Všichni mě dokola kritizují, že můj syn dokáže projevit svůj názor, nechápe Naďa

Taky bych do problémů cizích lidí v obchodě nezasahovala, i když bych si myslela svoje. Ale je otázka, jak ta výměna názorů a přesvědčování vypadá. To jaksi maminka nenapsala a v tom třeba může být ten důvod, proč to někdo nevydržel.

Myslím, že je úplně jedno, jestli je nevhodné chování u dětí nebo u dospělých. Tím, že se člověk ozve, tak nekritizuje, ani nevychovává, jen dává najevo, že jsou překročeny určité hranice aktuálních společenských norem nebo ty osobní. Taky jsem se ozvala po nekonečných dvou hodinách v čekárně s vřískajícím ročním děckem, které předvedlo vše, co mělo v repertoáru i něco navíc. Urvaná maminka byla naštěstí normální a žádná nadmatka a reagovala velmi mile. Uznala, že bych mohla mít, i jako kritická a nepřátelská cizí matka, pravdu a všem se ulevilo. Nejvíc tomu malému. Ne každý vás chce jen sejmout, ale pokud všechny považujete za kritické blbce, pak je opravdu zbytečné cokoli říkat. Ano, trvalo mi celé dvě hodiny, než jsem přijala fakt, že budu považována za kritického blbce a sdělila svůj názor. Protože jsem chtěla pomoc hlavně tomu dítěti a maminka už evidentně vyčerpala všechny možnosti. Čekárna byla narvaná k prasknutí, pár lidí protočilo oči, ale většině bylo té maminky líto. Takže nevím, kde všechny ty nenávistivce berete, ale mám jinou zkušenost. Lidé jsou na sebe milí a nebo v tom horším případě alespoň ignorují.

V tom je ale rozdíl vy sama píšete že jste chtěla pomoct a pomohla a to je od vás hezké, ale mě se jedná spíše o to, že jiní nechcou někomu pomoct, chtějí jen někoho zkritizovat, poukázat na chyby a sami sobě tím udělat dobře. Dějí se horší věci než, že dítě je hlasité a otravné... když můj syn měl 3roky bolel ho zub a kvůli té bolesti opravdu vřískal, bohužel jsem musela dlouho čekat v čekárně u zubaře proto že paní zubařka měla pacienta, který ji zabral moc času...tak jsem čekala se synem v náručí a byla jsem nešťastná, že mu od té bolesti nemám jak pomoct a potom na mě začne řvát nějaká stará kráva, že chce mít klid a že si mám dítě ztišit...byla opravdu zlostná...no a od té doby, a to se na mě nikdo nemůže zlobit mi prostě vadí když si někdo stěžuje na malé dítě jen proto že svým hlukem obtěžuje ostatní...a ano od té báby jsem si to taky nenechala líbit v té situaci jak jsem byla nešťastná, že mě dítě trpí tak jsem si to na té bábě vylila a ta než aby mi ještě něco řekla tak odešla.... když dítě brečí, vzteká se nebo je protivné, tak se mě dotýká když je okolí netolerantní a kolikrát i nenávistné

Tomu rozumím, ale to jsou spíš jednotlivci. Mně takhle seřvala neonatální sestra v porodnici. Ale drtivá většina byla podporující a to se nevyspal nikdo. Občas člověk narazí na omezence, ale o to víc si pak může vážit těch, kteří za to stojí a ti jsou naštěstí v převaze :)

:)

Prostě v týhle době je nejlepší děti nemít, protože si každej myslí, že když jste matka, tak se musíte asi tomu dítěti na 100 % obětovat a neustále se mu věnovat a asi jste to jediné, co ho formuje a pokud to dítě je jakékoliv mimo normu, tak každý jde a děsně chytře buzeruje, protože jeho dítě (většinou jen jedno, nebo někdy před sto lety) se takhle nikdy nechovalo a on je ten nejvíc super rodič na světě...

Takže buď nemějte děti, nebo se holt naučte kašlat na názory okolí na vás a vaše děti.:)

Hlavně spousta těch, co si myslí, jak jsou super rodiče, své děti vůbec nezná. Mám zkušenost s kluky, co jsou doma za andílky. Mají přísné rodiče a umí velmi, velmi dobře lhát a oblbovat, aby se vyhli zákazům a trestům.

Připravte si deštník, protože už se chystá sh**storm :D :D :D.

