Pokud si dnes každý z nás otevře nějaký časopis, noviny, nebo se připojí na internet, ocitne se v záplavě informací o výživě. Kdo chce, a bohužel i ten, kdo nechce, se stává terčem mnoha doporučení, inzerátů na zázračné prostředky na hubnutí, převratných diet a podobně.

Tyto informace jsou nám podávány odborníky i „odborníky“, poradci, či specialisty, a to vše díky tomu, že výživa a poradenství o ní je živnost volná, a tak se vzdělání těchto lidí může pohybovat od vysokoškolského titulu v oblasti výživy až po automechanika, kterého již přestala jeho současná práce bavit, a jednoho rána se rozhodl být poradcem pro výživu.

poradce

Zdá se Vám to absurdní? Nikoliv. Takový je současný stav problematiky známé jako poradenství ve výživě. I když je náš organismus ten jediný, který máme, a jeho údržba by tomu proto měla odpovídat. Stejně jako nenecháváme počítač opravit v kovářské dílně, zánět slepého střeva neoperuje zahradník, tak bychom i to co máme nejcennější – naše zdraví – neměli svěřovat do rukou nedostatečně kvalifikovaných poradců.

Pojďme si upřesnit terminologii a osvětlit si, kdo je kdo:

1.       Lékaři – na základě podrobné znalosti zdravotního stavu pacienta doporučí omezit, nebo přímo zakážou konzumaci nějaké potraviny. Pokud jsou v oboru specialisty, tak mohou předepisovat specializované léky a spolupracují s registrovanou nutriční terapeutkou (viz dále). Lékař je za svá doporučení plně právně zodpovědný a při případné chybě může být finančně, soudně i profesně potrestán.

2.       Registrovaný nutriční terapeut – je nelékařskou zdravotnickou profesí. S příslušným ukončeným a povinným celoživotním vzděláváním, po získání osvědčení k samostatnému výkonu činnosti je plně kompetentní k samostatně vykonávané odborné činnosti v souladu se získanou kvalifikací, případně specializací. Je kompetentní radit i v případě, že má jeho klient zdravotní problémy. Jako takový, je za svou činnost odborně i právně odpovědný. Nutriční terapeuti nesou plnou odpovědnost za svou činnost jako každý jiný zdravotník, v případě, že tuto činnost vykonávají v rámci zdravotnického zařízení. Pokud ovšem provozují svou soukromou poradnu, jedná se opět o volnou živnost a dostávají se na stejnou právní (ne)zodpovědnost jako výživový poradci.

3.       Výživovým poradcem, konzultantem či nutričním specialistou může být každý, kdo má subjektivně pocit, že dané problematice rozumí, většinou absolvuje rekvalifikační nebo jiné vzdělávací kurzy v této oblasti, ale protože se jedná o živnost volnou, de facto k tomu nemusí mít patřičné vzdělání ani zkušenosti. Výživoví poradci poskytují klientům rady, ale následky jejich naplňování nesou už v plné míře sami klienti.

Je tedy jen na Vás, od koho si necháte v rámci svého zdraví a výživy radit a kterými radami se budete v této oblasti řídit.

Reklama