Jsem zoufalá a nemohu pomoct. Takto zněl můj příspěvek do rubriky SOS 18. 7. 2005. Přečíst si můžete Zde.

Dnes Vám všem, kteří jste mi odpověděli a drželi palce, mohu oznámit, že moje krásná, nádherná, milovaná vnučka Agátka se narodila 15. 9. 2005 v ústecké porodnici a přes všechny prognózy vyřčené lékaři k její genetické vadě a dalším problémům, je zcela zdravá.

Nedokážu popsat svůj pocit a náš všech, kteří jsme s velkou nejistotou očekávali, co bude dál. Nádhera, prostě zázrak.

Vám všem, kteří jste mi pomohli, i když jen písemnou formou, mě podržet a dodat odvahu dál věřit a doufat, moc a moc od srdce děkuju.

Agátka měla 3,60 kg a 52 cm a je to naše zlatíčko. Budu ji opatrovat jako oko v hlavě o to víc, že jsme byli všichni utrápeni z celého poměrně nepohodlného těhotenství. Ale v životě se na to špatné zapomene a zůstane jen to hezké.

Přeji Vám všem, aby se Vám také stal podobný zázrak, abyste své všední problémy dokázali vyřešit a byli v pohodě, jako jsem momentálně i já,

šťastná babička.

Děkuji ještě jednou všem.

Milá šťastná babičko, i my moc gratulujeme. Opravdu krásná zpráva, až mi zvlhly oči. Hodně štěstí té maličké a Vám všem přeji za celou redakci!

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY