Řeč je o dětech. Jakmile vidí ve výloze nebo v televizi něco, co se jim líbí a s čím by v očích svých vrstevníků byly zaručeně in, musí to mít. A nejlépe ihned!
Že na to nemají peníze? Žádný problém. Ovládají totiž pár zaručených triků jak si k nim pomoci. Neplatí obědy. Rodičům si řeknou o peníze na nějaký zájmový kurz, na který pak samozřejmě nechodí. A nakonec jsou v záloze prarodiče, na kterých je spolehlivě vydyndají.
A tak našim dětem nezbývá, než si půjčovat od kamarádů a pak všechna ta cédéčka, nové mikiny a supermobily umně poschovávat, aby se rodiče nepídili, odkud to všechno mají.
A zatímco rodiče žijí v nevědomosti a podléhají iluzi, že jejich ratolest je čistá jak slovo boží, ona má zatím dluhy, kam se jen podívá. Dluhy, které je nutné zaplatit. Dluhy, které nakonec nezaplatí nikdo jiný, než rodiče.
Podle průzkumů prováděných v českých školách, dluží každé desáté dítě ve věku od 10 do 15 let svým spolužákům a kamarádům kolem patnácti set korun.
„Je to sice poněkud alarmující číslo, ale nikoliv překvapivé,“ říká dětský psycholog Mgr. Karel Brůna. „Naše konzumní společnost, v níž není důležité co, ale kolik, si prostě vybírá svou daň.“
A vysvětluje: „Děti neznají hodnotu peněz, nemají vytvořený žebříček životních hodnot, a tak jsou nejsnazší obětí reklam, jejichž cílem není přesvědčit lidi o tom, že je jejich výrobek nejlepší, ale že pokud jejich výrobek nemají, je vlastně div, že ještě vůbec žijí.“
♦ hlavním objektem jejich tužeb je značkové oblečení (23 %)
peníze, které nemají?
♦ DVD a CD (19 %)
♦ mobilní telefony a jejich příslušenství (17 %)
♦ počítačové hry (15 %)
♦ posezení s přáteli v kavárně či na diskotékách (15 %)

Ve více než 49 % případů sáhnou do kapsy a dluhy zaplatí. A k potomkově radosti – bez nějakých větších sankcí.
Jen asi 15 % rodičů v takových případech po dětech vyžaduje, aby jim danou částku postupně splatily.
Podle 69 % rodičů je na vině přepych, ve kterém dnešní děti žijí. Řešení spatřují v menším kapesném, které by děti naučilo hospodárnosti.
Necelých 10 % rodičů se domnívá, že mají děti klidně utrácet, jak se jim zlíbí. Ale jen peníze, které si samy vydělají.
● 95 % rodičů se domnívá, že dostatek peněz může děti přivést do malérů ● 90 % dětí si myslí, že rodiče nevědí, co právě „frčí“ ● 90 % dětí se také přiznalo, že když mají peníze, většinou je velmi rychle utratí ● 70 % dětí starších 12 let si místo dárků přeje obálku s penězi ● 67 % otců a matek neváhá přiškrtit rodinný rozpočet, aby svému dítku přilepšili ● 54 % dětí si šetří peníze na věci, které jim rodiče nechtějí koupit ● 32 % rodičů se domnívá, že pokud dítě nevychází s kapesným, mělo by jít na brigádu ● 16 % dětí je nespokojených s dárky, které dostávají od svých rodičů ● 10 % rodičů striktně tvrdí, že by děti měly utrácet jen to, co samy vydělají |
Nový komentář
Komentáře
My s bráchou přemluvili rodiče spoustukrát, aby nám dávali kapesný, ale nikdy to nevydrželo víc než dva měsíce, kdy se ukázalo, že nedostávat fixní částku, ale radši si říct o peníze na každou věc zvlášť se vyplatilo i v případě, že na polovinu z nich nám dát odmítli.
Ale je mi teda dost divný, když má v průměru každé desáté dítě od svých spolužáků půjčeno 1500,-, znamená to, že i kdyby si půjčilo po menších částkách úplně od všech ostatních, což určitě není možný, tak by mělo od zbylých devíti půjčeno od každého skoro 170 Kč. Tomu nevěřím i když je samozřejmě možný, že tu statistiku ovlivňuje pár grázlíků, co mají od někoho půjčeno třeba 5000,-, protože 15tileté děti, které na to půjčit jim mají, rozhodně existujou.
Já mám peníze ráda. Než dostávat nějaký pičičandy, radši jsem od babiček dostala něco v obálce. A taky jsem věděla, že na mě dostatečně myslí. Kapesný beru jako samozřejmost, aby se dítě naučilo zacházet s penězi.
Já si myslim ,že kapesný je dobrá věc. Akorát nemam vůbec přehled kolik by to v dnešní době mělo byt! Vše je děsně drahé! -aspoň mě to tak připadá! Já sem kapesný dostávala a prostě sem s tim musela vyjít-no občas sem na mámě něco vydyndala,nějakej drobák. A dát do obálky peníze -jako dárek,proč ne!? Já mam už vnučky 18 a 15 let a neumim si představit ,že bych jim kupovala něco na sebe! Vždy jim koupim maličkost,kravinku a dám jim peníze a oni si nějakej hadřík koupí!Podle sebe!
Kapesné nevidím jako dobrý způsob . Také jsem nedostávala žádné peníze. Rodiče měli v obálce peníze na běžnou denní spotřebu a já jsem si mohla vzít kolik uznám za vhodné. Když jsem si vzala sebemenší částu, tak to bylo ihned vidět. Proto jsem si brala málo a postupně téměř nic, protože pohledy našich byli výmluvné, ač nikdy nic neřekli.