Ono je to všechno jinak... naše široká veřejnost soudí podle toho co vidí, takže když vidí dítě co se ve společnosti chová kultivovaně je dokonale, tak už tu veřejnost nezajímá, že z něho může vyrůst psychopatický maniak...zato když 5ti leté dítě se před naší veřejnosti rozčiluje, tak každý vidí jak je dítě rozmazlené a vyroste z něj terorista ...ano je zázrak mít schopnost vidět do budoucnosti našich dětí co si dovolí na veřejnosti vřískat...ano mi matky co jsme smířené s tím, že se naše děti občas vztekaji zasloužíme trest a nás trest je že nás obklopují blbci....je hezké přirovnat brečící 5ti leté dítě k dítěti, které ubližuje jiným...ne ono je spíše zajímavé, že když někdo výši dítě jak se rozčiluje tak to hned zkritizuji..  ale když vydi nevychované hovado dětského věku jak ubližuje ostatním tak většinou stím nikdo nic neudělá....zamyslete se všichni nad sebou....to že dítě pořád usměrňujetě neznamená že z něho nevyroste maniak.... každý má svou osobnost a s výchovou to většinou nemá co dělat..já když jsem vyrůstala znala jsem děti co byly zle, šikanovaly a byly hrubý ke starým a vyrůstaly ve špatném prostředí, ale vyrostli z nich vzdělávání lidé na úrovni a za své chování v dětství se stydí...a uslapnuté děti co byly poslušné a dokonale se chytli blbcu a teď fetuji.... každý roste jinak, každý se sám v jistém rozhoduje jaký bude...to že je někdo v dětství uřvaný a rozmazlený ještě neznamená že takový bude i v dospělosti....

Jsem ráda, že se v naší společnosti najde někdo komu nejsou uřvané děti na obtíž... Nika Nika mám stejný názor.

Vy snad vidíte do budoucnosti, že už víte jaký bude Ondra v dospělosti? Já se třeba nechovam stejně tak jako jsem se chovala v dětství nebo v pubertě, vy snad ano? Každý se s rostoucím věkem vyvíjí a dospívá.. no možná každý ne

Tak snad máte dobrý pocit, jak jste to malému, pětiletému dítěti nandala, Rikino. :D

Pětiletý Ondra si to nepřečte. On je v tom ostatně nevinně, nemůže za svou matku. Ne, nemám z toho dobrý pocit, takových matek jako Naďa je celkem dost na to, aby z toho člověk neměl dobré pocity. 

Ono vůbec porovnávat pětileté dítě s dospělým je nesmysl. Dítě za sebe nemůže rozhodovat, protože je to dítě, a tedy nemá dost rozumu, zkušeností a vědomostí, aby se relevantně rozhodovat mohlo. Od toho má rodiče, tedy zákonné zástupce. Dítě napřed musí ten základ pro to, aby se samostatně rozhodovat mohlo, někde získat. Proto děti nemají občanku od pěti let, ale až od patnácti. A součástí procesu výchovy je i to, že se robátku vysvětlí, že občas rozhodují jiní. Rodiče, učitelé, šéfové, obecně autority. Protože tak lidská společnost funguje.

Ano je pravda, že dítě za sebe nemůže rozhodovat, ale to neznamená, že se nemůže vyjadřovat a nebo mít na něco názor....přece nikdo dospělé osobě nezakazuje aby se hlasitě smál, nebo brečel a nebo se nevhodně choval, tak proč mají všichni problém když se malé dítě vzteká

Všichni žijeme ve světě s jinými lidmi a nikdo si nemůže nárokovat aby se všichni všem podřizovaly....mě je třeba nepříjemné když jedu MHD a dvě staré staré báby se vybavují jako kdyby kolem nich nikdo nebyl atd. Je zajímavé že když se někde malé dítě chová nevhodně tak to každý kritizuje, ale proč se většina dospělých nezamýšlí nad tím jak svým chováním obtěžují ostatní...nikdo nechce aby se dítěti ustupovalo, ale každý si má vychovávat vlastní děti a nestarat se do výchovy jiným... každý má právo si své dítě vychovat podle sebe, až někdo bude potřebovat s výchovou pomoct tak snad o tu pomoc řeknou někomu na jejímž názoru jim záleží.

Když byl můj syn ve školce taky se před učitelkou rozčiloval a nebyl jediný.. učitelky ví jak s takovými dětmi pracovat a když už si neví rady tak jdou problém řešit s rodiči.

