Narodila jsem se ve znamení Berana a byla jsem princezna. Byla jsem hodně divoké, ale nesmírně roztomilé děvčátko. Mé jméno je krásné, ale k těm vašim českým příjmením by se opravdu moc nehodilo. S vaším třeba Stehlíková by bylo opravdu hloupé. To moje příjmení znělo vznešeně a královsky.

Když mi bylo dvanáct let, můj otec se stal papežem

nByla to hnusná doba a kolem mě se to hemžilo smilstvem, korupcí i vraždami. Každý chtěl moc a hlavně beztrestnost.

Moje matka byla mecenáška a mému otci byla dlouhá léta jen konkubínou. Ovšem porodila mu dohromady i se mnou šest dětí. Jeden z mých bratrů byl myslím trochu blázen.

Jak jinak si vysvětlit jeho kruté chování bez nejmenších skrupulí. Čest jménu, které nosil, opravdu nedělal. On byl jen parchant s královským jménem.

Anděl? To ne

V tomhle zvláštním ovzduší ze mě rostla výjimečně krásná žena. Měla jsem dlouhé plavé vlasy, které se mi vlnily až skoro nad zadek. Štíhlý krk, bílá pleť, pěstěné úzké prsty…

...mnoho mužů by přísahalo, že tak nějak vypadá anděl.

Tím jsem ale nebyla. Zbožňovala jsem plesy, zábavu, pozornost, a doslova jsem si libovala v pocitu, že muže všech věkových kategorií dostávám až do extáze jen svou přítomností či svůdným úsměvem.

Abyste si ale o mně nemysleli, že jsem byla jen povrchní princeznička. Já byla také velice inteligentní. Dostalo se mi skvělého vzdělání.

Hovořila jsem plynule španělsky, řecky, domluvila jsem se latinou a měla jsem dobré základy francouzštiny. Vynikala jsem organizačními schopnostmi. Stala jsem se dokonce zástupkyní papeže.

Provdaná, neprovdaná

Už v mých dvanácti letech mě otec provdal. Rok před tím mě sice už stihl dvakrát zasnoubit, ale tato zasnoubení zrušil. Svého manžela jsem skoro neznala.

mViděla jsem ho párkrát, ale nebyl mi nepříjemný. Vlastně jsem k němu chovala celkem vřelý vztah, ale na dálku.

Po šesti letech se otec silně nepohodl s celou jeho rodinou a já se dozvěděla, že se ho chystá zabít.

Ten člověk mi nikdy neublížil a navíc, přestože ze mě historie udělala pomalu masového vraha, já měla charakter.

Věděla jsem, co riskuji, když budu svého manžela varovat, ale udělala jsem to. Nic neprovedl, byl to komplot a navíc, byl to můj muž.

Pomohla jsem mu a on stihl včas uprchnout. I já se musela před hněvem svého papá ztratit do kláštera, kde bylo bezpečno. Mé manželství bylo ale zrušeno. To mi bylo celkem jedno.

Musela jsem se dívat, jak umírá

Ještě týž rok mě znovu provdali. Byl to synovec samotného krále a já ho milovala. O rok později se mi narodil syn.  Chtěla jsem být šťastná a vychovávat své dítě po boku muže, u něhož jsem našla pozornost i lásku v té podobě, která nebyla jen politikou a pouze na papíře.

Nemysleli jsme, že by naši spokojenost mohlo něco ohrozit. Jenže přece jsem vám říkala, v jaké době jsem žila, a také jsem se ne nadarmo zmínila o svém bratrovi.

Můj otec s bratrem se tajně spolčili s kumpány z Francie proti otci mého manžela - králi. Můj muž se ale o akci sdozvěděl, protože, a to jsem vám také říkala, nebyla jsem hloupá.  

Manžel okamžitě začal jednat, čímž se stal terčem pro nájemné vrahy mého bratra a otce. Jednoho letního večera byl na schodišti paláce napaden a velmi těžce zraněn. Bylo to strašné.

Týdny jsem ho ošetřovala a prakticky se nehnula od jeho lože. Trpěl, ale bojoval. Vypadalo to, že by se z toho mohl dostat. Jenže.

O dva měsíce později vrazil do komnaty kapitán stráží mého bratra a ještě slabého manžela mi přímo před mýma očima zardousil.

Zatímco mě jeho pohunek držel, umíral muž, kterého jsem milovala.

Zatrpkla jsem a opravdu přišlo období, kdy mi bylo všechno tak nějak jedno. Mnoho opulentních večírků mého oplzlého otce, kterých jsem se spolu s množstvím nahých kurtizán účastnila, divoké orgie a hektolitry alkoholu. Ani nevím, kolika postelemi jsem prošla…

Napřed vzrušený, pak hned studený

pVíte, pravda je, že mnoho mužů zblázněných z mých půvabů by dalo cokoli za noc strávenou se mnou.

Pravda také je, že mnoho z nich po té, co jsem vyhověla jejich touze, zaplatilo daň nejvyšší.

Opravdu to znamená, že mou rukou? Proč? Vždyť ti, kteří prahli po moci a kteří se neštítili odstranit kohokoli třeba i v přítomnosti vlastní sestry, či dcery, ti profitovali.

Ne já!

Později jsem se zklidnila. Jednak mě přestalo bavit ležet pokaždé pod někým jiným, a jednak je dost unavující, když ti, které jsem tak skvěle dokázala rozehřát, často velmi záhy vychladli.

Sice bylo trochu riskantní hodit přes palubu příbuzné a úplně se proti nim zatvrdit, ale byla jsem příliš chytrá a vzdělaná na to, abych se stala loutkou v rukách své bezcharakterní rodiny a fungovala jako prostředek k dosahování jejích mocenských zájmů.

Sedmnáct krásných let

Provdala jsem se za vévodu, kterého jsem si vybrala sama, a odstěhovala se na svůj hrad. Nebyl zlý a měl mě rád. Bylo to krásných sedmnáct let, které jsem prožila důstojně po boku důstojného muže ve společnosti umělců a literátů, kteří se později stali slavnými.

Narodilo se mi ještě pět dětí.

Porod šestého děcka byl velmi komplikovaný a bohužel se narodilo mrtvé. Hodně mě to vyčerpalo a já jsem zemřela deset dnů po svém posledním dítěti.

Na tyranii a zločiny mojí rodiny lidé nezapomněli, a i když jsem se vždycky snažila být co jevíc stranou násilností svého otce a bratra, jejich pověst mě vzala s sebou. Historie mě nemá právě za dobračku. Bohužel.

Víte, kdo jsem?

PROSÍM, SVÉ ODPOVĚDI PIŠTE DO VZKAZŮ (MICHAELA KUDLÁČKOVÁ), AŤ MAJÍ ŠANCI VŠICHNI! Díky

(Hrajeme o kosmetiku a osobní horoskop, jako vždy)

Reklama