Dopřát tělu vše, co potřebuje, lze pestrou stravou. Jenže skutečně je to tak snadné i v případě těhotenství? Nutriční terapeutka a antropoložka z Thomayerovy nemocnice Mgr. Jitka Tomešová nám prozradila i to, že někdy vyrábíme jen „drahou moč“.

Je možné získat všechny důležité vitaminy a minerální látky jen z naší běžné stravy? A to i v případě těhotných žen?
Každý člověk by měl jíst pestrou stravu, aby v ní bylo zastoupeno co nejvíce látek, které denně potřebujeme. Ono zase není tak těžké toho dosáhnout. Tak například víme, že bychom měli za den sníst 600 gramů ovoce a zeleniny. Spoustu lidí tohle množství vyděsí, mají pocit, že to nedokáží. Ale když si vezmete, že jedno průměrné jablko má mezi 120 a 180 gramy, už se celkovému množství podstatně blížíte. A u těhotných žen nejsou v tomto množství až tak velké rozdíly.

tomesovaZáleží přitom na druzích ovoce a zeleniny?
Hlavně by se měly kombinovat. V ordinaci mám obrázek, na kterém je z různých druhů ovoce a zeleniny sestavená duha. Je to velice názorné v tom, že máme jíst co nejvíce druhů. Když totiž sledujete mikronutrienty, které obsahují, vidíte, že každý plod v závislosti na barvě obsahuje něco jiného. Proto doporučuji co nejširší škálu barev a druhů. Nemít jídelníček postavený v létě jen na jablkách a v zimě jen na pomerančích. Experimentujte, ale především s lokálním ovocem, na které jsme zvyklí, a tudíž je u něj nižší pravděpodobnost vzniku alergické reakce.

Je ještě dnes možné říct, že nejsme zvyklí na exotické ovoce, když je tak dostupné a mladší ročníky si jej dopřávají odmala?
Ano, organismus stále ještě dokáže zareagovat alergií. Celé to totiž souvisí se zkříženými potravinovými alergiemi. Když má člověk alergii například na latex, srst zvířat nebo roztoče, většinou se k ní váže i vysoká pravděpodobnost, že bude mít alergii také na některé potraviny. Je ale třeba mít stále na paměti, že ani na lokální ovoce (jablka, jahody a další) nejsou alergické reakce také úplně vzácné.

Může se stát, že v ovoci a zelenině, které rádi a často konzumujeme, chybí vitamin, který pak bude postrádat i naše tělo?
Určité vitaminy v určitém ovoci nechybí úplně do nuly, ale v extrémním případě nám při jednostranně sestaveném jídelníčku může některá z látek opravdu chybět. Proto je důležitá pestrost. Ale není to jen o ovoci a zelenině. Existují i další důležité vitaminy, které jsou například v obilovinách nebo živočišných potravinách.

Potřebujeme dostávat důležité látky z potravin do těla každý den? Nebo stačí například konkrétní vitamin jednou za týden a tělo si s ním za tu dobu vystačí?
To je různé. V těle zůstávají například vitaminy rozpustné v tucích, například vitamin D. Váží se na něj a můžeme jich mít zásobu i na několik dní. Oproti tomu vitaminy rozpustné ve vodě, což je například vitamin C, jsou při nadměrném množství vylučovány močí. Jen pokud je organismus ve stresovém stavu, potřebuje jeho zvýšené množství. Jinak přebytečné množství tohoto vitaminu tělo vyloučí. V ovoci a zelenině ale až tak vysoké dávky nejsou, to se děje spíše u vitaminových doplňků. Pak jen z preparátů vyrábíme, lidově řečeno, drahou moč.

Takže druhý den tento vitamin potřebujeme znovu.
Ano, měli bychom jej tělu opět dodat. Ale když se člověk naučí jíst ovoce a zeleninu v dostatečném množství pravidelně, cítí se svěžejší, čerstvější, odpočinutější. Když na to tělo navykne, ale pak si člověk svou dávku třeba dva dny nedá, hned to na sobě pozná.

Co ale když se nestravuje zrovna pestře těhotná žena? Může tím ohrozit i dostatek správné výživy pro dítě?
Zjednodušeně a nehezky řečeno, dítě je parazit. Co potřebuje, to si z matky vezme. Takže ten, komu pak bude něco chybět, je právě ona.

Vždycky najde dítě v těle matky, co potřebuje?
Pokud matka netrpí absolutní avitaminózou, což je v dnešní době velmi vzácné a už se s tím téměř nesetkáváme, tak ano. Dítě to vždy zařídí tak, aby si z ní vzalo, co potřebuje. Bez ohledu na důsledky na mateřský organismus. Co je třeba v případě těhotenství ve zvýšené míře doplnit každý den, je kyselina listová a vitamin B12, které jsou odpovědné za vývoj nervové trubice. Když jej maminka nemá, je dítě vystaveno třeba rozštěpům. Kyselina listová je tak jednou z látek, které se dávají maminkám ve formě vitaminových doplňků. V zelenině sice je, ale ne v pro ně dostatečné míře. A navíc se velice snadno ničí tepelným zpracováním.

Jaký má tedy dopad na matku, pokud se nestravuje pestře, a dítě si z ní vezme, co potřebuje? Třeba v případě zubů.
Říká se, že každé dítě stojí maminku jeden zub. Ale nemusí tomu tak být. Je to o špatném jídelníčku. Ale nejen v době těhotenství. Důležitá je i startovací hodnota, tedy to, jak se maminka stravovala před otěhotněním.

Jak co nejlépe dohnat vše, co jsme v pestré stravě zameškaly před otěhotněním, a jestli nám k tomu dopomohou vitaminové tabletky pro těhotné, se dozvíte v pokračování rozhovoru už v úterý 3. ledna. Nutriční terapeutka také objasní, zda a jak spolu souvisí vitaminové doplňky a vysoká porodní váha miminek.

Zdroj foto: PetanelaArt

Čtěte také:

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD