V minulosti se vajíčka „na rozdání“ barvila tím, co bylo po ruce, ale kraslice - ty se dělaly už dlouho dopředu. Jedna se malovala i několik večerů a skoro každá malůvka na kraslici měla svůj význam.

Chlapci si pro ně chodili tam, kde byla pěkná dívenka na vdávání - a ta, když se jí někdo nelíbil, vyzdobila vajíčko košem. Sice oplétaným, kytkami zdobeným, ale přeci jen to byl košíček. Koho ale měla ráda, ten dostal vajíčko třebas i prostší na pohled, ale s cestičkou lásky - ze slziček, lístečků a se srdéčkem na konci.

Podobné ozdoby můžete vytvořit jednoduše pomocí voskové batiky. Základní metoda je hodně známá. Na lžičce rozpustíme vosk, ten naneseme na vajíčko a tam, kde jsme uronili voskovou slzičku, se vajíčko poté neobarví. Doporučuji včelí vosk, protože má nejvyšší teplotu tání a nejlépe se s ním pracuje. Barva pak musí být nanejvýš vlažná a sytá. Vosk nakonec setřeme hadříkem a pokud jsme jej dobře nahřáli, dostane vajíčko současně i lesk. Tak vznikají jednobarevné ornamenty - špendlíkem kapičky, kouskem peří trojúhelníčky a podobně.

Vícebarevné vajíčko vzniká podobně, jen s tím rozdílem, že nanášíme vosk postupně, nejprve na bílé vajíčko jen tam, kde má zůstat bílá, pak na žluté a tak dál. Barvy se vzájemně překrývají, přebarvují a na konci je vajíčko krásně malované, skoro je škoda ho sníst.

V některých krajích se dělávala ještě i obrácená batika. Ta spočívá v tom, že vajíčko obarvíme a pak teprve nanášíme vosk. A jak se potom zbavíme barvy? Naše babičky si pomáhaly tím, co bylo po ruce. Když byla všechna vajíčka voskem vyzdobená, tak přespala v zelné vodě - v láku z kyselého zelí. Jinak se dá použít ocet, samozřejmě naředěný. Po chvíli se začne barva odlupovat a jde pěkně otřít hadříkem. A když vajíčko zůstane v octovém roztoku dlouho? To už nám nezbude nic jiného, než dát vajíčko do vápenné vody, aby se skořápka obnovila.

Všechna taková vajíčka pak pěkně naskládáme na ošatku a můžou přijít první hosté…