Přemýšlela jste o situaci, kdy jdete sama noční ulicí a někdo na vás vybafne z temného vchodu? Jak zareagujete?
Pokusíte se o útěk? Budete křičet o pomoc?
Obě řešení vám mohou vyjít, ale také nemusí. A v případě, že onen člověk nebude mít ani tak v úmyslu vás okrást jako znásilnit, je varianta „možná to vyjde“ rovna zahráváním si s ohněm, možná přímo s vlastním životem.
Odborníci se shodují v tom, že nejlepší co může pro svoji bezpečnost žena udělat, je umět se bránit. Že nevíte jak? Kde? Nerozumíte ani bojovým sportům?
Od toho máte Ženu-in.cz, aby vám pomohla.
Dnes vám představíme japonské bojové umění Aikidó.
Aikidó je jedním z nejmladších bojových umění, ale jeho kořeny sahají daleko do historie budó. Je systémem technik proti neozbrojenému i proti ozbrojenému útočníkovi, proti skupině i proti jednotlivci. Uvádí se, že dosahuje až tří tisíc technik. Není bez povšimnutí, že jej přijímají hlavně lidé odmítající násilí a mající rádi přírodu.
Aikidó, čistě ve své praktické aplikaci, je umění sebeobrany. Zdůrazňuje dobrý pohyb těla, hody a pády. Je eticky spojené s obranou proti nevyprovokovanému útoku a při správném užití může být prudká agrese pohotově a čistě neutralizována za zřetelné kontroly nad všemi aspekty útoku a obrany, takže se lze účinně ubránit, aniž nutně způsobíme vážné zranění.
Aikidó je však více než fyzické umění. Do jeho technik jsou vetkány elementy filosofie, psychologie a dynamiky. Je to cesta života, která sjednocuje životní energii, ki, způsob, jak být v harmonii se svým okolím a přitom centrován v sobě. Na své nejvyšší úrovni je to účinná disciplína pro rozvoj, integraci a využití všech vlastních kapacit - mentálních, zrovna tak jako fyzických.
Je aikidó vhodné i pro ženy? Pokud se rozhodnu pro pravidelné cvičení, co mě čeká? Nejen na tyto otázky mi odpověděl René Skupý, který aikidó cvičí již 12 let, je nositelem 2. danu Aikikai a v oddíle na FTVS vyučuje Aikidó již třetím rokem.
Pokud se rozhodnu u Vás cvičit, co mě čeká na úplně prvním tréninku?
„Na prvním tréninku si zkusíte zacvičit dohromady se všemi ostatními. To by Vám mělo pomoci se rozhodnout, zda je aikidó to pravé právě pro Vás. Na druhém tréninku se začnete učit základní pády, kroky a už i nějakou jednodušší techniku. Rozhodně nemusí mít nikdo strach z toho, že to bude příliš fyzicky náročné nebo bolestivé. V našem oddílu totiž cvičí především začátečníci a mírně pokročilí.“
Co si s sebou mám přinést na první cvičení?
„Aikidó je sebeobranné bojové umění, tedy dochází při cvičení ke kontaktu a pro tento účel je nejvhodnější úbor zvaný Keikogi. Na začátku nevyžadujeme, aby si každý okamžitě toto oblečení koupil. Pro prvních pár měsíců stačí tepláky a tričko a jakékoli přezůvky. Cvičí se naboso.“
Může pravidelné cvičení mít negativní vliv na ženské tělo?
„Pravidelné cvičení má na lidské tělo velmi pozitivní vliv. Během cvičení se člověk celý protáhne a uvolní ztuhlé svaly.“
Pokud budu cvičit poctivě, mohu aikidó použít i v praxi jako případnou sebeobranu?
„Určitě. Aikidó je především sebeobranné bojové umění.“
Nemůžu díky pravidelnému cvičení ztratit přirozenou ženskost, například pohyby a držení těla?
„Rozhodně ne. O Aikidó se říká, že má velmi elegantní techniku s použitím mála síly. Je to tedy pro ženy nejvhodnější bojové umění.“
Cvičí dohromady muži a ženy? Nebo každý zvlášť?
„Ženy i muži cvičí dohromady. Ke konci lekce se trénink většinou rozdělí na začátečníky a pokročilé, ale na muže a ženy se nerozděluje.“
Jak často probíhá cvičení a kolik mě to bude stát?
„V našem oddíle se cvičí v úterý a čtvrtek. Co se týče poplatků, tak Aikidó patří mezi nejlevnější záliby. Cena za trénink je nižší než si jít zacvičit do fit centra, nebo si jít třeba zaplavat do bazénu.“
Jakým způsobem se mohu přihlásit do oddílu? Potřebuji k přihlášce nějaké doklady? A kam se v případě zájmu mohu obrátit?
