Pro ty z vás, kteří se nechystají na svatomartinskou husu do restaurace, máme recept na tu nejlepší, nejchutnější, nešťavnatější a nejkřupavější úpravu.
Kousky šťavnatého masa a na povrchu sladko – slaná křupavá kůžička. A vůně po celém domě. Tohle je to pravé jídlo pro zahřátí! A nejlepší je, že s ním není skoro žádná práce.
Suroviny
- 1 kachna
- sůl
- pepř
- 3 lžíce medu
- 2 lžíce sojové omáčky
- 2 lžíce bílého vína
Postup
Kachnu omyjeme, osušíme. Osolíme, opepříme. Dáme do zapékací nádoby s víkem, vložíme do trouby nahřáté na 150 °C. A jdeme si na 5 hodin po svých.
Poté odkryjeme potřeme směsí medu, sojové omáčky a bílého vína, zvýšíme teplotu na 220 °C a dopečeme ještě asi 30 minut, aby kachna získala křupavou kůžičku.
V průběhu dopékání potíráme směsí.
Raději pečenou husu?
Někdo dává na svatého Martina přednost huse před kachnou. Ta se peče ještě déle, ideálně třeba přes noc - 10 až 13 hodin, na ještě slabší teplotu, asi 80 až 90 °C.
Před samotným pečením z husy odstraňte zbytky peří. Drobnější kousky můžete opálit. Husu omyjeme, důkladně osušíme a ze všech stran, i zevnitř důkladně osolíme. Ideální koření je kmín, kterým také nemusíte šetřit.
Husu pečeme přikrytou v pekáči, podle velikosti asi 9 až 12 hodin. Poslední hodinu pečení odstraňte víko pekáče, kůži propíchejte nožem, polijte výpekem a zvyšte teplotu v troubě na 180 °C. Pečte další zhruba hodinku. Kůže krásně zezlátne a bude křupavá.
Podle chuti můžete husu také naplnit nejrůznějšími nádivkami - masovou, s bylinkami, houbami, ovocem, zeleninou...podle chuti.
A co k huse nebo kachně? Přece domácí knedlík a zelí.
Dobrou chuť přeje Elly a Bohyně kuchyně.
Nový komentář
Komentáře
Rikina — #32 Mě se to nedotklo, zas tak prdlá nejsem, jestli to tak vyznělo
Ale správně, ani nenaznačuj, to se nesmí - jak jde o kůži, jsem zlá a kradu ji z cizích talířů (jen doma, samozřejmě). 
Suzanne — #31 Noo... jsem to nemyslela jako generalizaci, ale jako srandu a střelbu do vlastní řady, neb si uvědomuju, že takhle praštěných je nás málo, a zbytek Evropy kůži z drůbeže jí, a to zvláště tu do křupava vypečenou. Moje chyba, asi jsem to nenapsala dost šikovně. Tak si tam prosím doplň, že "u nás doma se kůže nejí", a tímto se omlouvám všem, kterých se to snad dotklo. Nechtěla jsem ani v nejmenším naznačovat, že snad jedlíci kůže jsou ta horší část lidstva, naopak, kdyby přišel hladomor, budou mít lepší šance na přežití, protože z potravy tím získají více kalorií.
Rikina — #18 U nás se kůže jedla vždycky
A jak tak už pár let pořádáme s bandou lidí výlety po restauracích, Evropou to nebude, až na jedinou výjimku to jedí normálně všichni. Ale proti gustu žádný dyšputát, já to ráda, ty ne. Jen bych si to dovolila negeneralizovat.
Kachnu jejím a husu taky nemusím. Ale vám všem přeji dobrou chuť!
gerda — #25 Provokatére.
Rikina — #26jo, a jdu se dívat na Tajemství hradu v Karpatech, jestli si vybavuješ Tómu hluchoněmce, tak ten tím pařátem vždycky kolem sebe mával!
Rikina — #26u nás je babička vařila v polévce.
pajda — #24
co já vím, tak drůbeží pařátky se suší, a pak se to prodává jako pochoutka pro psy. Že by to jedli lidi, to jsem dosud neslyšela. 
A tož já jsem dneska pekla kuřecí nohy na černém pivu, bylo to skoro jak kačena, k tomu jsem nadělala mísu bramborových knedlíků, kastrol špenátu...dobrý to bylo! A kůžička krásně chrupkala
Rikina — #20 pařátky se samozřejmě jí a jsou vynikající. Zobák jsem ještě nezkoušela...
Péct drůbež takhle dlouho, tak se na to vydlábnu. Maximálně 4 hodiny - v poledne zabiju, upravím, večer nasolím, okmínuji, nacpu jablky a cibulí, ráno vstanu, šup s ptákem do trouby a v poledne vyndám hotového. Přes noc ani omylem a na 80°C už vůbec ne. Na druhou stranu nejím kačeny a husy z obchodu a u čerstvých je to asi přece jen jiné. A sádlo dělám bokem. Pak si ho totiž můžu dochutit tak, jak potřebuju.
Rikina — #20 Taky svlékám, ale z dietních důvodů
Loni jsme byli na pečeném selátku a ta kůžička na něm byla to nejlepší, jemná křupavá.
gerda — #2 paníliška — #15Jsem za ně opravdu moc ráda.
Rikina — #20taková škoda...no, bohužel jsi moc daleko
gerda — #19
my jsme takhle zvrhlá celá rodina. Nikdo kůži nejí, a i když koupím grilované kuře, poctivě ho doma svléknu z kůže 
Rikina — #18Jééé, tak to jsi první člověk, kterému nechutná to nejlepší, křupavá vypečená kůrčička na mase
S tebou bych chtěla stolovat a mít husu nebo kačenu, to bych se měla. Pes by utřel čumák
gerda — #16
kůže se svlíkne a dá se psům. Není-li psů, kůže se holt vyhodí, protože kůže se prostě nejí, stejně jako se z drůbeže nejedí pařátky a zobák. Ostatně ani z jiných zvířat se kůže nejí - pokud tedy člověk není polárník, který uvízl v ledu, psy již snědl, husu ani Frištenského s sebou nemá, tak potom nezbývá než žvýkat kůži. Kdo má místo kožených věcí goretex, zhyne. 
Ale to je extrémní případ. Za okolností obvyklých střední Evropě se kůže nejí. 
Pche, jak jsme byli na návštěvě kamarádky v Čechách, tak tak je nejlepší ze všech! Přijeli jsme dopoledne, ona měla maso v troubě (pravda, byly to řízky na změknutí po usmažení), trouba elektrická. Nechala je normálně v kastrole, troubu zapla na menší výkon a spokojeně jsme všichni jeli autem na hřbitov položit kytku, postát u hrobu - je to pár km - no, a když jsme se po 3 hodinách vrátili, řízečky byly akorát. Ona to tak k mému úžasu (jsem úzkostlivá kuchařka
) dala v obyčejném smaltovaném kastrole do trouby péct maso, seděli jsme všichni na zahradě a žvanili, ona celou dobu s náma, pak to jednou obrátila, nandala k tomu už hotové zelí a knedlík, a jak jsme se měli. To já bych otravovala společnost, že bych každý deset minut letěla kontrolovat.
I moje dcera, chalupářka, mi na mé námitky jít na houby, když přece vaří, odvětila: polívka se vaří sama, co tu budu trčet. Tudy vede cestička!!
Rikina — #3a tož neblbni. Válelo
Přece - i kdyby! - tak to snad nejíš syrové
vladka321 — #1 Blednu závistí.
Moje mamka peče kachnu až 13 hodin a ve finále stejně (alespoň já) nevidím rozdíl, že kachnička byla pečená o dlouhých 8 hodin déle. Při dopékání polévám už jen výpekem a tak určitě vyzkouším směs na potření uvedenou v článku.