Syn onoho času pracoval jako DJ. Proto se také stýkal s lidmi z branže, často to byly typy, které by člověk nerad o samotě potkal na odlehlém místě. To, že nosil kadeřavé vlasy až po lopatky, bylo to nejmenší.
Kadeřily se mu samy, bez chemie a budil jimi náležitou pozornost. Bylo to součástí jeho pracovní uniformy = vytahaný svetr, rifle. Bez cigaretky ani ránu. Denní režim přesně opačný jako já. Noční život, přes den hluboký spánek.
Mou mateřskou péči nijak neoceňoval, spíš mu vadila a nevrle se na mě osopoval, když jsem se mu snažila podstrčit nějaké jídlo. No, aspoň se naučil vařit. A moc dobře! Sojové maso stokrát jinak. Bytem zněla dunivá hudba, v tom jsme se celkem shodovali a si notovali. Už při prvních akordech jsem byla schopná určit, která hudební formace to právě je.
Právě v těch dobách jsem přijala největší poklonu svému vzhledu. Byla hluboká noc - tedy pro mě, jsem skřivan a všecko, co je po 22. hodině, je pro mě tma tmoucí vhodná jedině k hlubokému spánku. Syn doma nebyl, protože pracoval. Náhle zvonek - krucinál, kdo to sem leze? Podívám se kukátkem a tam se klátí dvě mužské postavy kolem dvacítky. Přes dveře se opatrně ptám, co jsou zač. Po jejich představení se jsem pootevřela dveře a vyřídila, že syn doma není, do rána nebude - a kde ho můžou najít.
Když ráno zarachotily klíče v zámku a přivalil se z podniku domů, s očima navrch hlavy mi prozradil, kdo důležitý ho v noci hledal. A prý "jestli se manželka nezlobila, že jsme ji vzbudili"! Vidíte? Ti hodní hoši mě považovali za manželku mého syna. Při plném osvětlení!!! "Volové, to byla matka", uvedl to můj mazánek koutkem úst na pravou míru. Hodně jsem tehdy povyrostla, vážně.... od těch dob uteklo hodně vody, ba i povodeň byla. Moje dítě už vypadá jinak, pracuje jinde, ale nikdy mu nezapomenu to zadostiučinění mému mladistvému vzhledu:):):)
Gerda
Milá Gerdo, děkujeme za příspěvek. Moje kamarádka měla dítě v 17letech a dnes je jí 37let. A jak jí dělá dobře, že nikdo nechce věřit, že jde o jejího syna. Zadostiučení mladistvému vzhledu musí každé ženě udělat radost.
Dnes je téma DĚTI
Nový komentář
Komentáře
Saturninka: krásnýýýýý
femme:
To znááááááááááám
, když jsem v 27 chodila pro svého prˇvnáčka do družiny, děti na něj volávaly - Romane, máááááááš tam sééééééééégru
!!! O dva roky pozdějc, když jsem tlačila kočárek s roční 
přes zámecký park, tak si tam študáci přes chodníček házeli míčkem, když mne zahlédli, volali - pozooooooor, jede dítě. Vlastně néééééé, Jde dítě a veze druhý dítěěěěěě
.... No a poslední čerstvá vzpomínka - v čekárně u gastrochiruga se mne vedle sedící pán ptal, zda ty noviny vedle jsou moje style - To je Tvůj časopis??? Bude mi 35
- asi byl notně přisleplý
.
.
Ale potěší to, to zas jo
Mámě je 40, mě 19 a mojí nejmladší sestře jsou 2. Když byla sestra ještě mimino, měla jsem ji jednou v babyvaku a vedle stála máma, tak jedna stará paní si to pořád nemohla srovnat v hlavě a myslela si že já a máma jsme sestry. A taky mámě jednou (a není to tak dávno=)) někdo řekl slečno.
a předpokládám, že to bylo pro gerdu zadostiučinění, ne zadostiučení podle editorky Šárky..
Bývaly časy, že jsem věk žen určoval téměř přesně. Dnes nevím zda je to mým přibývajícím věkem nebo kvalitou jejich kosmetické péče se dost často pletu a při návštěvě univerzity třetího věku si říkám co ta tady dělá, ta přeci ještě zdaleka nemá nárok. Omyl, má ho již dávno ale vidět to na ni není.
ty jo, já čekala, že to píše ňáká zhrzená matka, která si uvědomila, že o ní její syn před kamarády nehezky mluví
hruška: trvalo mi docela dlouho všechno uvést na pravou míru
asi byla natvrdlá 
femme:
já zase nikdy nezapomenu na to, jak jsem šla ve svých 27ti letech na první třídní schůzku a tehdy ještě souška mě považovala za starší sestru mého prvňáka
Je fakt, že tyto historky zlehčuju vyprávěním z Čochtana (napsal a krásně vypráví společně se svou dcerou Zdeničkou pan Werich)- "a když byla skoro tma a ona stála po kolena ve vodě a na hlavě měla košík, tak jste si mohli představovat, že tam někde v dálce by mohla stát hezká ženská..."
ale je fakt, že mě moc potěší, když jdu s vnučkou na procházku a lidi mě považují za matku. Lichotka, i když daleka od pravdy, potěší vždycky a kdyby tohle pravidlu muži používali, jak by bylo na světě krásně a souladně