Příběh první.
Tak já to mám oboustrané. Svou dceru dávám jednou za čtrnáct dní jejímu otci, a druhý víkend k nám přijede desetiletý syn mého přítele. Můžu říct, že zezačátku to bylo o nervy.
Přišlo mi, že kluk je vůči mé dceři zvýhodňován snad ze všech stran, a každý další víkend byl pro
Ale postupem času jsem si uvědomila, že to ubližuje mně, ale hlavně mé dceři. Ona musela poslouchat, uklízet, pomáhat... On nemusel... Ona dostala na zadek, on jen napomenutí, protože jsem neměla odvahu mu vlepit pohlavek v domnění, že už k nám nebude chtít jezdit a přítel to dá za vinu mně.
Můžu vám říct, že jsem to dlouho nevydržela a rozhodla se udělat tomu přítrž. A světe div se - povedlo se. Promluvila jsem si s přítelem, který se mi od té doby snaží pomáhat tím, že svého syna více vychovává, a hlavně jsem si promluvila s klukem, který se od té doby snaží všemožně vyjít vstříc (no,dala jsem na jevo, že i on může sem tam jednu schytat, když drzosti přerostou určitou míru, ale na druhé straně, když bude všechno v pohodě, bude čas na hry a podobně - prostě něco za něco).
No a protože se mu u nás líbí a do budoucna by u nás chtěl i bydlet, tak se snaží, snažíme se všichni. A tím, že jsme vytýčili určitá pravidla, jsme prospěli všem čtyřem. Já jsem od té doby v pohodě, děti se domluvily a povinnosti se snaží plnit společně (občas taky dojde na hádky a rozepře, ale to už jsou banality) a přítel je taky spokojenější, protože vidí, že když se snaží klukovi vštípit nějakou radu do života, tak na něj dá. No, ale puberta se blíží, tak aby nám to vydrželo.....
S.
Příběh druhý:
Som víkendové dieťa. Respektívne, bola som ním, až kým som neprišla na vysokú školu. A keďže naši sa rozviedli, keď mi bolo 6, tak som ním bola dostatočne dlho.
Ale nikdy som sa nemohla sťažovať. Napriek tomu, že som žila s mamou, ocko mi dával čo mohol, trávili sme spolu tie klasicke víkendy každých 14 dní, ale i prázdniny, letné dovolenky pri mori, Silvestra. Možno som mala výhodu, že ockova nová manželka nemohla mať svoje vlastné deti, a tak sa mne i sestrám maximálne venovala, dokonca sestry u nich žili, keď chodili na strednú. Výborné bolo, že ocko na maminu nikdy nepovedal pred nami zlého slova, aj keď teraz viem, že ho to muselo stáť veľa síl. Mamina totiž po ňom chcela mnoho peňazí, ocko nás financoval po celý čas. Kupoval nám všetko: zimné oblečenie, topánky, platil nám výlety zo školou i s kamarádmi. A navyšše, vždy si našiel čas sa s nami porozprávať, ísť s nami do prírody i pracovať na záhrade. A jeho manželka? Tá sa nenápadne, pomaličky dostávala do našej detskej dušicky, nie násilne, ale pomaly, podľa toho, ako vycítila, že nám to bude príjemné. A navyšše sa kvôli nám naučila piecť koláče, pretože sladké milujeme a mamina nám nikdy nepiekla.
Stenla
Nový komentář
Komentáře
Kickinka: V 19 letech ve druháku? A proč odešla když jí manžel řekl, proč se rozvedli?
Kickinka: Aj tebe, resp. vám. A teraz sa najmä sústreď na to malinké čo nosíš pod srdiečkom, nech aj z neho vyrastie správny človiečik.
Kickinka: mne to tiež oci povedal. Síce až po tom, ako som už sama hodne vecí vedela a bola som dospelá, ale bola som rada že som to všetko počula aj z jeho strany. U nás tiež mami už bola s iným, pri rozvode už bola s ním aj tehotná ( juj, ešte som jej vďačná ze ho k nám nenasťahovala:)). Ocko si tiež našiel priateľku a hneď po rozvode si ju vzal (dúfal že tak ma skôr dostane do opatrovníctva).