Nedostávala jsem kapesné
Solei: moje děti milujou takový dárek, můžou si koupit co chtěj a nikdo jim do toho nekecá!
Solei: je to pořád lepší varianta, jež koupit nějakou kokotinu.
Solei: Podle mého názoru je kapesné způsob, jak naučit dítě hospodařit s určitou částkou.
mi ne mu
kapesné? Co to je?
Asi jsem byla divné dítě, a asi jsem divná doteď. Přijde naprosto hnusné když někdo dává do obálky peníze místo dárku (něco jiného je když je to příspěvek na nákup něčeho konkrétního) a už jako děcku mu tenhle zvyk připadal smutný a nechápala jsem ho.
Moje děti (10,13) mají kapesné 250 měsíčně, platí si z něj jen osobní útratu, 18 letý syn má 1000/měs. ale platí si z něj i telefon. Když je mu to málo, musí na brigádu. Jen at se snaží.
doufám, že dluhy nedělají (myslím že ne), ale většinou utratí všechno za čokoládky, pití apod. Dcera ještě za časopisy...
Občas dostanou peníze od babiček nebo za sběr šrotu u dědy, tak to si syslí stranou na "něco"
Myslím že hodnotu peněz znají a i smysl úvěrů a půjček taky
kapesné jsem nikdy neměla,od babičky na vánoce narozeniny a svátek po 300,ale z toho mi bylo 500 zabaveno na stavebka...přežila jsem dost v poklidu,z brigád nebo nějakých jiných mimořádných příjmů jsem si pořídila,co mé srdce žádalo a ostatní si kupovali běžně.
v pubertě jsem sice měla jisté výhrady,ale většinou mi naši přispěli,když jsem chtěla něco "rozumného"
ale taky malovat jsem se začala na střední,oblékat "módně" taky tak...to už byly brigády,s tím jsem vycházela
Moje dítě je asi z Marsu. Z kapesného nakupuje pro nás dárky a pro sebe karty Magic.Stále má rezervu, nikdy neutatí vše. Pravda, je mu necelých 12, puberta k nám ještě nedokvačila.
Dcery moc velké kapesné nemají, v porovnání se spoluzackama skoro zádné, a prezívají. Kdyz jim peníze dojdou tak bud pockají do 1. a nebo si privydelají treba prací na zahrade nebo doma. Ano platím jím za pomoc v domácnosti, jinak bych je nedokopala doma k nicemu. A za co utrácení? Za znackové oblecení (potrebují kalhoty dostanou na ne peníze, chtejí radsi znackové tak si holt sami doplatí rozdíl). V pointe to stejne zaplatím já, ale ony si ten rozdíl musí odmakat a já nemusím sekat trávník apod. CD, DVD a hry si stahujou a nebo ukecají manzela, mobily dostanou cas od casu k vánocum, platím jím 150na mesíc, zbytek si platí sami. Na mesíc dostanou kazdá lítacku na 10 jízd, kdyz jim nestací dalsí si kupujou sami. Starsí dcera pomentálne shání brigádu, ale vsechno je az od 16-ti, a tak bude muset chudinka jeste rok nejak prezít na kapesným. Jo a taky utracejí desný pálky za make-up, me stací rasenka za 60, ony si koupí za 150. Já se odlicuji mlékem na vate ony si koupí odlicovací uterky atd. pubertacky, co od nich muzu cekat
Od tchánových obvykle dostávají 2-3 stovky k narozeninám a k vánocum a utratí je velice rychle.
Taky jsem dostavala kapesne 100,- na mesic (zakladni skola cca 3. trida) a zaroven se mnou se svezl i muj brat, ktery dostaval stejnou castku, ikdyz byl o 2 roky mladsi. Ja setrila, on kupoval zmrzlinky, cokoladky svym kamaradum a sve slecne i stribrne prstynky (holky naseho Iva se mely vzdy moooc dobre - rikavala mamca)... Nase babi nam na konci roku a v pololeti davala za 1 - 100,-, 2 - 50,- (jine znamky nebyly). To bylo setreni mnohem zabavnejsi - vetsinou jsem penizky utratila za knizky a darky na Vanoce pro sve nejblizsi.
.
Setreni mi nastesti zustalo a i obdarovavani druhych mi nedela problemy.
S braskou jsme spolecne sbirali i pivni a sodovkove lahve, penizky z tohoto sberu jsme spolecne investovali do polarkoveho dortu ci ovocne drene
TAk tohle znám - já ve svých 15 dostávala 100na měsíc - no vzhledem k tomu, že sem v té době neměla měsíční lítačku - tak to pro mě byly asi 2 cesty do města a zpátky bez jakýchkoliv nákupů - ale na druhou stranu, když sem něco potřebovala, tak sem dostávala peníze na danou věc (oblečení, školní pomůcky, kosmetika, kino atd.). V 16 sem si začala přivydělávat v tátově firmě, no něco jako sekretářka, když hořely termíny. A myslím, že sem se s penězi naučila zacházet líp než moje spolužačky, které tričko s rozpáraným švem nezašily (nevěděly jak se to dělá), ale vyhodily a z kapesného si koupily nové
Nyotaimori:
A kde berou penize ty deti, co tem kazdejm desatejm pujcujou?
Nyotaimori:
Já utrácela maximálně tak za autobus, když mi ujel ten statkový, a někdy za kokosový suk
Jak já mohla tenkrát vyjít s kapesným Kč 100?