„Přihlásit se do oddílu můžete osobně v průběhu celého školního roku. Žádné doklady k přihlášce nepotřebujete. V případě Vašeho zájmu se můžete podívat osobně na některý z tréninků, nebo si zkusit jeden trénink s námi zacvičit.“
Pokud se chcete dozvědět více, klikněte ZDE.
Děkuji za rozhovor
Zdroj: http://aikidodejvice.euweb.cz
Nový komentář
Komentáře
carlotta: Dik za chmaty.
dnes mi prinesl peprak pac tady jit se vecer ven to je o zivot tak at ty mladaci si zkusi zas obtezovat.
*daisy*: podívej, taky jsem to zažila, jenže tehdy šlo o něco jiného -já tehdy tomu chlapovi v náručí myslela jen na to, jak se dostat někam, kam mě nechtěl pustit a on myslel hlavně na to, jak mi neublížit - skončil pokopaný a pokousaný...jinak má zn0uz4 pravdu - pokud nevíš, jak na to, nemáš šanci - myslím tím naprosto žádnou. POkud víš alespoň něco, pak jsi taky mnohem klidnější a máš aspoň nějakou možnost...
zn0uz4: dost mozna, ale nekdy ani to VEDET JAK nepomuze. Samozrejme, ze je fajn to zkusit, ono obcas staci to prekvapeni, ze se obet brani, nicmene fakt je, ze i kdyz nejsem zadna trasoritka, a oproti tomu tintitkovi jsem byla o dve hlavy vetsi a takovych urcite deset kilo tezsi, stejne jsem nebyla schopna se mu vykroutit (navzdory tomu, ze se se mnou piplal a dal mi cas se pokouset ho pokokopat, pokousat a taky pacit proti palcum )
Takze si myslim, ze nam tehdy prokazal tu nejvetsi sluzbu, i kdyz cely ten kurz byl fakt o nicem... Ukazal nam, ze i kdyz vime jak, je dost velka sance, ze to nezmaknem, tj. opravdu se snazim vyhybat mistum, kde si koleduju, a opravdu se snazim, kdyz je sance, odejit nebo i utect
*daisy*: dai.. i toho nejsilnejsiho ze vsech neco boli...a i z toho, kdyz ti nekdo vepredu drzi ruce se da dobre vykroutit, jen vedet jak
Tak prvne bych rekla, ze uplne nejdulezitejsi je vyhybat se takovym situacim a je-li moznost utect, tak tak :)
A jinak..kdysi na stredni nam skola hradila takovy kurzik jakozesebeoobrany, k nicemu, ale na druhou stranu..chlapik, nic moc vzrust ani svaly, proste uplne normalni chlap, spis by clovek resl maly, a rekl nam, at se mu zkusime vyrvat, kdyz nas drapl za ruku. Ani ty nejsilnejsi to nezvladly Takze nejak si moc nedelam iluze, ze by to dost dobre s bojovym umenim nebo bez neho, dopadlo moc slavne, a to si nemyslim, ze jsem trasoritka - pokud bych teda byla schopna vubec se v leknuti branit
Seema: Wing Tsun je moc fajn umeni.. delal jsem to neco pres dva roky, pak jsem sel mimo, a tam nebyl ucitel.. boj cloveka s WT vypada jako normalni rvacka.. ale neni :) apropo... mel jsem na kolejich kamarada, ten zase delal Aikido.. vecne jsme se rvali, a tak nejak to bylo nastejno...
Nazdarek...stalo se i mne..nebudu popisovat...hnus...od te doby mam strach i ve dne, natoz v noci...kazdopadne, proc vam pisu..zacala jsem pak chodit na sebeobranu na WingTsun a myslim, ze muzu doporucit..hodne´triku´z WingTsun jsem videla i ve Vasich prispevcich...preji hezky den a komu se nikdy nic podobneho nestalo preji, aby to tak zustalo..
alifie: všichni asi ne, ale mně to tak vysvětlili, když jsem se šla zeptat. A to nejsou žádný špičkový oddíl... možná právě proto, že se jím chtějí stát. Prý měli kursy pro dospělé, ale byl malý zájem, a lidi nechodili pravidelně, lemplové jedni.
zkuste se ho priste zeptat, kolik je hodin :))) a mimochodem... nejucinnejsi jsou prsty do oci, nosu, usi, zatlacit ohryzek, palcem mezi klicni kost a trapezovy sval... kdyz vas nekdo drzi, lamejte mu palec proti loktu... a ono dostat temenem hlavy do krcni jamky taky docela boli :)
Rikina: Bracha zacal s aikidem, kdyz mu bylo asi 28 - zrejme nejde vsem ucitelum jen o sampiony.
pajda: Uplne ten podpatek v nartu vidim. Mne nastesti neslo o zivot - jen jsem si nechtela nechat ukrast kufrik. Mozna proto jsem mela zabrany zaborit mu drapky do oci.
