„Můj bývalý manžel nebyl Čech, pocházel z Ázerbájdžánu, ale vzhledem k tomu, že žil v Česku od dětství, byla jsem si jistá, že žádnou ‚horkou hlavu‘ určitě mít nebude. Přeci jen jsme spolu do naší svatby chodili celé čtyři roky,“ říká na úvod Kateřina, pro niž byl její partner dokonalý. „Před svatbou jsem nepociťovala z jeho strany žádné manipulativní praktiky, ale když to teď zpětně vezmu, už tehdy mi měl v hlavě svítit velký červený vykřičník.“

Manžel Kateřiny si přál, aby se jeho žena nemalovala, nesměla nosit vyzývavé oblečení ani na sebe nijak upozorňovat. Prý proto, aby ji měl jen pro sebe. „Říkala jsem si, že je to až neuvěřitelné, jak moc mě má rád. A tak bylo vše, co mi řekl nebo si přál, svaté. Proto jsem ani nepřemýšlela nad tím, že jsme se hned po svatbě přestěhovali na Nový Zéland,“ vzpomíná Kateřina. Hned od prvního týdne v novém bydlišti a na druhém konci světa se Kateřině otočil život vzhůru nohama. „Manžel mi zabavil telefon s tím, že chce, abych nebyla smutná a nepsala si tak často s rodiči. Prostě abych si rychleji odvykla na život bez nich. Vlastně mi tím opět dával do hlavy to, že to dělá s dobrým úmyslem a v můj prospěch.

6196647737e63obrazek.jpgFoto: Se svolením Kateřiny Lieskovské

Týden za týdnem se situace a vztah Kateřiny s jejím manželem zhoršovaly. „Byla jsem peskovaná za každou blbost. Špatně umyté nádobí, pozdější příchod zpráce, a nakonec i to, že jsem se jednou v noci rozhodla vzít si svůj telefon zpátky,“ vzpomíná Kateřina a dodává: „Tehdy přišla i první facka. A s ní následovaly i další rány...“

Kateřina nepoznávala ani sebe, ani svého muže. „Říkala jsem si, jak mu můžu dovolit, aby se ke mně takhle choval? Ale nakonec jsem si každý takový jeho výpad vůči mně začala omlouvat. Máme životní změnu, říkala jsem si. Jsme na druhém konci světa, bez pomoci, on bez práce, s minimem peněz na účtu...“

Útoky ze strany manžela byly stále častější a situace se neustále zhoršovala a Kateřina hledala vinu nejčastěji u sebe. Důvod k útěku od násilného muže ale nakonec přišel. „Poslední kapka přišla, když mě nechtěl pustit do práce a začal mě škrtit. Tehdy jsem běžela do internetové kavárny, konečně vše řekla rodičům, a nakonec šla celou věc nahlásit policii. Po půl roce na Novém Zélandu jsem se vrátila domů, manžel mě za měsíc následoval,“ vypráví Kateřina.

Svého muže vzala Kateřina zpátky. „Omluvil se s tím, že tam toho bylo na něj moc. Stres z práce, z peněz, z toho, jestli nám prodlouží víza, o která jsem nestála. Zkrátka mě zase ukecal, a i když jsem věděla, že to bude zase stejné, nechtěla jsem to vzdát.“ Vztah manželů trval celé následující dva roky. „Bylo to takové to klasické – něco provedl, já odešla k rodičům, on poslal kytky, omlouval se a já ho vzala zpátky. Věděla jsem, že ten vztah nemá smysl,ani jsem v něm nechtěla dál být, ale nevěděla jsem, jak odejít a jestli mi to za to vlastně stojí. Čekala jsem na nějaký impulz a ten nakonec přišel."

6196649b6557eobrazek.jpg

Foto: Se svolením Pointa

Kateřina se vpráci seznámila s jiným mužem, svěřila se mu se vším a on se stal impulzem k tomu, aby konečně ze vztahu s manželem odešla. „Přestože ani rozvod neměl zcela hladký průběh a manžel rozvodové papíry nechtěl podepsat, nakonec přestal dělat problémy. Od té doby jsem ho už nikdy neviděla.“

Šok a nakumulovaný stres z nevydařeného manželství se dostavily půl roku po rozvodu. „Padly na mě stavy úzkosti, nemohla jsem vstát z postele, celé dny jsem jenom brečela a nevěděla proč,“ vzpomíná Kateřina a na závěr dodává: „Můj přítel mě popostrčil, jestli nechci začít psát blog, a tak jsem nejprve psala o věcech běžných dní – o víkendové snídani nebo o tom, kam jet na výlet. Jednoho dne jsem si ale řekla, že se z toho všeho zkusím vypsat. Z těch svých stavů a smutků. Napsala jsem článek o svém nevydařeném manželství a přišlo mi spoustu příběhů, kterým jsem tak moc rozuměla, že jsem se rozhodla to všechno sepsat do knihy. Knihy, která i kdyby mohla pomoci jedné jediné dívce, tak mi to za to stojí. Jsem vděčná za iniciativu IKEA a jejich průzkům a chuť o tomto bolestivém tématu mluvit.“

Zdroj: Tiskové informace, IKEA inciativa Společně za bezpečný domov, blog www.knwashere.com