Každý rok se tomu neubráním a radost, že začínají prázdniny, je u mě stejná jako u mých dětí. Stačí, aby na zahradě rozkvetl jasmín, jeho vůně se spojila s vůní pokosené trávy a spolehlivě mě to dostane.

Hlavou mi uhánějí vzpomínky jako splašené a já si v tom přímo lebedím:

………je mi 5 a odjíždím s maminkou na svůj první tábor. Maminka tam vaří a spí v hlavní budově, ovšem já musím být s dětmi ve stanu, i když jsem mladší. Ulovím si prvního bobříka odvahy s prvním oddílem nejmladších dětí, ale je mi to málo, a jdu lovit do velkého lesa s těmi „velkými“. Úspěšně. Taky se topím a prožiju si pohled „z druhé strany“.

……… je mi 10,  v noci slyším spoustu letadel a při odjezdu z tábora se proplétáme mezi tanky s bílým pruhem. Maminka mě vítá s pláčem.

……….je mi 13 prvně se mi „zapalují lýtka“ a taky jezdím na kánoi.

……… je mi 15 a jsem natolik „dospělá“,  že si můžu poprvé nalíčit oči!!! První diskotéka, první kluk, první pusa …. Táta nás nachytal a bylo zle (...na to máš dost času!!..).

……… je mi 16 a poprvé jedu k moři!!!! Romantika, východy a západy slunce, nádhera.

……… je mi 17 a zase moře, podruhé už to není ono, ale čundr, táborák, kytara, z lesů stoupá pára a voní pryskyřicí.

Jó prázdniny…………………

 

Vikina007

Milá Vikino... zamáčkla jsem slzu... díky moc :o))))