V určitém věku dítěte by rodiče měli zbystřit a s pomocí lékaře se pečlivě ujistit, že zrak jejich ratolesti je v pořádku. Odborníci se nyní víceméně shodují na tom, že kritickým věkem pro vývoj zraku a dalších schopností s ním spojených je období od šesti měsíců do tří let.
Kam na vyšetření
Odhaduje se, že přibližně jedno dítě z deseti má riziko nediagnostikované oční vady, která může v budoucnu poškodit jeho zrak, a negativně tak ovlivnit například jeho školní výsledky. Podle lékařů jsou některé oční vady těžko detekovatelné a v raném věku dítěte nemají výrazné projevy, proto je vhodné nechat dítě vyšetřit odborníkem. Zatímco například ve Spojených státech nabízí speciální nadace vyšetření dítěte dětským oftalmologem zdarma, u nás je zhodnocení zraku dítěte stále ještě z větší části na jeho dětském lékaři. O to větší pozornost by měli rodiče věnovat všem varovným příznakům a v případě pochybností své dítě objednat ke specialistovi. I u nás ve větších městech již existují ordinace vybavené kvalitními přístroji, které umožňují pohodlné vyšetření zrakových funkcí u malých dětí ve věku od šesti měsíců do čtyř let.
Jak vyšetřit zrak nemluvněti
Malé dítě sice ještě nemůže mluvit, a lékař se s ním proto nemůže pobavit o jeho případných problémech, přesto však lze provést několik nenáročných a užitečných vyšetření. V první řadě lze orientačně stanovit zrakovou ostrost, která by malému dítěti měla umožnit bez obtíží sledovat pohybující se objekt. Pomocí jednoduchého vybavení lze u dítěte zjistit také refrakční vady, jako je dalekozrakost, krátkozrakost nebo astigmatismus. Relativně dost malých dětí nějakou takovou vadu má, avšak ta se v průběhu růstu postupně sama upraví. Kromě uvedených poruch je u dětí důležité pátrat po příznacích šilhání (strabismu), který může být příznakem i dalších onemocnění.
Co může signalizovat problém
Porucha zraku se může objevit u kteréhokoli dítěte, avšak existují situace, kdy bychom měli být ostražitější. Oční vady se relativně častěji objevují u předčasně narozených dětí, dětí s nízkou porodní váhou nebo těch, kterým bylo nutné těsně po narození podat kyslík. Zrak svého dítěte byste měli pečlivě sledovat i v případě, že se u vás v rodině vyskytla závažná oční vada či choroba (retinoblastom, vrozený šedý zákal, různá genetická a metabolická onemocnění). Také užívání drog či alkoholu matkou v těhotenství nebo některá sexuálně přenosná onemocnění zvyšují pravděpodobnost výskytu oční vady u dítěte.
Připravil server www.zeleny-zakal.cz
Nový komentář
Komentáře
U mých kluků se vždycky přišlo na krátkozrakost na pětileté prohlídce. Jinak co se týká pobytu v nemocnici s dítětem staršího šesti let, není to tak jednoduché. Záleží asi na nemocnici, nám to v Brně nechtěli dovolit, ale nakonec jsme zjistili, že by to bylo stejně zbytečné, syn operaci snášel dobře. Synovi měli operovat oči (těžká krátkozrakost), stihli mu odoperovat jen jedno, pak dostal virózu, takže musíme počkat na další termín. Jen mě naštvalo, že tam manžela nechtěli pustit mimo návštěvní hodiny (zvlášť když to nemáme blízko) v jiných nemocnicích to šlo, a to ani nešlo o dítě. Ale pokud to jen trochu jde, trvala bych na pobytu s rodiči, byl tam klučík, asi tři roky, po operaci přivázaný za ruce, za nohy, k posteli...Jinak by si ublížil.
Pálivka — #5 Já nevím,ale myslím si že tam rodiče můžou být s ní,zkus se zeptat,v té nemocnici
Jsem ráda, že zde píšete o očních vadách dětí. Já sama mám vnučku, která si hrála a zakrývala si očička vždy jednou rukou, nebylo jí ještě 6 roků a přišla za maminkou, že na jedno oko nevidí. Bylo to pro nás zděšení, musela na vyšetření a zjistilo se, že má šedý zákal. Nikdo z rodiny nechápal, že se na to nepřišlo dříve, přesto , že pravidelně chodila k dětské lékařce na roční konroly a tuto vadu nezjistila. Vnučka musela na operaci do Prahy v první třídě. Nyní bude muset jít ještě do nemocnice asi na tři týdny na
rozhýbání operovaného oka. Mám strach, jak to tam bude snášet, protože jí budou pouštět z nemocnice jenom na víkendy domů. Rodiče jí budou jistě hodně chybět.
Kuře — #3 taky jsem se kdysi pohádala s doktorem, ale já přímo na ušním, doktor mi tvrdil, že dcera je hluchá a já mu oponovala, že slyší naopak jak rys
ale je fakt, že na prohlídce nereagovala vůbec na nic, sestru musela určitě bolet ruka od toho, jak mačkala všechny ty pískací potvory, jen mi seděla bez hnutí na klíně a z pootevřené pusinky jí semtam ukápla slina 
a kdybych nevěděla, že jinak reaguje na každé šustnutí, tak bych si taky myslela, že je hluchá 
libík — #2 Já jsem se jednou zhádala s pediatričkou. Ona tvrdila, že kluk je nevychovanej a odmítá spolupracovat při zkoušce sluchu
, já jsem tvrdila, že špatně slyší. Na ORL jsme šli bez doporučení a ejhle, kluk byl hluchej jak poleno 
a dneska už má po operaci... Jenže uměl dobře odezírat ze rtů, takže když někomu viděl na pusu, tak všecko zopakoval.
Můj prcek nerad vymalovával, pořád lezl přímo k obrazovce a chtěl víc světla. Na tříleté prohlídce jsem to nadnesla a lékařka mi velice nerada napsala doporuční na oční. Ještě tam napsala "Podle mínění matky špatně vidí". On totiž znal barvy a když mu zkoušela zrak, tak poznával hračky a zvířátka zpaměti podle barev. Naměřili mu 9 dioptrií, brýlí se nikdy nezbaví, vada je trvalá. Je fakt že věkem se dioprtie snižují. Ale dodnes mi leží v žaludku že mi doktorka nevěřila, prý to vyšetření je zbytečné ... A dodnes taky nevím kde k vadě přišel. My rodiče nekuřáci, téměř abstinenti, zdraví, nikdo v rodině brýle nemá .... No stane se.
u nás především slyší to co nemá...