Klasická představa vlkodlaků, jak je známe dnes, pochází až ze středověku. Předtím lidé věřili jen na opačný proces spočívající ve změně vlka v člověka.
Dnešní vlkodlak se narodil u Germánů, jen o něco později si ho vykonstruovali i Slované, kteří vlky považovali za zlé tvory. Vždyť jich žilo v evropských lesích nepočítaně. Představa vzhledu a vlastností vlkodlaka se lišila podle kraje za přispění místních pověr a bájí. V 16. a 17. století patřila víra v existenci vlkodlaků k nejrozšířenějším pověrám v Evropě. Později se tato víra spojila s vírou v upíry. Lidé byli přesvědčeni, že upír na sebe může brát vlčí podobu, aby snadněji zaútočil skokem na hrdlo a mohl lépe sát lidskou krev.
Ve středověku se odehrálo mnoho soudních procesů, kde byl souzen vlkodlak.
Jsou to lidé postižení takzvanou lykantropií. To je duševní onemocnění, u kterého dochází ke změně ve vnímání okolí a sebe sama. Nemocný člověk sám sebe vnímá jako vlka, vrčí, štěká, je velmi zmatený a špatně se orientuje (to rozhodně vlci nedělají)
Případ: Na psychiatrii byla přivezena velmi zmatená žena, vrčela, cloumala sebou i ostatními. Zpočátku byla diagnostikována jako schizofrenička omámená bludy a rozdvojenou osobností. Až poté, co jí byla podána sedativa, se uklidnila a lékařům sdělila, že sama sebe vidí jako vlka, že se tak vidí i v zrcadle. Po několikatýdenní léčbě se sice v zrcadle začala vidět jako člověk, ale jedno oko zůstalo stále vlčí. Nikdy se nevyléčila úplně. Ve středověku by ji čekala smrt na hranici, dnes uzavřené oddělení psychiatrie.
Vlkodlak z Francie
Ne vždy je ale lykantrop mírumilovným vlkem. Například ze 16. století je zaznamenán případ jistého francouzského vlkodlaka Gillese Garniera, který zabíjel zatoulané děti a živil se jejich masem. Když byl Gilles Garnier lapen, nejenže se přiznal ke svým strašlivým zločinům, ale tvrdil, že zabíjel proměněn ve vlka. Roku 1573 byl zaživa upálen ve francouzském městě Dole.
Vlkodlak z Německa
Němec Peter Stube byl v 16. století odsouzen za to, že zavraždil ve své údajné vlčí podobě řadu dětí i několik těhotných žen. I jemu byl prokázán kanibalismus a po předchozím mučení ho roku 1589 upálili.
Vlčí šlechtična
Jistý francouzský lovec uťal v roce 1588 v lese vlkovi tlapu, kterou schoval do torny. Když ji chtěl ukázat místnímu šlechtici, zjistil, že se proměnila v lidskou ruku se zlatým prstenem. Šlechtic prsten okamžitě poznal a rozběhl se do komnaty, kde si zrovna jeho žena ošetřovala zmrzačenou ruku. Chuděra byla hned upálena jako čarodějnice. Tady šlo nejspíš o rafinovaný způsob, jak se zbavit nechtěné manželky.
Černý pes
Jsou však ale i jiné odnože vlkodlactví, které přispívaly k umocňování této pověry. V Anglii se například zjevovali černí psi, především v místech starých pohanských svatyní. Černý pes se například zjevil po prudké bouřce v kostele v městečku Bungay. Byli z toho dva mrtví a jeden zraněný. Existuje takový záznam v místní kronice.
Pes baskervillský
Podobná zjevení černých psů údajně pronásledovala řadu osob žijících v 19. století ve východní Anglii. Tyto legendy později inspirovaly A. C. Doyla k napsání bestselleru o psu baskervillském.
Už se vám stalo, že jste potkala přízrak v podobě psa?
Nový komentář
Komentáře
Já spíš potkávám lidi s vlčí závistí...
Mám vlkodlaka doma...taky vrčí,když po něm něco chci
to je blbost, možná jen ve filmech chichichi
Jéje, ještě to tak!