Ani jedno z dětí nechodilo do kurzů, kde se s dětmi do půl roku „plave“ ve vaně. Všichni tři měli za sebou jen základy, kdy jsme je doma ve vaně naučili, že na jednoduchý povel zadrží dech.
Povel se skládá z oslovení miminka, které musí být pokaždé stejné. První část je protáhlé ááááá, kdy se děti připraví, a na „šup“ jim jde přes obličej voda. Nejdříve se děťátku po obličeji přejíždí jen mokrou rukou, potom navlhčenou žínkou a nakonec jim lejeme na obličej vodu z kelímku. Zpočátku může být vody trošku, ale postupně vody přidáváme. Když s nácvikem začínáme, měla by být doba namočení obličeje krátká, později lijeme vodu pomaleji (můžeme si pomoct počítáním).
Na první plavání musela být miminka připravována taky pozvolným snižováním teploty vody. V bazénu je totiž voda teplá od 28 °C do 32 °C a pro děti by to neměl být šok.
Oblékly jsme do plavek i miminka a přesunuly jsme se do bazénu. Nejdříve si tam vlezla každá maminka, a teta Mirka jí podala miminko. Procházely jsme se po bazénku, postupně jsme ponořovaly miminka, až po prsa. Prohlížely jsme si okolí, hračky, ostatní děti i maminky.
Tedy, na kurzu jsme čtyři maminky a jeden tatínek. Kromě tří, už známých miminek, s námi plave ještě Ilonka s maminkou a Honzík, ten s tatínkem.
První lekce byla tedy spíš taková seznamovací, s prostředím i s kolektivem. S dětmi jsme ve vodě hráli hry, honili jsme balónky, miminka ležela na plovoucí desce, točili jsme se kolem kruhu a cákali jsme.
Teta Mirka si nás taky vyzkoušela, jak jsme na tom daleko s nácvikem metody „á šup“, jak umí naše miminka zadržovat dech (musím Josífka pochválit, šlo mu to obstojně) a jak umíme „splývat“ na zádíčkách.
Čtyřicet pět minut v bazéně nám uteklo jako nic, znovu jsme sebe i miminka osprchovali, řádně osušili, vytřeli jim ouška (to je velice důležité) a oblékli je. Potom jsme mohli v prostorách klubu ještě zůstat, nakrmit své děti a dát si kávu.
Josífkovi se první plavání velice líbilo. Já jsem byla taky velice spokojená a těšíme se na další lekci…
PS: Jen se děsím doby, kdy se prý budeme s miminkama potápět pod vodu…Neumím totiž plavat!
Nový komentář
Komentáře
Taky jsme teď začli navštěvovat plavání a je to bezva.
Předpokládám, že ty plavky pro miminka jsou pleny na koupání.
No týýý jo.....neskutečných pět let zpátky a ¨z Vodníčka mám doma předškoláka....
zemim: slovo šup možná doma řekneš, ale ááááá šup? To těžko
ja se taky tesim az zacneme plavat,chtela jsem uz davno,ale ty kycle nam to zkomplikovaly...
uz i rada koupe...po pul roce co nevedela co je voda to bylo sileny...
ale nikdy neni pozde a navic se
Já taky neumím plavat.
A to jen díky ekzému.Lékaři tehdy nekompromisně zakázali.Děti naučil plavat manžel.A když se snažil učit mě v moři,málem jsem nás utopila oba.
Vodníčci jsou 
U nás v MC prodávají speciální plavky pro kojence a jsou střihem jako klasický papírový plenky a kolem nožiček jsou gumičky tak nemůže nic tuhýho utýct.
2x to být nemělo, pardon
Plavat jsme chodili taky, ve vodě se malýmu líbilo, ale potápění nesnášel. Vůbec nesnášel vodu na obličeji. Když jsme došli k potápění na heslo, tak po každém vyjetí na hladinu následoval řev a lapání po dechu. Takže jsem to potápění zrušila - ač byla instruktorka naštvaná - a plavalo se dál. Když se nechce potápět, tak proč ho stresovat, ne?
Plavat jsme chodili taky, ve vodě se malýmu líbilo, ale potápění nesnášel. Vůbec nesnášel vodu na obličeji. Když jsme došli k potápění na heslo, tak po každém vyjetí na hladinu následoval řev a lapání po dechu. Takže jsem to potápění zrušila - ač byla instruktorka naštvaná - a plavalo se dál. Když se nechce potápět, tak proč ho stresovat, ne?
Sarobrouk: V Kostelci se neplave. Ve Zlíně je ještě plavání miminek v bazéně na porodnici, ale tam jsme zatím nebyli tak nemůžu sloužit. JInak na Kenny klubu jsme s malou zkoušeli plavání ve vanách( to je právě to plavání do 6 měsíců), ale moc se nám to nelíbilo. Navíc se mi to zdá přemrštěně drahé 250Kč za jednu lekci!!
To raději s malou doma řádíme ve vaně. 
Ale nikomu to nevymlouvám.I když ruku na srdce myslím, že většina mamin tam stejně chodí jen aby vypadla z domu. Teda nic proti já taky chodím na cvičení s miminkama, ale na suchu :) 
Lenka
Já taky neumim plavat. No bóóóže....
Ferdicka: My vyměšovací problémy fakt neměli.
Co se čůrání týče teda fakt nevím, ale v porovnání s tím, kolik dospělých se taky neobtěžuje opustit bazén, je ta trošička od miminek do velkého bazénu zanedbatelná. A co se týče bobků, tak ony se děditčky předem zatváří tak naprosto soustředěně, že to prostě poznáš, kdy hodlají tlačit.
Nehledě na to, že rozptýleni zábavou na to nemají čas.
Jo, a taky nás trochu štvalo, že nebyli připravení na to, že by s 
chodil plavat tatínek (jako 
). Všechny ohrádky, hračky, přebalovací podložky byly v dámských šatnách.
U nás jediné, co byl na plavání problém, byla sprcha - hrošík se děsně bál vody, co teče od stropu.
My jsme chodili plavat se starším synem v dobách prehistorických, před 24mi lety. Chodili jsme od 8mi měsíců a největší problém byl, dostat ho z vody. U nás neplatí, že se mimino nenaučí plavat. Cca v roce a půl, si osvojil pastyl, něco mezi „čubičkou a kraulem“, a největšího uznání se mu dostalo, když jsme se byli koupat v létě na „Slávii“ ve velkém bazénu. Kolem šli nějací puberťáci a jeden říkal : „Hele, vole, to mimino plave…“
Dodneška bychom toho někdejšího „Plaváčka“ mohli chovat ve štoudvi.
Ferdicka: čůrat může a proti kakání trošku zabrání kalhoty, které musí mít. Ovšem, musíš si všimnout, jestli náhodou něco nechce dělat
Ja budem tiež chodiť s našou na plávanie. U nás je od 3 mesiacov.
Už teraz keď ju kúpem vidím, že vodu má rada.
Když byly moje děti malé,tohle neexistovalo
Taky jsem s klukem chodila na plavání, ale už od šesti neděl. Dneśka nemá žádný strach z vody a ještě nemarodil. Když se dostane do vody, tak ho nemůžu dostat ven. Je jak kachna. Myslim, že plavání kojenců je velmi dobrá věc.
Sunny, tak se naučíš plavat s Josífkem
O umění plavat, třeba v roce, tady nemůže být vůbec řeč, ale jde o to, naučit se vody nebát, naučit se v ní bez problémů pohybovat, třeba jen při hře. S naším mladším synem jsme chodili do klubu od tří měsíců a skončili jsme v 5 letech. Jezdili jsme k klubem i na dovolené, kde byl pro děti i rodiče celodenní program a bylo to velice fajn. Starší syn mu vždy záviděl, že nemůže do bazénu taky tak často, a že je škoda když byl on malý, že ještě tyto kluby nebyly. Musím říct, že i otužování, které bylo součástí plavání mu bylo určitě přínosem, nebývá téměř vůbec nemocný. Teď chodí na povinné plavání se školou a je rád, že už spoustu věci umí.Když je v bazénu, tak je více pod vodou než nad vodou, strašně ho baví se potápět.