Bylo by asi ode mě vůči vám, po tak dlouhé době strávené společně, poněkud nepěkné, kdybych vás o této zásadní změně neinformovala. Prožívali jste se mnou a mými blízkými stěhování z Prahy do Varnsdorfu, otevírání Matyldy a byli jste se mnou, když jsem věřila, že je to napořád…
Od minulého týdne jsem zpět v Praze. S Míšou, Pájou, Johankou i Alicí.
Přesto, že doposud nevím, jakým způsobem se bude vyvíjet dál můj vztah, musela jsem odejít.
Všechny důvody, o kterých jsem poctivě uvažovala již vlastně od konce léta minulého roku, asi vypisovat nechci a mám za to, že mi to nebudete mít za zlé.
Velkou část mého rozhodnutí ale tvoří moje práce.
Bylo by velice těžké vydávat knihu, na které jsem pracovala přes dva roky, spolupracovat s grafikem, což je prakticky o denním dojíždění do nakladatelství, a být při tom přes sto kilometrů vzdálena.
Rovněž má práce v redakci byla bydlištěm hodně ořezaná a bohužel jsem jedním z těch, které doopravdy baví. Na poradách jsem byla virtuálně, od akcí pořádaných redakcí jsem také byla na hony daleko a vracet se po společném večeru v noci sto kilometrů je také náročné.
Svým odchodem na sever jsem ořezala věci, které můj život hodně naplňovaly, a řekněme velmi vyhýbavě, nestalo se ani nic, co by vzniklou mezeru vyplnilo tak, aby mi přátelé, rodina, spolupracovníci a mně přirozený způsob žití čím dál víc nescházel.
Dokážu být sama, dokonce samotu občas vyhledávám a potřebuji, ale osaměle existovat neumím a na sebeobětování nejsem ten pravý typ.
Nelituji ale ani náznakem
Za zkušenosti, za milé lidi a vřelé přijetí, které jsem měla možnost ve Varnsdorfu poznat, za zážitky, o které bych dnes byla skutečně chudší, jsem nesmírně vděčná.
A upřímně, i kdyby mě karty tehdy denně mlátily do hlavy cihlou, stejně bych neposlechla.
Protože láska je mnohem silnější motor než jakákoli magie, a to je dobře.
Dokud naše jednání a priority řídí to, co je ryzí a co vychází z hlubokého citu, konáme dobře. A je jedno s jakým pozdějším efektem.
Jsou to věci, které činí lidi doopravdy šťastnými, a každý, kdo kdy nalezl lásku, mi dá za pravdu, že je lépe o ni přijít, než ji nikdy nenalézt.
Matylda jede dál
Dřív, než se sami zeptáte, Matylda je stále v provozu. Od září loňského roku je pod vedením Radka, který se toho zhostil tak, jak si myslí, že je to správné. Má již jiný tým, který mu doufám přinese radost a Matyldě hosty.
Taky jedu dál
- Chystám soukromé hodiny Tarotu jedné z vás, která je dostane v rámci „Splněného přání“. Budete při tom.
- Od března otevírám školu Tarotu tady v Praze..
- Výklady se přesouvají zpět do Prahy…
- V září proběhne křest knihy a ještě tentýž měsíc snad bude na pultech…
- Dopisuji „Dětské horoskopy“, které bych ráda vydala hned za „Čarodějkami“, a kde najdete vedle obsáhlého povídání o povahách v horoskopech dětí ke každému i krátký příběh. Snad se budou líbit.
Tohle není závěr jednoho příběhu, ale jeho pokračování a ve všech bodech má otevřený konec…
Snad mi to nemáte za zlé.
Nový komentář
Komentáře
Michaela Kudláčková — #102Míšo hodně štěstíčka přeju
a docela jsi mě teda nahlodala tarotem i když bydlím docela daleko přeci jen Praha rychlíkem není taková vzdálenost.
Ika74 — #101 ..ahoj "Jak se modlí čarodějky" je nejen o magii. Jsou tam některé rituály i povídání a také horoskopy, runy, numerologie a podobně. Křest je začátkem září. V ten moment jde také na pulty. :-)
Míšo jak se bude tvá knížka jmenovat a o čem bude???Už se těšim
isida — #99 mám bifokály a veliký dioptrie, šedý zákal, ale v prostření lavici bych to nějak zvládla
Ale to musíme vyzkoušet, sednu si s tebou klidně před tabuli


, budeme mít výjimku 
Věrulinka — #95 Ja jsem kratkozraka, slepa jak patron, takze se obavam, ze bych nevidela ani tu tabuli
.
DanaD — #97 No jo, sber,
na ten nesmime zapomenout! Vidim, ze v ty prvni lavici bude narvano...
Michaela Kudláčková — #92 kdyby bylo potreba, mame v praci hodne sberu... uz vytrideneho... nas vedouci si dodelaval PhD... takjsme mu to nachytali,kdyby bylo potreba...
Věrulinka — #94 My museli ořezat popraskané větve od přívalu sněhu v říjnu. Koho to postihlo, tak nejen švestek bude mít letos míň.
isida — #88
musím, jsem slepá jako tetřev, ne přeháním, ale je mi jedno kde bych seděla, no mám smolíka, už nejsem v Praze 
OlgaMarie — #90 bylo jich opravdu hodně, ale nebyl čas na sbírání a potom je dát vypálit, škoda.
Podle čeho soudíš, že jich letos tolik nebude?Já to nepoznám
, se nechám překvapit
Petorio — #91 I já děkuji za hezká slova. S vámi nebudu sama ani náhodou :-)
Eva_Fl — #89 Berem všechny svačinářky i Hujery všema deseti !!
Mila Miso, pridavam se k privitani zpet do Prahy, jedny dvere se zaviraji a dalsi oteviraji... vsechny se tesime na dalsi clanky, na humor a sebereflexi, napady, nadhled, a ja - aniz bychom se znaly - mam pokazde pocit, ze promlouvas primo k me osobe a pokazde mam o cem premyslet, dekuji
Věrulinka — #86 Také jsi loni nevěděla co s nimi? Letos jich tolik nebude, doufám.
Miso, tak co s tou skolou?



Věrulinka — #86 Hujere! A urcite chces sedet v prvni lavici, abys videla nejlip na tabuli, ze jo?
13042000 — #82
já bych vozila švestičky ze zahrady
13042000 — #82 Budu klidně zasouvat židličky a vytírat on-line podlahu. Prosím, prosím taky bych se ráda něco přiučila, ale já jsem dosti nechápavá, tak snad bych to moc nekazila
Míšo, čtu tvé články pravidelně, jsem ráda, že přispíváš a i já jsem toho názoru, že všechno je v životě dané, prostě to všechno mělo přijít a být
Kdysi jsi mi dělala výklad karet tady na Ženě-in a mohu říct, že se do puntíku začíná vše plnit, prostě jsi jednička
Přeji hodně pohody a sluníčkových dnů v mysli