To, že se občas děti ve škole nebo školce poperou nebo něco rozbijí, to by asi nebylo nic zvláštního ani neobvyklého, ale dějí se horší věci, nad kterými člověk kroutí hlavou. Oslovily jsme maminky a ty nám řekly, co se dozvěděly, že se děje za zdmi zařízení, které jejich dítě navštěvuje.

bul.jpg
Foto: Shutterstock

Jídlo uchovávaly v odpadkových pytlích

„Moje dítě chodilo do jedné školky v Praze a to, co se dělo tam, bych nepřála zjistit nikomu dalšímu. Paní kuchařky si chtěly trochu ulehčit práci, a tak pravidelně vyplňovaly ty obrovské hrnce odpadkovými pytli, do kterých dávaly veškeré jídlo, zkrátka se jim to nechtělo mýt. Nechápu, že jim to procházelo údajně několik let a nikdo na to nepřišel, hlavně hygiena. Dokonce z toho byla kauza, která kolovala po internetu. Když jsme to s manželem zjistili, okamžitě jsme naše dítě stáhli a dali je jinam. Neumím si představit, co za látky se do jídla uvolňovaly. Přece jenom omáčka, která má teplotu 90 stupňů v levném plastovém pytli? Fuj. Někteří rodiče to hrotili více než my, ale nadšení jsme z takového zjištění nebyli,svěřuje se Ivana.

Rákoskou přes ruce jako v minulosti

„Nejsem jediná, kdo tuhle zkušenost má. Moje dítě v první třídě muselo trpět tím, že na něj a ne jen na něj, používali fyzické tresty. Jednak je to v dnešní době absolutně nepřípustné a za druhé, co musí dítě udělat, aby si tohle zasloužilo? Dozvěděla jsem se, že stačilo si povídat s kamarádem nebo něco zapomenout a hned musely děti stát 10 minut otočené do kouta a nesměly se ani otočit. Je to přes čáru a ještě u tak malých dětí. Bylo mi z toho smutno a dokonce i moje dítě z toho mělo trauma, to poznám. Opustit školu bylo nevyhnutelné a dávám si za vinu, že jsem něco takového dopustila. Měla jsem se to dozvědět dřív, že se tam něco takového děje, ale to už je jedno, budu si dávat do budoucna velký pozor na takové věci,” popisuje Jana.

Nutili děti spát na zádech s rukama u těla a nesměly se ani hnout

„Obě moje dcery jsou velmi komunikativní a kolikrát se od nich dozvím víc informací, než bych potřebovala… Jeden zážitek mé dcery ze školky mě ale šokoval. Dcerka si totiž stěžovala, že musí při poledním spánku usínat pouze na zádech a s ručičkama na peřince a nesmí se ani pohnout. Nevyhovovalo jí to, protože odmala usíná na boku, a to paní učitelky netolerovaly. Když jsem se zeptala na důvod, nechtěly mi ho zprvu říct. Poté z nich vylezlo, že předchází tomu, aby se děti náhodou pod peřinou neuspokojovaly. Byla jsem trochu v šoku a snažila jsem se jim vysvětlit, že je 21. století. Je to již šest let zpátky, ale nepředpokládám, že by se od té doby mnoho změnilo," dodává Martina.

Šikana na denním pořádku

„Dost se o tom mluví, mnozí mají dojem, že se to dávno už nikde neděje, ale opak je pravdou. Můj syn byl v šesté třídě šikanován partou holek, a i když o tom učitelky věděly, nic neudělaly. Tvrdily, že ho to zocelí. Já jsem měla tušení, že se něco děje už delší dobu, ale trvalo mi, než jsem na to přišla. Chodil domů s modřinami a hladový, protože mu ty mrchy svačiny kradly a jedly. Jak to učitelky mohly dopustit a tolerovat? Jsem dost rázná, takže jsem to samozřejmě nenechala jen tak a šla jsem si to do školy vyřídit,“ zlobí se Iva.

Zdroj: respondentky Ivana, Jana, Martina a Iva

Čtěte také: