Jsou lidé, kteří věří, že škola by měla "být hrou". Pak jsou lidé, kteří věří, že už od samého začátku je to vážná věc, a proto by se u toho vzdělávání mělo sedět, moc se nehýbat a trochu se i potit. Každopádně ztrácejí čas jedni i druzí, protože opravdová škola začíná až v jídelně!
V šedesátých letech už veřejné jídelny slušně pokrývaly českou republiku a od té doby nás všechny spojuje: UHO - univerzální hnědá omáčka - někteří tvrdí, že vzniká postupným ředěním prapůvodní materie - prvního Jídla. Jiní si myslí, že v UHO končí všechny smutky světa. V každém případě je to něco, co se denně objevuje s bramborem (šedým), rýží, koleny nebo knedlíkem...
Knedlík s dřevěným okrajem, špenátová voda, vejce s šedým bílkem a modrým žloutkem, sladký a hořký čaj ve varnici, šťáva, kakavo, mléko s i bez škraloupu, tlusté maso... na co si kdo vzpomene.
Ve školní jídelně se naučíte, že:
...se nepředbíhá, ale pouští. Takže tady se nám už ve frontě u okénka hezky společnost rozdělí na ty, kteří jedí hned, ať přijdou jakokoliv pozdě, a na ty, co zůstávají pořád viset na ocase a obědvají o půl druhé studené rizoto. Co váš šéf? Jedl rizoto nebo rajskou? A kdo jsou ti hodní lidé, kteří tyhle machírky z 8. A vždycky pustí? No to si proberte na třídním srazu. Já jsem touhle dobou ještě hledala v šatně lístky na obědy, takže kategorii outsidera mám jasnou.
...se dojídá! Hlavně tlusté maso. Protože co by za to děti v Africe daly. To nevíme, ale víme, že to libové dostane někdo jiný.
...nemusíte dojídat, ale musíte umět obejít Dozor. Jak na to? Schovat pod brambory? Do kapsičky u zástěrky? Do tváře a vyplivnout za dveřmi? A máte celou akci raději podnikat sám, abyste neupotal pozornost? Nebo je lepší se spojit s partičkou nimrů? Můžete se pak vzájemně krýt, víc očí vidí víc dozorů...
...opravdový kamarád s vámi zůstane sedět u umakartového stolu dokud to "maso" nebo co to proboha je... nesežužláte.
... hygiena je jak osina v zadku, protože tác s rozetřeným bramborem bezpečně uložený v komínku dalších táců je zapařená radost každého strávníka.
... je lepší včas vyškubnout paní se sběračkou omastku váš talíř, protože slovo "nemastit" v její kmenové osadě znamenalo něco jiného než u vás doma.
... pocit moci kazí. Takže učitelé na dozoru jsou schopni pronásledovat ubožáka s nesnědenou flákotou až za hrob. Někteří chodí mezi stoly a popohánějí strávníky, jako by zájem o školní jídelnu konkuroval muzikálovým pokladnám. "Jak to jíš? Narovnej se! Neďoubej se v tom! Co ta polívka? Koukej to dojíst!" Sotva sami usednou ke svému jídlu, neustále vyskakují a odbíhají k sousedním stolům, aby nezmeškali nějakou tu flákotu pod bramborem. Jakpak asi jedí doma? A v restauraci? Mají vředy? A opravdu je mají jen kvůli náročnému dopoledni?
...s panem ředitelem nechce nikdo obědvat x s panem ředitelem chce obědvat každý...
...s tácem na podlaze jsi nejopuštěnější člověk ve vesmíru.
...jídlo se nevynáší!
...A co vy? Co jste se naučili ve školní jídelně? A viděli jste tam někdy čerstvou zeleninu? Nakreslenou?
Nový komentář
Komentáře
Laila: tak tohle je presne me jidelnove trauma z detstvi - ty smradlavy vikslajvantovy ubrusy
. vazne nechapu, jak to nekdo muze mit dobrovolne doma.
v jídelně jsem nenáviděla smradlavé mléko, podávané ke špenátu a nalité do těch tlustostěnných sklenic, který byly zažloutlý a to mléko vypadalo žluté taky
Od těch dob mléko nedovedu pít ze sklenice, ale zásadně z hrnku
Moc jsem se pobavila
a nikdy nezapomenu a dávám k dobru svým dětem,které jsou zmlsané Eutestem, že ve 4.třídě jsme fazolky nacpali do penálu,peněženek,prostě čehokoliv,jen abychom tam neseděli do dnes.naštěstí mě to nepoznamenalo, ale tenkrát bych 
nebo 
.
Tak tenhle příspěvek nemá chybu
.
Dávám 5 * . Jak tady čtu v diskusi všude jsou na šk.jídelnu skoro stejné vzpomínky.