Ono je normální, že se menší děti vztekaji.. neví jak lépe vyjádří, že se jim něco nelíbí.... To je pomalu to samé, jako kdyby okolí kritizovalo, že brečí malé miminko když se mu něco nelíbí.... Prostě každý dělá vše tak jak dokáže, přece nikdo nemůže po malém dítěti chtít aby se chovalo jako dospělák. Děti hold křičí, brečí a vztekaji se, tak dávají najevo, že s něčím nesouhlasí, až vyroste bude se projevovat jinak.... Měla jsem už možnost vidět dámu v letech , která se v obchodě vztekala jako malé dítě kvůli tomu, že bylo vyprodáno zboží v akci a rozhodně za ní nikdo nešel a nekritizoval její chování. Když okolí tolik touží aby se malé děti chovali rozumně a dospěle, tak by totéž měli vyžadovat i od opravdových dospělých ne?

Tomu klukovi je 5, za rok má jít do školy. Není řeč o kojenci ani batoleti, to se nedá srovnávat s předškolákem.

Ta "dáma" v letech, která se tak vztekala, to možná byla jedna z těch, která jako dítě měla abnormálně "tolerantní" rodiče a z dětství jí zůstalo to, že si může všechno na světě vyvztekat. Ono vždy platilo a platí: Ohýbaj ma mamko, dokial som já Janko, až já budem Jano, neohneš ma, mamo!

Meegiseek: to se poněkud mýlíte. Lidi netouží, aby se malé děti chovaly rozumně a dospěle. Lidi by si přáli, aby se rozumně a dospěle chovali rodiče těch dětí, včas si potomky usměrnili, naučili je, jak se chovat ve společnosti, a nenechali je vřískat, řádit, obtěžovat široké okolí a ještě to omlouvat tím, že jsou to děti. Ano, jsou to děti, ale právě proto mají rodiče, aby ti jim ukázali, jak se chovat mají.

Kamarádka byla v obchodě se svou tehda s 6ti letou dcerou. Malá vřískala kvůli sladkostem a lidi kolem ji kritizovaly, tak dala malé na zadek a lidi kolem ji malém ukamenovali. Ano je nepříjemné když dítě dělá rámus, ale pro maminku je ještě horší když ji okolí kritizuje. Malému dítěti se těžko domlouvá a v tak malém věku nechápe co dělá špatně a ne každému je příjemné usměrňovat dítě před kritickým obecenstvem.... Proboha vždyť ty děti nevřískají 24 hodin každý den, tak oco vám všem jde... hodně lidi by si mělo zavzpomínat jak se jako děti chovaly...

V tomto mám osobní přístup, kterým chráním své duševní zdraví.l i to své rodiny. Je mi totiž úplně jedno, co si myslí okolí. Protože ti lidé s ostrým zrakem a ještě ostřejším jazykem na mne a moje děti zapomenou, jakmile vylezou s taškou z obchodu, ale moje dítě se mnou zůstane. I jeho strachy, nejistoty, přání nebo city. A pro mne je důležité, jaký je můj vztah k mému dítěti, ne k cizím moralistům. Nelíbí se ti moje výchova? V pořádku. Je mi to úplně ukradené. Auf Wiedersehen. Názor cizích lidí je irelevantní.

Názor cizích lidí není irelevantní, když se jich činnost vašich potomků dotýká. Když vaše nevychované robě někomu působí újmu, případně škody na majetku, ubližuje jeho dětem, ubližuje zvířatům, překáží někomu v jeho práci, omezuje ostatní, tak by vám to ukradené být nemělo. Nikdo není povinen snášet následky vaší výchovy.

Zajímavé. A kdepak toto všechno čtete? Kluk z článku nějak ubližoval cizím dětem nebo vašim zvířatům tím, že diskutoval s matkou v obchodě? A kdepak čtete konkrétní výchovné faily mých dětí? Nikde. Jako vždycky, nikde. Celý problém je vaše bujná fantazie a vymýšlení scénářů, které se sice nikde nedějí, ale to neznamená, že nejsou současné matky úplně hrozné, viďte? :D

To nebyla reakce na článek, nýbrž na váš komentář o tom, jak je vám ukradené, když se vaše děti nechovají na veřejnosti slušně.