Ale stejne jsem z toho mela sok - kdyz jsem pak byla v bezpeci tak jsem bulila a bulila a nemohla jsem se zastavit. A to jsem nebyla zadny mrne - bylo mi v te dobe uz 24.
Žábina: určitě můžou aikido cvičit i děti - u nás totiž ani dospělé neberou... chtějí mít výsledky, a s dospělýma to už nejde. Tak mají zájem o co nejmladší děti, z kterých ještě můžou vyrůst šampioni...
alifie: jo tak když jde do tuhýho, tak kašlu na chudáka...ale přiznám se ti, že mě štvalo, když jsem v duchu bodu "A zdrhat" nechala na místě činu nový lodičky s 8 cm podpatkem...v těch bych mohla "odejít středem", což jaksi není efektivní ale v tom nártu se vyjímal skvěle
Korálek:
Tanzánie:
pajda: Hezkyy, to neznam. Prsty do oci psychicky nezvladnu (Overila jsem si to "v praxi". Ja krava blba jsem mela strach, ze bych tomu chudakkvi mohla ublizit nebo co. )
I já mám určitou zkušenost.
Bylo mi 26, bylo to na podzim a já šla domů do svého nového bytu, kde jsem byla asi 14 dní.Bylo kolem 18 večer,já plné tašky s věcma co jsem si ještě nosila od našich a deštník, neb pršelo. Schválně jsem nešla přes park,protože jsem se bála ,ale obcházela jsem ho. Přibližně 10min od domu se ke mne připojil muž, kterého jsem z dálky viděla, že tam na chodníku postával. No proč né,že??...jenomže on se tak divně na mne nalepil a šel snad krok za mnou. Já přidala-on přidal, já zpomalila-on zpomalil. No znalá detekt.příběhů jsem si počkala na lampu a aniž bych zastavila jsem si ho bedlivě prohlédla, abych si ten jeho ksicht vryla do paměti.
Pak jsem odbočila na cestičku,která už byla fakt snad 50m od domu a celou tu dobu věděla, že se NĚCO bude dít, ale nevěděla jsem co udělám. Ve chvíli kdy se přikrčil a šáhnul mi zezadu pod kabát /sukni/ jsem odhodila všechny ty tašky z rukou a tím otevřeným deštníkem jsem ho začala strašně mlátit a křičet taková sprostá slova, že jsem ani netušila, že jich tolik znám.On se musel strašně leknout,jen couval přede mnou a rukama si kryl obličej..to mně ještě více rozparádilo..no kdyby neutek tak jsem ho snad "zabila".
Do baráku jsem vešla celá špinavá, rozcuchaná se zlomeným deštníkem ..sousedka byla u schránek a celá se zhrozila co se stalo. Ale barák byl ještě skoro prázdnej /stěhovali jsme se do nového/ telefony nebyly..tak nebylo co řešit. Šla jsem domů a otevřela okna abych vyvětrala a k mému šoku ten debil byl na chodníku pod oknama. Teprve tehdy se mě dodatečně udělalo zle a celá jsem se rozklepala.
Myslím, že jsem tenkrát měla "kliku" na přepadávače "amatéra" kdyby to byl větší grázl, tak to také mohlo dopadnout jinak.
Každopádně bych do sebe nikdy neřekla, že jsem schopná ho začít mlátit...
alifie: to víš...je to trik, který uplatníš, když tě někdo drží zezadu: prostě se trošku jakoby ohneš (ještě líp sjedeš do podřepu - to většinou nikdo nečeká) a pak snožmo vyskočíš - v 9 případech z desti se ti podaří se trefit útočníkovi do nosu a ten zbývající je případ, kdy jste těsně u sebe a on to schytá do brady. V ten moment tě 100% pustí - a pak už klasicky prsty do očí, koleno mezi nohy nebo podpatek do nártu (pěkně silou) a zdrhat
pajda: Jestli znas neco jednoducheho, co nepotrebuje presnost ani velky trenink, tak to prosim popis. Rada bych rozsirila svuj repertoar o dalsi trik.