Tímto článkem bychom vám chtěli přiblížit význam a problematiku vitaminů ve stravě pro naše děti. Všichni jistě víte, že vitaminy jsou pro děti důležité, ale možná si nejste jisti, které z nich máte svým dětem dávat a proč.
Tento článek by vám mohl také napomoci s otázkou, v jakém období se máte na určitý vitamin zaměřit. Kojenec nebo dospívající dítě potřebují jiné potravinové doplňky.
Začneme ale odpovědí na otázku, co vůbec vitaminy jsou a k čemu v našem organismu slouží.

Co jsou to vitaminy?

Vitaminy jsou esenciální látky, které spolu s bílkovinami, tuky a sacharidy patří k základním složkám lidské stravy. V lidském organismu mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí, a tudíž hrají významnou úlohu při procesech vstřebávání a výměny látek mezi vnějším prostředím a živým organismem

Výživa kojenců

Přirozenou výživou kojence je mateřské mléko, které zajišťuje růst a vývoj dítěte během prvních šesti měsíců bez nutnosti přívodu jiné výživy. Výjimku tvoří děti nedonošené. Ty mají daleko vyšší potřebu minerálních látek, vitaminů i dalších nutričních látek. Často je proto nutné doplňovat výživu nedonošeného dítěte ještě o další složky potravy. O tom však rozhoduje lékař.

V časném kojeneckém věku mateřské mléko příznivě ovlivňuje psychický vývoj, imunologickou aktivitu i ostatní metabolické procesy organismu. Obsah solí je v mateřském mléku třikrát nižší než v mléku kravském. Organismus kojence není schopen zbavit se vyššího příjmu solí v důsledku ještě nedostatečné koncentrační schopnosti ledvin. Podávání neředěného kravského mléka může tak vyvolat rozvrat vnitřního prostředí kojence se závažným ohrožením jeho života. Stravu kojence až do jednoho roku života proto nepřisolujeme. Předpokladem dostatečného příjmu minerálních látek však je, že po šestém měsíci věku dítě začne dostávat kromě mateřského mléka i jinou potravu (zeleninu, ovoce a další). Pokud je dítě dále dlouhodobě pouze kojené, je menší, drobnější, trpí nedostatkem bílkovin, železa, minerálních látek a dalších nutričních látek.

Obsah vitaminů je v mateřském mléce dostatečný až na vitamin D a při plném kojení také vitamin K. K vyrovnání nedostatků těchto vitaminů je propracován systém jejich doplnění v rámci zásad kojenecké výživy. Vitamin C u kojených dětí není nutné dodávat, protože i mléko ženy, která nemá dostatek vitaminu C ve svém organismu, je z pohledu potřeb kojence dostatečně bohaté na vitamin C.

Náhradní výživa kojenců je již v současné době upravována tak, aby i příjem vitaminů a minerální látek byl dostatečný. Náhradní výživa obsahuje i stopové prvky (včetně např. jodu) v potřebné dávce. Při náhradní kojenecké výživě se začíná i dříve s příkrmem přidávaným k mléčné stravě. Vitamin D se dále podává v nižší dávce.

Výživa batolat

Příjem vitaminů a minerálních látek (včetně stopových prvků) je stejně důležitý jako příjem živin a tekutin. Dětský organismus je na výkyvy příjmu vitaminů a minerálních látek zvláště citlivý.

Významnou součástí výživy dětí v časném věku jsou vápník, železo a zinek. Tyto látky mají přímo vitální význam pro časný růst a vývoj organismu. K dobré mineralizaci kostí je potřeba dostatečného přívodu vápníku a fosforu. Dítě potřebuje mít proto ve své výživě stále dostatek mléka a mléčných výrobků, které organismus potřebnými minerálními látkami dobře zásobují. Potřeby vápníku pro dětský organismus zajistí denní přívod 0,5 litru mléka a asi 100 gramů sýra. Nedostatečný příjem mléka a mléčných výrobků, zvláště v kombinaci s vysokým příjmem obilovin, způsobují deficit vápníku se všemi jeho negativními dopady na organismus – demineralizace kostí až po rozvoj rachitidy. Zvláště jsou tak ohroženy děti s intolerancí na kravské mléko nebo děti - vegetariáni. Přispívá k tomu ještě i nedostatek vitaminu D a nadbytek fytátů (z jednostranné rostlinné stravy) ve výživě dítěte.

Nedostatek železa je způsoben spíše jeho horší biologickou využitelností než jeho chyběním ve výživě. Dobrá resorpce železa získaného z masa (10-12 % z kuřecího masa, 20-24 % z hovězího masa) kontrastuje se špatnou využitelností železa z rostlinné potravy. Je to způsobeno přítomností řady látek omezujících vstřebatelnost železa. Jiné látky, například vitamin C, využitelnost železa zvyšují. Významným zdrojem zinku je maso, dále i mléko a v menší míře obiloviny. Obdobně jako u železa je větší využitelnost zinku ze živočišných než rostlinných potravin. U dětí s vegetariánským způsobem výživy, kde je hlavním zdrojem bílkovin rostlinná strava, je závažným problémem jak nedostatek zinku, tak i železa a vitaminu B12.