Myslím, že keď bude tá správna doba, aj špunti si povedia že chcú vedieť čo sa stalo, a nech im to vtedy povie. Ja myslím, že to pochopia.
Kickinka: U nás to bolo to isté. Ocko stále len ustupoval, pretože vedel, že inak by sa na mne vyvršovala (sestry má rada, podobajú sa na ňu, ale ja som aj výzorovo aj povahovo po ockovi). Ja myslím, že bývalá tvojeho manžela sa vyvršuej na tých deťoch, pretože ako inak by už jemu inak mohla ublížiť? Jedine cez ne.
A to, že prišla za tebou, buď vďačná. Ja teraz tiež chodím za ockovou manželkou:))
Kickinka: ale vidíš, kvoli týmto okamihom sa oplatí pokračovať, keď vidíš že ťa majú radi a neboja sa.
A ešte niečo: možno to tak nevyzerá, ale mami má aj svoje klady. Napriek tomu, že sa s ňou už moc nestretávam, som jej za pár vecí vďačná: nechala nás žiť svojim životom, povedala nám všetky tie informácie ako deti vznikajú a prichádzajú na svet (mnoho rodičov k tomu nemá odvahu a ona nám to vravela postupne a fakt fajn), nezakazovala nám stretávania s otcom a jeho ženou, snažila sa riešiť moje priešvihy v škole (bola som bitkárka), bola hrdá na to že sme dobré študentky, tolerovala moje neskoré návraty s párty. Takže nebola to čierna mora, iba taká šedá:)
Kickinka, tiež sme mali taký problém. Našťastie len raz a viem to len z rozprávania. Keď sa naši rozviedli (díky im za ten tichý rozvod, ktorým nás deti nezaťažovali a rozumne nám všetko vysvetlili), mami pred nami povedala, že náš otec je ko... . Ja ako malá som to povedala na nejakej rodinnej oslave, nevediac že je to niečo zlé. Mamine sa pak dohovorilo, možno sa aj sama uvedomila, ale pak už nikdy na ociho nič zlé nepovedala (až do našej dospelosti). Myslím, že nedávať na toho druhého je úbohé a najmä úplne zbytočné. Kickinka, buď vďačná za svojeho manžela, ja myslím že to am mate podobné ako sme to mali aj my. Ale ako som napísala aj v článku: to dieťa to chápe, a sama vidíš že aj tie vaše majú rozum. Tak sa nehnevaj ich matku, ona čsom sama príde na to, že spravila chybu. Aj keď to už bude pre ňu asi neskoro
No já už tohle řeším 3 roky. Můj manžel má dcerku z bývalého manželství a ona je v pohodě. Když je u nás třeba týden o nějaké prázdniny, tak během dvou dnů vyšlapuje jako hodinky a vůbec jí to nijak nevadí. Naopak mi připadá, že je ráda, že má nějaké povinnosti. U své matky nedělá téměř nic, zkrátka je od rána do večera ve škole a na kroužkách a pak je tak unavená, že je ráda, když udělá úkoly. A bohužel otec má smůlu a nemůže do toho mluvit, i když je to všechno v neprospěch svého dítěte. U soudu to vypadá tak, že má právo jen platit, vozit jí kamkoliv je potřeba a kdykoliv si maminka pískne a občas ji vidět, pokud to matka dovolí a neznemožní to (např. dítě je nemocné, má moc povinností atd.) Dokonce mi u těch soudů připadá, že vůbec nehájí práva dětí, jak by měli, ale práva matky a ty jsou snad nadevše! No zkrátka to není jednoduché a opravdu doufám, že si to sama utřídí až bude starší a rozumnější. Dáváme jí lásky kolik můžeme a pak už je to na ní. A abych se k tomu ještě vrátila, tak největší problémy s povinnostmi malé měl můj manžel. Přesně jak některé z vás píšou - přece něco nebude dělat, když je tu na návštěvě! No jenže teď už pochopil, že to tak nejde i na té tzv. "návštěvě" potřebuje vychovávat. Navíc v kombinaci s naším malým prckem (jejím bratříčkem), kterému jsou 2 roky to ani jinak nejde, protože i ten malý už vnímá, když nadávám jen jemu a vůbec se mu to nelíbí. Já chápu, že každé dítě má opravdovou mámu a opravdového tátu jen jednoho, ale já nechci být její máma - chci s ní vycházet jako třeba kamarádka, ale nemůže mi skákat po hlavě a dělat si co chce, jenom proto, že se rodiče rozvedli. Vždyť já ani náš malý prcek s tím nemáme nic společného, tak proč máme být pořád ty nejhorší a ještě se bát chtít po "víkendovém" dítěti vůbec něco...
No já už tohle řeším 3 roky. Můj manžel má dcerku z bývalého manželství a ona je v pohodě. Když je u nás třeba týden o nějaké prázdniny, tak během dvou dnů vyšlapuje jako hodinky a vůbec jí to nijak nevadí. Naopak mi připadá, že je ráda, že má nějaké povinnosti. U své matky nedělá téměř nic, zkrátka je od rána do večera ve škole a na kroužkách a pak je tak unavená, že je ráda, když udělá úkoly. A bohužel otec má smůlu a nemůže do toho mluvit, i když je to všechno v neprospěch svého dítěte. U soudu to vypadá tak, že má právo jen platit, vozit jí kamkoliv je potřeba a kdykoliv si maminka pískne a občas ji vidět, pokud to matka dovolí a neznemožní to (např. dítě je nemocné, má moc povinností atd.) Dokonce mi u těch soudů připadá, že vůbec nehájí práva dětí, jak by měli, ale práva matky a ty jsou snad nadevše! No zkrátka to není jednoduché a opravdu doufám, že si to sama utřídí až bude starší a rozumnější. Dáváme jí lásky kolik můžeme a pak už je to na ní. A abych se k tomu ještě vrátila, tak největší problémy s povinnostmi malé měl můj manžel. Přesně jak některé z vás píšou - přece něco nebude dělat, když je tu na návštěvě! No jenže teď už pochopil, že to tak nejde i na té tzv. "návštěvě" potřebuje vychovávat. Navíc v kombinaci s naším malým prckem (jejím bratříčkem), kterému jsou 2 roky to ani jinak nejde, protože i ten malý už vnímá, když nadávám jen jemu a vůbec se mu to nelíbí. Já chápu, že každé dítě má opravdovou mámu a opravdového tátu jen jednoho, ale já nechci být její máma - chci s ní vycházet jako třeba kamarádka, ale nemůže mi skákat po hlavě a dělat si co chce, jenom proto, že se rodiče rozvedli. Vždyť já ani náš malý prcek s tím nemáme nic společného, tak proč máme být pořád ty nejhorší a ještě se bát chtít po "víkendovém" dítěti vůbec něco...
Jaštěrička: BTW - o bejvalým bych nikdy neřekla,že je hňup.A to mi setsakra ublížil, i klukům.Ale jen bych tím házela špínu sama na sebe - vždyť jsem si vzala hňupa,ne? Navíc to není pravda, přestože se ve všem neshodneme a někdy se domlouváme těžce, tak to přeci nezamená,že je hňup.Trochu smířlivější postoje z obou stran mi tady v těch diskusích prostě chybí.
No,už jsi to vlastně sama napsala.A na tvým místě bych chování jejich matkyne řešila - ony si děti opravdu umí ledacos přebrat samy a někd yj elepší některé věci nekomentovat - jen si tím pak podřezáváš větev pod vlastní zadnicí,
Kickinka: Já neznám žádný vztah,kde by jeden byl úplně super a druhý totální lump nebo hňup.Snad vyjma vyložeých asociálů,o čemž tady ale nebyla řeč.O to mi jde.