Zkusím to říct takhle....mě se chování jiných taky hodně dotýká, když by někdo kritizoval výchovu mého syna taky se mě to dotkne....proč je názor důležitý jen ve chvíli když ten názor vyjádří člověk co kritizuje ostatní? Podívejte já jsem ve své práci velmi často v kontaktu s různými lidmi, většina osob v dospělém či důchodovém věku je dle mého názoru na odstřel, ale taky si přece nejdu stěžovat že znich někdo vychoval blbce, ne jen zakroutim očima a hledím si svého....ano děti se mají vychovávat a usměrňovat, ale každý své vlastní!! Ti co tak rádi kritizují a vrtáji se do výchovy, tak prosím ať začnou u sebe.

Moje děti se chovají slušně podle mých měřítek. Nikoho nebijí, nekradou, zdraví, poděkují, pomáhají potřebným. Bohužel pro staré, nebo nedůtklivé osoby se ovšem také hlasitě smějí, někdy ty menší také nahlas brečí. Někdy se také vztekají. I veřejně. Nebo dokonce, představte si, diskutují. K tomu je, jako správně moderně špatní rodiče, dokonce vedeme. K vlastnímu názoru. I to pětileté. :) Vaše představa slušného chování může a nejspíš i bude, odlišná od té představy mojí. Moje děti ještě nikdy nenadávaly starým lidem. Dokonce jim ještě nikdy v kavárně neřekly, že jí (spíše žerou) a mlaskají jako prasata. Ti samí staříci ovšem neváhali přijít k mému stolu a říci mi, že se moje děti nahlas smějí. Ten moment, kdy jsem poukázala na fakt, že sedíme v kavárně s monstrózními dětským koutem, ani ne koutkem a že ať si tedy odsednou nebo ideálně jdou jinam, jsem si užila. Stolování těch dvou čuňat spadalo všude, jen ne do kategorie "SLUŠNÉ CHOVÁNÍ". :D Proto ano, je mi úplně buřt, co si myslí cizí lidi o mé výchově. Vychovávám pět dětí a jelikož jsme nikdy neměli ani telefonát ze školy, nebo školky, tak jsem absolutně v klidu.

Jak jsem psala níže - valná většina lidí se ozve, až když už je toho fakt moc. Když chování toho dítěte přesahuje opravdu hodně veškeré hranice a rodiče nejeví vůbec žádnou snahu s tím něco udělat. On nikdo netouží vychovávat cizí děti, a už vůbec ne jejich rodiče, ale zase nechat si úplně všechno líbit a mlčky strpět něčí excesy, protože je to přece dítě, to taky není ideální.

Já si nemyslím, že je to o tom, že se někdo nebojí ozvat. Myslím, že se ti lidé ozývají aby sobě ulevili a vybíjí se na zranitelných.. v tomto případě je to chudák matka, kterou každý kritizuje...ják by bylo vám, kdyby za vámi přišel cizí člověk a začal kritizovat vás a vaše děti? Šla by jste mu poděkovat?

Tak mně se to několikrát stalo, že někdo kritizoval moji výchovu a stěžoval si na mé synky. Bohužel ve všech případech právem. Oni byli vesměs vzorní, dokud jsem byla v dohledu, nebo byla šance, že se snadno dozvím, co se dělo. V opačném případě se někdy nezachovali úplně vzorově a pak si to ovšem taky schytali. Ale to se týkalo až jejich puberty, tedy od 14 let výše. Když jim bylo pět, tak se tohle nedělo. No a nebyla jsem ráda, samozřejmě, která matka bude jásat, když se dozví o poklescích potomků, ale taky jsem je neomlouvala, když něco vyvedli, tak holt následovaly sankce, aby si pánové nemysleli, že jim všechno projde.

Ale každý rodič ví co dělá jejich dítě špatně, ale přece se nemusí zpovídat cizí osobě...a to že někomu vadí že se jim někdo montuje do výchovy ještě neznamená, že chování svého dítěte omlouvají.... když se dítě chová obzvláště nevhodně tak ho rodič potrestá, ale nemusí to dělat před zraky cizích a ještě poslouchat jejich názory....

Ne, nemusí se "zpovídat". Stačí, když dítěti zamezí v páchání nepravostí a pokud už způsobilo nějakou škodu, tak se za to omluví a případně škodu nahradí. To je celé. Dál si to s potomkem dořešte jak chcete a kde chcete.

Ale v tom článku bylo psáno že se malý Ondra veřejné projevuje a okolí to kritizuje, tím přece neudělal žádnou škodu kterou je nutno nahradit..pokud se debata posunula, tak souhlasím s tím , že když je to nutné tak se rodič omluví nebo uhradí škody způsobené dítětem, ale to každý rodič ví...ale pokud se vrátím k danému tématu, tak přece není povinnost rodiče omlouvat se za dítě, které obtěžuje své okolí tím že je protivné. A navíc naše dospělá společnost často upozorňuje své potomstvo že je neslušné se vměšovat do cizích hovoru nebo cizí rozhovory poslouchat, takže když se vrátím k článku kdy Naďa psala že okolí kritizovalo jaký vedla dialog se svým synem, tak když se nad tím teď zamýšlím tak je přece to že někdo z dospělých poslouchal cizí rozhovor a ještě radil a kritizoval..to je přece nevhodné chování ne?? Nebo to platí jen pro děti??

Debata se posunula, protože i vy jste to začala zobecňovat, že dneska vadí snad všechny děti všem dospělým a pořád si někdo stěžuje a kritizuje. Což samozřejmě není pravda. Stížnosti a kritika nastávají v případech, kdy to má zřejmý důvod. Hodně lidí, včetně mě, se snaží tyhle situace minimalizovat a nevyhledávat. Takže konkrétně nechodím do podniků, kde jsou dětské koutky, ve vlaku si nesedám do kupé vyhrazeného pro matky s dětmi, nejdu si číst knihu na lavičku na dětském hřišti, nenavštěvuji akce primárně určené pro rodiny s dětmi, protože vím, že tam všude budou haldy činorodých a hlučných dětí. V pořádku. Od toho to je. Na oplátku očekávám, že si rodina s dětmi nesedne do tichého vagonu, že v restauraci nebudou děti pobíhat mezi stoly a strkat ruce do talířů ostatních hostů, že na představení v Národním divadle nebude cca sedmileté dítě nahlas frflat, že se nudí, svítit mobilem na všechny strany a dožadovat se popcornu. To je jen málo příkladů, samozřejmě skutečnost je daleko pestřejší. Shrnuto - je třeba si vzájemně neztrpčovat život a snažit se vycházet jako člověk se všemi. Rodiče dětí nemají v tomto žádná privilegia.

Váš názor respektuji. Ano souhlasím, že je důležité aby jsme si vzájemně neztrpčovali život...ale vše to na co jste poukázala, že je nevhodné u dětí a myslí si to hodně lidi, tak je pro mě zvláštní, že to dělají i dospělí , no dobře možná nestrkaji ruce do cizího jídla, ale mnohdy dělají věci mnohem horší.... takže mě jen zaráží, že každý poukazuje na chyby dítěte a jeho rodičů a nedokážou se zamyslet nad sebou čím obtěžují své okolí, nebo čím se chovají nevhodně..... dítě za to nemůže a rodič si chování svého dítěte uvědomuje, a myslím že když něčí dítě se ve společnosti (divadlo, restaurace, MHD atd.) se chová nevhodně, tak ten rodič se cítí dostatečně trapně a nepotřebuje aby na to ještě někdo upozorňoval....

Souhlasím s vámi v tom, že i mnozí dospělí by potřebovali pár výchovných lekcí, a u nich je to složitější, protože obvykle nemůžete požádat jejich matku, aby je usměrnila. To je bez debaty. Taky souhlasím s tím, že dospělí jsou možná méně nahlas kritizováni, ale to asi plyne hlavně z toho, že s nevychovaným buranem nechce nikdo způsobit konflikt. Případně s celou tlupou. To jsem neuváženě udělala jednou, že jsem "napomenula" skupinu několika hokejových fanoušků, kteří dělali ve vlaku cestou na zápas svého mužstva neuvěřitelný brajgl a svinčík. A pak jsem musela utéct do jiného vagónu. Ale to by bylo na úplně jinou diskuzi, byť taky nepochybně zajímavou.

