Které skupiny látek a konkrétních potravin to jsou, prozrazuje nutriční specialistka a zakladatelka Zdravého stravování Mgr. Kateřina Šimková. 

Mléčným kvašením znásobíte obsah vitaminu C 
603e0deb39a67obrazek.png
Foto: Shutterstock

Nejčastěji bývá s imunitním systémem spojován vitamin C, který si lidské tělo nedokáže samo vytvořit, a tak ho musí přijímat ze stravy. Jeho dostatečné doporučené denní množství není vůbec těžké dosáhnout přiměřeně vyváženou stravou. „Vitamin C najdeme nejenom v citrusech, ale například i v šípku, černém rybízu, rakytníku, jahodách, petrželové nati, růžičkové kapustě, brokolici, květáku či bramborách. Například už 50 g červené papriky, nebo jedno kiwi stačí k dosažení jeho doporučené denní dávky. Vidíte tedy, že pokud se v kuchyni snažíte alespoň trochu o pestrost, s dostatkem vitaminu C není problém. Přebytek na druhou stranu tělo celkem snadno vyloučí v moči,“ prozrazuje Mgr. Kateřina Šimková. Věděli jste, že organismus napadený infekcí potřebuje denní dávku vitaminu C zvýšit zhruba na desetinásobek? Pozor jen na tepelnou úpravu, která množství vitaminu C v potravinách redukuje. „Naopak mléčné kvašení obsah vitaminu C mnohonásobně zvyšuje. Zelenou tak jednoznačně mají kysané zelí, fermentovaná zelenina nebo zakysané mléčné výroky. Spojením bílého kefíru a ovoce či zeleniny dodáme naší střevní mikroflóře jak probiotika, tak prebiotika,“ doplňuje Kateřina Šimková.

Kam nechodí slunce… No však to znáte
603e0e3cf1a2dobrazek.png
Foto: Shutterstock

Z písmenkových vitaminů je pro imunitní systém velice důležitý i vitamin D, který podmiňuje využitelnost vápníku, ale také efektivně funguje při obraně proti infekcím. Ukazuje se, že vitamin D efektně funguje při obraně proti infekcím, tedy je pravděpodobné, že i v případě virových infekcí dýchacích cest může snížit riziko jejich vzniku či zmírnit průběh infekce. Dostatečné množství vitaminu D získáme už 10minutovým pobytem na přímém slunci (za předpokladu, že nepoužijeme ochranný krém). Předávkování nehrozí, protože organismus si jednoduše přestane nový vitamin D vytvářet. „V zimě je situace samozřejmě komplikovanější, protože slunce často úplně chybí. Přesto není nijak těžké získat dostatek vitaminu D ze stravy – je obsažen v rybím tuku, játrech tresky, halibuta nebo makrely a pak také v mase lososa. Dobrým zdrojem jsou i žloutky nebo houby,“ vyjmenovává Mgr. Kateřina Šimková. Faktem je, že vitamin D se váže na tělesný tuk, a to až z 50 %, proto obézní lidé často trpí právě jeho nedostatkem. Velké množství tělesného tuku obecně vede k nepřiměřenému zatěžování organismu a lidé s jeho přebytkem tak patří do ohroženějších skupin.


Potraviny, které s nachlazením zatočí
603e0ece3f68dobrazek.png
Foto: Shutterstock

V souvislosti s imunitním systémem nelze nezmínit potraviny, které působí jako přírodní antibiotika a antivirotika. Jsou oceňována proto, že neničí střevní mikroflóru, nevznikají na ně rezistence, nevyvolávají přemnožení kvasinek v organismu a působí jak proti virům, tak plísním. Antibiotika na lékařský předpis není radno používat příliš často. Naštěstí příroda má v rukávu mnoho es, která nám mohou posloužit, ať už jako prevence, nebo jako léčba. „Mezi nejznámější patří například česnek, který patří opravdu k velmi silným antibiotikům, výjimečná je i jeho preventivní úloha, která ovlivňuje propuknutí nemoci. Cibule zase uvolňuje a rozpouští hleny, je močopudná, a proto se využívá k léčbě močových cest. Nezapomeňte ani na zázvor, jehož skvělou vlastností je schopnost vázat na sebe škodlivé toxiny a zdárně je odvádět z těla. Vyniká protiparazitickými, protizánětlivými, antibakteriálními i antivirovými schopnostmi. Dopřát si ho můžete v čaji a asijských jídlech, kde se hojně používá,“ radí Mgr. Kateřina Šimková.

Jezte podle barev duhy!
603e0f62cafd6obrazek.png
Foto: Shutterstock

Za oslabeným imunitním systémem a předčasným stárnutím organismu stojí i škodlivý oxidační stres, který způsobuje přemíra volných radikálů v organismu. Ty vznikají při virových či bakteriálních infekcích, ale také nesprávným životním stylem, znečištěním ovzduší, kouřením i konzumací alkoholu. „S volnými radikály umí zatočit antioxidanty, nejčastěji vitamin E a flavonoidy. Najdeme je v kávě, kakau, černém čaji, čaji matcha, zeleném ječmenu nebo dnes oblíbené řase chlorella. Vitamin E působí velice příznivě při regeneraci pleti, obsahují ho potraviny, jako je mléko, máslo, maso, ryby, ořechy a třeba vejce. Favonoidy jsou organické chemické sloučeniny, které najdeme v ovoci, zelenině, bylinkách, luštěninách nebo cereáliích. Ovoce a zelenina obecně jsou zdrojem mnoha látek prospěšných pro lidský organismus a zdravý jídelníček tak obsahuje obojího dostatek. Chceme-li dbát na příjem všech možných prospěšných látek, poučka radí stravovat se podle barev duhy – tedy nevynechávat žádný druh ovoce a zeleniny,“ zakončuje nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. 

Reklama