Meander: já blb, to mne nenapadlo
...s tácem na podlaze jsi nejopuštěnější člověk ve vesmíru
jaku: Musíš ji uvařit podle Receptur teplých pokrmů, pak naředit 1:1 s vlažnou vodou a řádně dosolit
Jednou, když jsem byla nemocná, šel mi tata pro oběd. Hlavní jídlo bylo dobrý, ovšem o polivce prohlasil že je to "dřezová voda".
Vzpomínám na soudružku Daňhelovou a její proporce u mísy s rajsou polévkou. Dneska asi nebudu dobře spát
Krásný článek. Úplně vidím tu naši frontu, upocené stravenky v ruce, šťouchání loktem a tajné odnášení zbytků "aby to neviděli...".
Ale na UHO si stěžovat nemůžu.Mockrát jsem se pokoušela ji uvařit, protože mi chutnala, a nikdy se mi -taková ta správná -
nepodařila
Amélie: Já to zažila po delší době opět o víkendu v nejmenovaném rekreačním zařízení. Hlásím "bez omastku" jako zamlada (ještě jsem se tomu v duchu smála) a kuchařka na to "Ale to je máslo!", tak jsem jí raději ten talíř hladově vyrvala z ruky, než na něj naběračku zvrhne.
A stejně jsem nepochopila, jak dokážou ta kolínka tak dokonale rozvařit, mně se to doma u žádných těstovin nikdy nestalo. To přece nemůže být tím tvarem, ne?
Pěkně napsané, jako ze vzpomínek
.
Když jsem nastoupila do nového zaměstnání (2 roky zpět), dojednala jsem si obědy na jedné škole u nás (mám to kousíček). Vaří moc dobře, UHO taky míváme
Někdy ze začátku mě zastavila paní z dozoru se slovy: kam se jako ženeš, ze které jsi třídy a co tu vlastně děláš, obědy jsou až za půl hodiny? Udělala jsem asi ještě další dva kroky než mi to došlo. Odvětila jsem, že jsem cizí a do školy nepatřím ... ale potěšilo mě to, že vypadám tak mladě.
Ano - "nemastit" neexistuje. Na kolenou mohl člověk prosit, a stejně tam ta obézní zpocená kuchařka s chlupy deroucími se z podpaží tu tunu omastku kydla
. A tohle je naprosto geniální a pravdivé - "s tácem na podlaze jsi nejopuštěnější člověk ve vesmíru".
Lenko Matušková, nevím, jestli to tu už bylo, každopádně je to perfektně a výstižně napsané ... včetně barvy brambor, vajíček, atd. A taky jsem si okamžitě vzpomněla na šílenou frontu u nás v družině před - Bože, to je doba - 25 lety. Stravenky - aby jsme je nemuseli žmoulat v ruce, jsme vkládali do úst a než jsme se dostali na řadu, tak stravenka ke rtu přischla a byl potom problém ji sundat
. Moc se asi nezlepšili, protože s odstupem let do stejné školní družiny chodí i syn, který "ty bílé polévky prostě nemusí" ... ale doma mi včera pórkovou sbaštil ... bez řečí 
Díky družině dodnes mám odpor k naštěstí jedinému jídlu, a to jsou nudle s mákem. Nudle byly vždycky studené a máku jsem nepřišla na chuť dodnes. Obědy jsme také museli všichni dojídat, ale ne nadarmo jsem byla nejlepší v atletice ... když se dozor nedíval, brala jsem to útokem k okýnku a flákla tác na další, už odložený.
K dnešku musím podotknout, že bohužel, i dodnes bývá dozor velmi aktivní. Sama jsem psala dceři omluvenku, že si nepřeji, aby mléčné polévky dojídala, pokud sama nebude chtít, protože z nich
V naší závodní jídelně vaří celkem přijatelně (po těch létech školních jídelen je poživatelné už skoro všechno :o), ale ačkoliv mohou vařit stejné jídlo až po pěti týdnech, tak máme každý týden něco na houbách a karbanátek (ten alespoň 2x). Pokaždé se to jmenuje jinak a pokaždé to chutná stejně :o))))
My používali výraz UNO = Univerzální Nahnědlá (Načervenalá) Omáčka
Úplně to vidím ...! Já jsem za ségru tajně jedla polívky a o ona dojídala moje maso ... Ještě, že je ségra "masová" - jinak bych tam s tou flákotou seděla ještě teď!
no, tohle se snad dělo tak za našeho dětství, ne...?:.
...
...nepamatuju si, že by někdy přišla s tím, že nad ní stál DOzor, jestzli dojí maso...
Holka chodí na obědy od první třídy a jí, jen to na co má chuť a co má ráda.....
Byla tu celkem nedávno právě debata na téma jídelny ve školce a ve škole.