Děkuji za diskuzi bylo zajímavé a taky možná trochu víc rozvášněné, ale zábavné...už se těším na výměnu názorů u dalšího zajímavého článku 

To, ze lidem takhle odpovidate , je ukazkou toho, ze se slusnosti to ve vasi rodine nebude tak horke. Je skvele obdivovat sve dite, jak si umi prosadit svou, kdyz ma 10 let. Uvidite, jestli z toho budete tak nadsena, az bude pubertak. Me kolegyne zazily matku opravdu svehlaveho a neposlusneho zaka, ktera si na ucitelky chodila stezovat jak jejiho syna nechapou a sikanuji. O necele dva roky pozdeji chodila do skoly brecet, ze nevi, co si se synem pocit. Ne kazde dite se tak zmeni k horsimu, ale je lepe ho prilis nebranit pred "nespravedlivosti "ostatnich, kazde dite potrebuje hranice, co si muze dovolit a co ne. A ty hranice samozrejme posunovat podle veku az k uplne samostatnosti . Vy, matky takhle uzasnych a samostatnych deti, bezte ucit do skoly a poradte bezmocnym ucitelkam i ucitelum, jak ucit 20-30 deti, ktere maji vsechny svoji vlastni predstavu co chteji a nechteji delat. A nezapomente, ze jedna vyucovaci hodina ma 45 minut!

Já se zastávám názoru chováš se ke mě jak kráva, tak se k tobě budu chovat jak ke krávě.... netvrdím, že dítě musí mít absolutní volnost, jsem si vědoma, že všechno má nějaké hranice... Ale okolí nemá právo kritizovat matku za to jak vychovává své dítě...ne každý dospělý je dokonalý a ne každé dítě každé dítě je kliďas... Hold děti se vztekaji, většina dospělých se taky neumí ve společnosti chovat tak aby ostatní neobtěžovali...až bude to dítě někoho šikanovat, něco krást nebo zapalovat tak ano tady je něco špatně, ale když se dítě rozčiluje to přece není zločin hodný dát dítě do polepšovny

S tou kritikou vychovy souhlasim, pokud se takhle nechova k jinym lidem.  Pokud bude delat treba v restauraci neporadek, chovat se vulgarne, maji zase ostatni pravo na kritiku, kdyz s nim jen diskutujete Vy a krici na vas, je to jen Vas problem.

Ono je to většinou tak, že pokud dítě vyvádí a chová se tak, že je širokému okolí na obtíž, tak velká část lidí nic neřekne a jde pryč, pokud může. Další část lidí mlčí a ovládá se, protože je jim trapné něco říkat, případně tuší, že se dočkají nepříjemné odezvy. A jen ten nejodvážnější si troufne požádat rodiče toho povedeného roběte, aby zasáhli a trošku si potomka zklidnili, a to když už to přesahuje všechny tolerovatelné meze. No a obvykle narazí, protože rodiče takového potomka jsou stejného ražení, taky po kom by to dítě bylo, že.

Prosím vás to, že dítě je na veřejnosti protivné ještě neznamená, že jsou rodiče špatní...já vím vlastní děti jsou dokonale vychované a cizí je třeba převychovat.....mě by zajímalo jak každý vychovává své dokonalé dítě... Já třeba vím, že můj syn není dokonalý, vzteká se, bývá protivný, za každou cenu si chce prosadit své, ale také je roztomilý, slušný ve škole a i k jiným dětem, nikomu neubližuje, nemluví sprostě...ano možná bývá drzí, ale taký si už dokáže uvědomit, že to někdy se svým chováním přehání....ale pro mě je stejně nejdůležitější, že není traumatizovany okolím a je šťastný...a názory ostatních jsou mi u prdele... vadí vám něco na tom jak vychovávám syna? Pokud ano tak to udělejte jinak, ale na vlastních dětech!!

Několikrát jsem byla svědkem situace, kdy jeden nebo i oba rodiče prostě nezvládali, věci se jim vymkly z rukou a děti se jim jednoduše nedařilo nijak zabavit, uklidnit, naopak to vypadalo, že cokoliv udělají, tak se spíš situace zhorší. Nikdo nebyl rád, ale všichni kolem viděli tu snahu, že by ti rodiče rádi udělali všechno, aby nějak ty děti zvládli, ale nejde jim to, a sami jsou z toho nešťastní. Takže se jim i cizí lidi snažili nabídnout pomoc, a nikdo si nestěžoval, protože bylo jasné, že holt když se věci sesypou, tak dokonale. To se stane. Ale když v takové situaci místo snahy nějak to řešit narazíte na přístup "všichni jsou mi u prdele, nejdůležitější jsem jen já a moje děti", no tak to moc pochopení nevzbudí. 

Chápu, ale je rozdíl mezi tím když chce někdo někomu pomoci a tím když někdo někoho kritizuje