image.pngFoto: Shutterstock

Mísení vína se říká také scelování či kupáž. Anglicky také blending, počeštěně blendování. Spojením různých odrůd, vinic nebo ročníků vína dojde k využití nejlepších vlastností. Výsledné víno zvané cuvée představuje umění, techniku a kreativitu jednotlivých vinařů. Proč zatím není kouzlo cuvée v našich končinách příliš známé? Jedním z důvodů může být germánský systém značení vín, který v Česku používáme. Ten dělí kvalitu vín podle cukernatosti hroznů bez ohledu na místo původu. Všichni známe označení jakostní víno nebo přívlastky jako pozdní sběr či výběr z hroznů. 

Pro vína typu cuvée se však nejčastěji používá románský systém, označovaný pojmem apelace, používaný třeba v Itálii, Francii nebo Španělsku. Označuje víno podle místa původu - například apelace Médoc je označení pro vína z oblasti Bordeaux na jihovýchodě Francie, a nejznámější apelací je asi Champagne, označující přirozeně šumivá vína ze stejnojmenného regionu. 

Když ze zvyku na etiketě hledáme název odrůdy, kterou známe, snadno znejistíme, pokud v regálu vidíme názvy jako Amarone, Chianti nebo Rioja - tedy právě vína typu cuvée. Přemýšlíte, zda může cuvée chutnat lépe než třeba stoprocentní Chardonnay? Zda se vinaři nesnaží blendingem jen zakrýt nepovedenou várku vína? Vězte, že cuvée vás překvapí opravdu mile. 

To nejlepší v jedné lahvi

Mísením mohou vinaři z vína dostat to nejlepší. „Každá odrůda vína má jiný charakter. Díky blendingu je možné dosáhnout kombinace vlastností jednotlivých druhů k výsledné dokonalé harmonii, která má navíc často potenciál po dlouhé roky skvěle zrát,“ říká sommelier Jan Pánek z Vinozarchivu.cz. Skvělým příkladem je třeba zmiňované Amarone della Valpolicella z vinařství Dal Cero. Tvoří ho tři odrůdy, které všechny rostou v regionu Benátsko na sever od Verony. Z většiny (60 %) ho tvoří odrůda Corvina, díky níž má krásnou temnou barvu a těžší chuť, plné tělo. Naopak odrůda Rondinella se postará o svěžest a květinové tóny. A Molinara doplní nezbytnou kyselinku. „Jen díky tomu, že se smísí tyto tři odrůdy v jedinečném poměru, získáte unikátní výsledek. Kdyby se použila jen jedna odrůda nebo se změnil poměr, víno by přišlo o svůj harmonický závěr,“ dodává Jan Pánek.

Blending je tedy umění, které vinaři celý život zdokonalují. Dříve se hrozny smíchaly hned po utržení a od toho momentu až do výsledné lahve vína se zpracovávaly společně. Vinaři tak měli mnohem menší kontrolu nad výsledkem. Proto se v dnešní době většinou nechávají hrozny každé odrůdy samostatně fermentovat, a teprve poté se mísí. A je to opravdová alchymie! Enologové, tedy znalci vína, používají své chuťové pohárky a také chemické analýzy, aby posoudili senzorické vlastnosti jednotlivých odrůd samostatně, i následně ve formě směsi. I když se vinaři podaří dosáhnout cuvée s perfektním poměrem, je to prchavé vítězství. Každý rok je totiž jiné počasí působící na růst a zrání hroznů, jejich kvalita se proto rok od roku liší. Vinaři tedy neustále přijímají novou výzvu k namísení vína tak, aby nepřišlo o svůj jedinečný charakter.

Dát cuvée šanci se vyplatí

Do cuvée je možné kombinovat nejen odrůdy, ale i více ročníků téhož vína. Tento postup se využívá hlavně u vín, u kterých zákazníci očekávají stejnou chuť v každé lahvi. K dokonalosti jej dovedli mistři vinaři u vín typu Champagne, u kterého není tak důležitý ročník, ale právě výsledná chuť. Také se hojně využívá v oblastech s nevyzpytatelným podnebím. Například ve francouzském Bordeaux, kde může celou úrodu zkazit deštivé počasí, nebo když si jaro dává načas a zima je dlouhá. Mísení odlišných ročníků proto funguje jako pojistka, že bude stále k dispozici výborné víno.

Rozhodně se tedy nebojte cuvée vyzkoušet, protože takto označené lahve představují špičku evropských i světových vín a jsou nejlepší vizitkou každého vinařství. 

Zdroj informací: tiskové materiály, citace Jana Pánka, vinozarchivucz, Vše, co byste měli vědět o víně

Reklama