Další zajímavý pohled na vůně jara nám poslala čtenářka s nickem Hanice. Děkujeme za příspěvek a vy si přečtěte, co má na jaře ráda.
Krásné jarní ráno všem. Tedy abych pravdu řekla, první co se mi vybaví, když se řekne jarní vůně, je vůně tekoucí vody v potůčku za domkem mých rodičů.
Není to sice vůně květinová, ale vůně přicházejícího jara, předzvěst teplých dnů a pučících vrbových proutků. Všimli jste si, že nejdříve začnou kvést bledule, petrklíče, sasanky, podběl a jiné divotvorné květinky právě na březích potoků? No ano, vysvětlení je jistě snadné, jsou vlhké.
Ale rostou tam i mladé kopřivy, šťovíky, pampelišky a další „bezvadnosti“, které se dají jíst. A to je panečku vůně! Nedočkavě slídím a sleduji, jak lístky rostou, abych je mohla konzumovat. Nebo taková vůně mladé pažitky. No nemohu si pomoci, to jsou pro mne pravé vůně jara. Popadne mě nepřekonatelný pocit, že nastala ta správná doba na očistu těla i duše. Každoročně mě to „drapne“ a se stejnými poučnými proslovy jako minulá jara se vrhnu na zahradu, sbírám a vařím.....šťovíkovou polévku, salát z bylin, nádivku z kopřiv, litry kopřivového čaje, zakousnu u toho sedmikrásku nebo lístek pampelišky a mám blažený pocit.
Pokud bych měla říci, jaké jarní květiny mi voní, sama nevím. Zdá se mi to? Připadá mi, že jarní květiny voní tak nějak nesměle. Napadá mě vůně kvetoucích jabloní a lip. Ale to už není úplně prvotní jarní vůně, alespoň myslím.
No a co se týká mojí nejoblíbenější jarní květiny, je to jednoznačně petrklíč. Možná z nostalgie. Připomínají mi dětství. Jaká vůně mě neomrzí? Budu se bohužel opakovat, možná je to přízemní, ale mne nikdy neomrzí vůně báječných pokrmů z jarních bylin. Tedy přesněji.... z žádných bylin!
Právě mě napadla jedna vůně, kterou nesnáším. Pamatujete na živé květy nebo jak se to jmenovalo? Umělé konvaliny v páchnoucí voňavce? K té bych byla ještě shovívavá. Nesnáším TU růžovou vodu ze SSSR, v malé lahvičce uschované v barevném vyřezávaném pouzdru. Ano, tu co mi spolužák Richard vylil na hlavu a nešla minimálně tři dny domýt. Celé kino se otáčelo, všichni krčili nos s významně zvednutým obočím, co jsem to za mladou navoněnou husu! Jenže já jsem mu to tisíckrát oplatila, to si buďte jisté. A že my ženy dokážeme být vynalézavé! Vlastně .... i tobě, ruská vůně, odpouštím, vždyť díky tobě mám úsměvné vzpomínky na Ríšu. Až ho uvidím, hned mu to povím.
Hanice
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
A nebyla to vůně z Bulharska? Růžový olej se prodával právě v malých ampulkách a dřevěných pouzdrech.
Pamatujete? Které vůně jsou spojené s jarem u vás, milé ženy-in? Bez jakých vůní si nedokážete „své“ jaro představit? Které vůně vám jsou nejmilejší? Co u vás na zahrádce už kvete? Pošlete nám fotku?
Podělte se s námi o své jarní voňavé zážitky slovem, ale třeba i obrazem. Budeme rádi, když zpestříte naše dnešní jarem vonící vydání
Pište a posílejte na adresu redakce@zena-in.cz
Dnešní soutěž: Poznáte květinu?
1 indicie. Inspirovala básníky i spisovatele. Kipling o ní napsal, že „voní úsvitem v ráji“, a Erben ji přirovnal k matčině dechu
Nový komentář
Komentáře
ToraToraTora — #4 Tori, růžový olej jsem viděla od Weledy, ale nevím, zda je to přímo ono..
Růžový olej za smrad nepovažuji. Byl 100%ní avoněl luxusně. Opravdu mě mrzí, že už se taková ampulka nedá dnes u nás sehnat, šla bych pro ní hned. Očuchávaly jsme ji se ségrou v mámině prádelníku a dodneška je pro mě klíček k vzpomínkám na dětství a maminku.
enka1 — #2
jj ruské žínky smrděly na 100 honů 
Dano, růžový olej byl opravdu v těch ampulkách v různých dřevěných obalech a byl to nejobvyklejší suvenýr z Bulharska dovážený.
Hanice ale určitě myslí "voňavky" ve skleněných flakonkách "Živé květy" a byl v nich vždy ponořený model květiny příslušné vůně. Opravdu to býval smrad. Nevím jestli to vzešlo z SSSR, ale sovětské ženy tím byly "navoněné" všechny.
No....možné to je