Výživa dětí předškolního věku

Děti předškolního věku jsou již více aktivní, zvyšuje se u nich potřeba energie. Příjem bílkovin by měl činit 1,2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti, a to živočišného i rostlinného původu. Podíl tuků na celkovém energetickém příjmu by neměl poklesnout pod 27 %, a může dosáhnout až 32  %. Důležité je dostatečné zastoupení polynenasycených mastných kyselin, obsažených v rostlinných olejích i rybách. Celkový příjem cholesterolu by denně neměl překročit 100 mg na 1 000 kcal, (např. 100 mg cholesterolu obsahuje asi 40 g másla, 60-90 g vepřového masa, 100 g sádla nebo šlehačky, ale až 700 ml mléka). Příjem sacharidů by měl uhradit jak energetickou potřebu, tak potřebu vlákniny. Sacharóza (cukr, sladkosti) by měla být konzumována s mírou, odpovídající asi 10-12 % celkového přívodu energie. V tomto věku, pokud pro to nejsou dietní důvody, není třeba zaměňovat cukr náhradními sladidly. To se netýká medu, med je sladidlo přírodní.

V tomto období děti často začínají navštěvovat kolektivní zařízení. Zde se setkávají více s různými infekty a v závislosti na svém imunitním stavu jim podléhají, nebo naopak odolávají. Správná funkce imunitního systému organismu je mimo jiné závislá i na výživě, zejména na dostatečném příjmu všech požadovaných nutričních faktorů (t.j. vitaminů minerálních a dalších látek).

Vitamin D vzniká v kůži z provitaminů působením slunečního záření, takže v létě je jeho příjem touto cestou většinou dostačující. V zimním období se doporučuje denní dávku zvýšit až na 10 µg.

Z minerálních látek je velmi důležitý dostatek vápníku a železa, dále sodíku, draslíku, a hořčíku, ze stopových prvků zinek, měď a selen. K zajištění těchto látek je proto nutné, aby v potravě měly děti nadále dostatek mléka, masa, ale i ovoce a zeleniny.

Výživa dětí školního věku

Školní děti zahrnují věkovou kategorii 7-15 let, což odpovídá věkovému rozsahu školní docházky. Toto věkové období lze charakterizovat pomalejším tempem růstu ve srovnání s předchozími obdobími. Potřeba živin a ostatních výživových faktorů na jednotku hmotnosti se proto v porovnání s mladšími kategoriemi poněkud snižuje, celková potřeba energie přitom roste v souvislosti s vyšší tělesnou aktivitou i hmotností. Počáteční období, nástup do školy, může být doprovázen stresem. Ve školním věku dochází ke změnám metabolismu, růstu a vývoje, což může vyústit do zdravotních potížích dětí při některých dědičně podmíněných i jiných onemocněních. Proto lékařský dohled, organizovaný ve školách i v rodinách, má své opodstatnění.

Ve věku povinné školní docházky přetrvává problém dostatečného zásobení vápníkem. V mládí si tvoří každý organismus stavební hmotu kostry (vápníkem) a pokud tak neučiní, po 23. roku (někdy i dříve) se mu již vzniklý deficit vápníku nikdy nepodaří dohonit. Proto zásobení vápníkem (spolu s vitaminem D, fosforem a vitaminy A, C, K1 a B6) je v dospívání tak důležité.

Z ostatních minerálních látek hrozí dětem školního věku ještě deficit železa (zejména dívkám) a také jodu. Tato situace se postupně zlepšuje široce pojatým jodovým programem, který také přispěl k tomu, že jodovaná sůl se nepoužívá jen jako stolní sůl, ale uplatňuje se i jako přísada v průmyslu potravin (pečivo, masné výrobky, sýry a pod.).

Dřívější vyšetření dětí signalizovala rovněž nedostatek některých vitaminů, zejména vitaminu C. V současné době je tento deficit naprosto zbytečný, protože na trhu je dostatečná nabídka ovoce a zeleniny, které jsou bohatým zdrojem nejen vitaminu C, ale i některých minerálních látek a vlákniny. Pro osoby, které se vyhýbají konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, je na trhu dostatečná nabídka preparátů vitaminu C.

 

 

Při hledání informací pro tento článek jsem narazila na velmi zajímavou zprávu, která je dle mého názoru více než aktuální. Týká se jakéhosi moderního trendu stravování a bohužel se odráží na našich dětech. Pokud jste znalci diet a pokoušíte se vaše návyky aplikovat i na vaše děti, přečtěte si následující text. Možná vám pomůže vyvarovat se chyb.

Poslední studie britských vědců tvrdí, že mnohé matky krmily nízkokalorickou potravou s nízkým obsahem tuku i velmi malé a předškolní děti. Ve většině případů však namísto pomoci svým dětem ublížily.

Dietetička a odbornice na slovo vzatá Luci Danielsová k tomu uvedla: „Zvyšuje se počet matek, které se strachují, že jejich dítě má nebo by mohlo mít nadváhu. Tyto matky pak své děti živí nízkokalorickými potravinami bez tuku. Matky se domnívají, tak jako většina laiků, že tzv. zdravá výživa a dietní potraviny určené pro dospělé mohou být dobré i pro děti. To je ale fatální omyl. Zatímco dospělým taková strava prospívá, dětem naopak může uškodit. Setkáváme se u těchto dětí s poruchami růstu a vývinu. Bohužel, některé poruchy mohou mít nevratné následky. Zdravá strava pro děti má zcela odlišné složení od zdravé stravy dospělých. Ráda bych všechny varovala.“

 

Zdroj - NutriVit

                  
Reklama