledným závojem, který dráždivě odhrnovala, byla nahá. Na konci čísla závoj odhodila a zůstala obvykle v exkluzívní podprsence nebo jen ověšená šperky. Za svá vystoupení dostávala pohádkové honoráře, začala žít na vysoké noze, nakupovala si drahé toalety a šperky. Chtěla si vynahradit své krušné dětství.

mat.jpg
Foto: Mata Hari na pohlednicích z Paříže vytvořené Lucienem Walery
Lucien Walery, Public domain, via Wikimedia Commons

Své publikum měla nejen v Paříži, ale i v mnoha dalších evropských metropolích. Díky nové identitě se jí otevřela i cesta mezi smetánku – stala se milenkou prominentních mužů, většinou podnikatelů, politiků či důstojníků.

Více než povolání orientální tanečnice ji ale proslavila špionážní aféra, do které se během první světové války tak trochu nešťastně zapletla. Protože bylo Nizozemí neutrální, měla Mata Hari možnost volně cestovat, což vzbudilo zájem tajných služeb. Uvádí se, že nejdřív dostala nabídku od německé rozvědky. Táhlo jí na čtyřicítku, a protože utrácela ještě víc, než vydělávala, dostala se do dluhů. A tak neprozřetelně přikývla. Brzy ji oslovili i Francouzi. I od nich prý přijala tučnou odměnu.

623b0d506dc78obrazek.png
Foto: Zlatý „polonahý kostým“ z roku 1906 složený  z podprsenky a šperků
L: Unknown authorUnknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
P Unknown authorUnknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

ss.jpg
Foto: Mata Hari v roce 1910 se zdobenou čelenkou
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Její špionážní aktivity jsou obestřeny rouškou tajemství, obě zainteresované strany ale brzy nabyly dojmu, že Mata Hari nedodává žádné zásadní informace. Němci s ní byli natolik nespokojeni, že uvažovali, že s ní přestanou spolupracovat. Nicméně hroutila se západní fronta, kde měla francouzská armáda početné ztráty, a tak bylo nutné najít viníka a exemplárně ho potrestat. A tak byla Mata Hari jako dvojitá agentka v únoru 1917 v jednom z pařížských hotelů zatčena. Protože nebyla žádná profesionální špionka, neuměla se účinně hájit a do svých výpovědí se stále více zaplétala. Přitížila si i vymyšleným životopisem.

800px-Mata-Hari-on-the-day-of-her-arrest-13-2-1917.jpg
Foto: Mata Hari v den svého zatčení
not named, Public domain, via Wikimedia Commons

Ačkoli proti ní neměli žádné přesvědčivé důkazy, sedmičlenná porota ji shledala vinnou a odsoudila ji k trestu smrti zastřelením. Před popravčí četu v říjnu 1917 přišla pečlivě nalíčená a odmítla pásku přes oči. Z dvanácti vypálených střel ji prý zasáhly pouze tři, z toho jedna byla smrtelná. Odešla ve velkém stylu ve svých 41 letech…

Zdroj info: Budinský, Libor: Popravy slavných, 2002, Coelho, Paulo: Vyzvědačka, 2016

Na našem webu jste si mohli také přečíst: