Moje kamarádka a spolužačka ze základní školy Hanka měla odjakživa štěstí. Po základní škole se stala tím, čím chtěla, kadeřnicí, a během studia se jí podařilo ulovit kluka, kterého jí ostatní holky jen záviděly. Byl vysoký, sportovní postavy a  Hanku na rukou nosil.

Chodili spolu rok, když Hanka otěhotněla. V jejich případě to bylo těhotenství sice nečekané, ale chtěné. Jak by taky ne. Bydleli u Hančiných rodičů, měli pro sebe velký podkrovní byt. Oba dva měli práci, Hanka měla svoje kadeřnictví v přízemí domku rodičů, jejího muže Petra přijali k místní policii.

Všechno jim klapalo a narodil se chlapeček, Matěj. Petr byl naprosto vzorný otec. V noci vstával, když Matěj plakal, a nosil ho Hance do postele, aby jej mohla nakojit. Když zrovna neměl službu, tak vařil a staral se o Matěje, aby si Hanka mohla odpočinout, nebo se věnovat svému kadeřnictví. A ostatní maminky jí Petra zase jen a jen záviděly. Tak hezký a ještě k tomu dobrý manžel, tatínek...

Když měl Matěj tři roky, rozhodli se, že budou mít další dítě. Oba dva toužili ještě po holčičce. Hanka bez problémů otěhotněla a v červenci se jim měla narodit vytoužená holčička. A než se narodila, domluvili se její rodiče, že je jim bydlení u Hančiných rodičů už těsné a že si postaví dům.

Plány už byly hotové, zakoupené stavební místo a na podzim se měly začít budovat základy.
V červenci se narodila malá Hanička a Petra v práci povýšili. Všichni byli moc a moc šťastní...

Asi od září pobýval Petr v práci déle a déle. Hanka měla dost starostí s malou Haničkou, kadeřnictvím a neposedným Matějem. Naštěstí jí velice pomáhali rodiče, na které se mohla vždycky spolehnout. Petr měl čím dál častěji noční služby a Hanka byla ráda, že je tak pracovitý a bere si služby navíc, aby se mohli pustit bez starostí do stavby domu.

Před Vánocemi se ale mladí manželé začali více a více hádat. Při poslední hádce Petr Hance vyčetl, že vůbec nechce stavět, ale chce jít do města do bytu a že jej Hančini rodiče utiskují a nutí dělat věci, které nechce. Sbalil si věci a odstěhoval se ke svým rodičům.

Hanka byla moc překvapená. Domeček byl přece snem obou dvou a nemohla pochopit, proč Petr tak najednou změnil názor. Hned druhý den za ním proto jela k rodičům, aby se s ním usmířila a nabídla mu, že tedy stavbu domu zruší a koupí si byt ve městě. Jaké ale bylo její překvapení, když jí Petr chladně oznámil, že už nemá zájem, že už ji asi nemá rád.

Ještě dlouho jej Hanka prosila aby se vrátil, alespoň kvůli dětem. A až po čase se dozvěděla, že Petr si už v září, v době, kdy byly malé Haničce jen dva měsíce, našel přítelkyni. S ní si koupil ve městě byt a své děti si bere občas na návštěvy. 

Tohle všechno se odehrálo téměř před dvěma lety. Hanička bude mít za pár dní dva roky, Matěj půjde příští rok do školy. Hanka má svůj dům už téměř postavený. Je zadlužená, hodně jí pomáhají rodiče. Za dobu rozvodových tahanic zhubla o patnáct kilo, ale z nejhoršího už je venku. Konečně pochopila, že rozvod nebyla její chyba a že její manžel nebyl tak dokonalý a vzorný, jak si o něm myslelo okolí. 

A co je nejkrásnější, Hanka už našla pro své děti nového tatínka. Musím se pochlubit, že jsme si v tomhle případě zahráli s mým manželem na dohazovače a tenhle nový pár jsme "stvořili" my. Jsou spolu už pár měsíců a je to moc hodný kluk. Tentokrát určitě...

A já doufám, že bude Hanka šťastná a že ji tenhle chlap nezklame.