Velmi málokdy bývám nemocná. Šťastný to člověk… Jenže jednou jsem si všimla, že špatně vidím na jedno oko. Že nevidím periferně. Šla jsem tedy k očnímu. Pan doktor v důchodovém věku mě prohlédl a konstatoval, že nic neobvyklého nevidí. Po několika opakovaných návštěvách u něj mě poslal na neurologii a naznačil, že zřejmě něco na mozku. Než mě objednali, byla jsem pochopitelně úplně na nervy. Na neurologii všechna vyšetření proběhla v pořádku. Oční mě odzbrojil tím, že jsem si zřejmě svou nemoc vymyslela.

Další měsíc se to nechutně zhoršovalo a tak jsem se rozhodla, že radši navštívím fakultní nemocnici. Bylo odpoledne, lékařka mi vynadala, že jdu pozdě. Ale když slyšela mé obtíže, hned mě vzala a prohlédla jakýmsi přístrojem. Její výraz ve tváři se mi moc nelíbil a odhadla jsem to správně... Měla pro mě špatnou zprávu. „Máte odchlípenou sítnici a to hodně. Budeme mít co dělat, abychom to zachránili. Zůstanete už tady, zítra musíte na operaci.“ Už jsem absolvovala 2 operace oka, obě pod lokální anestesií, takže opravdu nic příjemného.Prý kdybych přišla o několik dní později, už by nic nešlo zachránit a na oko bych oslepla. Stejně moc použitelné není, ale aspoň něco..

Pan doktor v důchodu, který údajně hodně zavinil, zemřel.

 

Pište dnešní editorce Jarce Machálkové vaše nemocniční a chorobné slasti a strasti! Nezůstávejte se svým trápením sama. Je tu přece Žena-in.cz.
Vaše příběhy, dotazy, rady a porady jsou vřele vítány TADY.

 

Reklama