K chovu slepic toho moc nepotřebujete, jsou nenáročné. Stačí bezpečně uzavíratelný, ale větraný, suchý kurník, výběh - ideálně travnatý a samozřejmě potravu.

  • V kurníku musí být bidýlka (alespoň 20 cm nad podlahou), aby slepice mohly hřadovat. Pro každou z nich by tu měl zůstat prostor kolem 35 centimetrů. Dále sem, ale do odděleného, klidného prostoru patří hnízda s podestýlkou ke snášení vajíček. Stačí jedno pro až čtyři slepice. V kurníku by měly být také misky s krmením a vodou. Krmit slepice venku totiž není vhodné, a to z důvodu možné nákazy od volně žijícího ptactva nebo prostě jen proto, abyste na zahradu nelákaly příživníky, třeba myši.
  • U kurníku by měl být i výběh, a to minimálně tak velký, že každá ze slepic bude mít k dispozici alespoň dva a půl metru čtverečních. Počítejte ale s tím, že slepice patří mezi hrabavou drůbež, takže brzy nebude po trávě ani památky. Pamatujte i na místo na popelení, což je důlek naplněný jemným pískem, popelem či prachem. Výběh by také neměl být na přímém slunci, ale v polostínu.
  • Ke svému životu slepice pastvu sice nezbytně nepotřebují, přežijí i bez ní, ale věřte, že na jejich spokojenosti i kvalitě vajec se pobyt na ní odrazí. Nazobají se trávy i hmyzu. Nechcete mít zničenou zahradu? Stačí, když je na tuto hostinu pustíte třeba jen na hodinu denně. Co se pastvy týče, jedna slepice si vystačí s 20 metry čtverečními.
  • Základem pestré stravy je vhodná kombinace rostlinné a živočišné složky. Na to myslí výrobci speciálních krmných směsí. Pokud ale chcete přesně vědět, co svým zvířatům dáváte, vsaďte na krmení vlastní. Slepice potřebují hlavně obilí, pastvu, rozdrcené skořápky či kosti a přilepšit jim můžete i zbytky z kuchyně. Klidně i najemno nakrájeným masem. Zapomenout nesmíte na stálý přísun čisté vody.

Kam pro slepice?

Můžete koupit mladé kuřice od běžného chovatele (cca za 150 Kč za kus), nebo vysvobodit takzvané vynesené slepice z klecových chovů (za 30 až 50 Kč za kus). Neděste se, nejde o žádné „důchodkyně“. Jsou to roční zvířata, na nichž se podepsaly špatné podmínky chovu a tlak na co nejvyšší snůšku vajíček. Třeba tím, že jim v klecích prodlužují den umělým svícením. Proto už nejsou tak produktivní, jak producenti vajec potřebují. Pokud jim ale dáte péči a lásku a čas, stanou se z nich opět kvalitní nosnice.

„Každoročně doplňuji svůj chov o deset nových vynesených slepic z klecového chovu. Bývá na ně žalostný pohled. Jsou napůl bez peří, smutné. Stačí ale zhruba měsíční rekonvalescence na čerstvém vzduchu, aby z nich byla úplně jiná zvířata. Spokojená a zase snášející vajíčka,“ říká paní Dana, kterou těší fakt, že jim dá novou šanci namísto toho, aby šly „za odměnu“ na smrt.

To potvrzují i organizátoři iniciativy Slepice v nouzi z Hnutí DUHA Střední Čechy: „Je potřeba se připravit, že v prvních dnech budou vámi zachráněné slepičky „rády, že jsou rády“. Nejen, že budou celé oškubané, budou mít strach ze světla, budou mít obavu šlápnout na trávu, mohou mít i různé zdravotní problémy. To vše je daň za to, jak se lidská společnost k živým strojům na vajíčka ve velkochovech chová."

V Česku snáší vajíčka v klecových velkochovech milióny slepic, a ty majitelé pravidelně obměňují. Mapu jejich působišť, kde vynesené slepice bývají k mání, naleznete třeba ZDE. Adoptovat je můžete i prostřednictvím iniciativy Slepice v nouzi. Více informací a rad pro zájemce i začínající chovatele naleznete ZDE.

Nesouhlasíte s tím, aby dál fungovaly takzvané klecové chovy? Podpořte Zákaz klecí. 

Čtěte také:

Reklama