Kickinka: Jinak si to neber osobně,třeba máš i 100% pravdu ve vašem případě...mě tady prostě v těch reakcích chybí pochopení i pro druhou stranu.Ve vztazích nikdy není člověk sám, já bych si nikdy nedovolila tvrdit,že vychovávám děti jedině správně a že můj přístup je ten jediný pravý - a taky si myslím,že je to normální - právě proto má mít dítě oba rodiče.Nebo se mýlím?
Kickinka: No,víš,ono jako málokterá macecha je opravdu "macecha", tak málokterá bejvalá je opravdu "megera". Děti si skutečně dokážou někdy vymyslet ledacos,to by ses divila. A trochu chápu,že ex tvýho muže nechce společnou výchovu - já bych taky byla proti.Nabízela jsem ji při rozvodu,ale nebyl zájem, kluci byli malí a ani jeden bezproblémový .Teď ,když jsem je vypiplala z nejhoršího a nebylo to jednoduchý, jsou větší,je radost s nima být ,zařídili jsme si nějakým způsobem život, by to pro mě byl obrovský zásah do zaběhnutých kolejí. A děkuji pěkně,jednou mi stačilo. Řád v životě není jen stereotyp,ale i potřebná věc.
stenla: No moji kluci jsou taky víkendoví...a já tohle moc neřeším.Pravidla doma určuju já a pravidla u táty jejich táta - nechci do toho zasahovat.Prostě doufám,že si to v těch hlavičkách časem srovnají sami.Dětijsou mnohem vnímavější než si dospělí myslí.
Kickinka: Hele,a jak víš,co vykládá jejich máma doma? Nezlob se,ale já mám opravdu zkušenost,že máloco je takto černobílý.
Kickinka: Verím, že vám to všetko dobre dopadne
Ještěrička: To ja asi taky:) Ale ja som skôr chcela tým príbehom povedať, že nejde o toho kto ťa vychováva, že nič nie je stratené tým že človek dostane dieťa ako víkendové, že by mal mať k nemu prístup ako keby s ním normálne žil. Aj mu prikázal uklidiť, aj poradil keď treba. Myslím že pekne to tu napísala Kickinka v 22. Jednoducho dieťa vycíti to, kto chce pre neho to dobré
stenla: Potom trošku nerozumím,proč vás vůbec chtěla...
Ještěrička: jízdenky nám kupoval otec, veškeré oblečení taky. Dával taky hodně vysoké výživné /asi 3-krat tolko ako mal určené súdom/, pričom na Vianoce a veškeré ďalšie sviatky dával extra peniaze na ovocie. Nevravím, že mami na nás nič neminula, ale v porovnaní s tým, kolko zarobila/minula na nás to bol veliký nepomer. Za tú dobu si dokázala našetriť toľko, koľko by nemohla keby na nás niečo prispievala. Napr. v dobe čo som na VS, som napr.u nej 5 mesiacov nebola. V tejto dobe dostávala rodinné a sociálne (750 Sk/mesiac), peniaze za prenájom mojej garáže(800Sk/mesiac) a keď som k nej prišla po tých 5 mesiacoch, tak jej ocko dal ešte peniaze na stravu a doniesol ovocie a zeleninu. A ona sa ešte sťažovala že miniem vodu a zjem veľa toho a toho. Ja myslím že toto je vec, ktorá by sa normálne stávať nemala.
stenla: Ale život s dětmi neobnáší jenom školu a zájmové činnosti.Nevěřím tomu,že si maminka brala od táty peníze na každou ponožku,kapesník, jídlo,bydlení, jízdenku do školy,drogerii a neplatila NIC.Byt - můžeš mít polovičí,když nemáš děti. Služby - elektřina,voda,plyn totéž.Bereš tohle vůbec v úvahu? Tohle je moc černobílý .
sala:
takhle to funguje v rodině u švagra. Když makat na baráku, tak všechny děti (on má dvě dcery 16 a 15 a jeho přítelkyně syna 15), když na lyže, tak všechny děti
Nedělá rozdíly mezi moje a tvoje děti, ani on, ani ona.