Pokud nosíte brýle nebo kontaktní čočky, tak víte, jaká je to někdy pořádná otrava. S brýlemi se nedá potápět a čočku můžete ztratit, v zimě se vám zamlžují skla tak, že nevidíte vůbec nic, a při sportu vám prostě brýle překážejí. Nevíte, co s tím? Existuje naštěstí laserový zákrok, díky kterému z vás bude rys ostrovid. Stačí několik minut a budete vidět i za roh…

Ostré vidění

Aby viděl člověk ostře, je zapotřebí, aby paprsky světla procházely rohovkou a čočkou do nitra oka a dopadaly do jednoho ohniskového bodu na sítnici. Nejčastějšími zrakovými vadami jsou krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Lékaři je nazývají „aberacemi nižšího řádu“.

Krátkozrakost – vzniká, pokud je oko příliš dlouhé či rohovka příliš zakřivená. To vede k příliš vysokému lomu paprsků přicházejících do oka, které se tak spojují v ohniskovém bodě před sítnicí. Krátkozrací lidé tedy vidí špatně do dálky.

Dalekozrakost – vzniká, pokud je oko příliš krátké a rohovka příliš plochá. Světelné paprsky se nespojují na sítnici, ale dopadají až do ohniska za ni. Mladí dalekozrací mohou často dobře vidět do dálky, ale těžko vidí na blízko.

Astigmatismus – rohovka má nepravidelný tvar podobný ragbyovému míči. Je to v různých rovinách různě zakřivená. Paprsky jsou zaostřovány do více ohnisek, což vede k mlhavému či dvojitému vidění. Je často kombinován s předchozími vadami.

Pomoc existuje

Laserový zákrok patří do tzv. refrakční chirurgie a dokáže pomoci krátkozrakým, dalekozrakým i lidem s astigmatismem. Ovšem jen tehdy, když jsou splněna určitá kritéria, jak říká MUDr. Josef Hycl z oční kliniky Lexum v Praze 4. „ Nemá smysl operovat například děti, protože jejich vada se ještě nestabilizovala. Neprovádíme zákrok také těhotným a kojícím ženám. Jinak směrem nahoru není věk nijak omezen. Ideálními adepty jsou třicátníci.“

Operace, kterou se odstraňují oční vady, nazýváme korekční zákrok. Nejčastěji používané metody jsou PRK a LASIK.

PRK – při ní se odstraňuje pomocí excimeru laseru vrstvička tkáně na povrchu oka. Změnou tvaru a zakřivení přední plochy rohovky dochází k ovlivnění paprsků světla, které se znovu sbíhají na sítnici v místě nejostřejšího vidění. Oko se po zákroku dva až tři dny hojí a je chráněno speciální kontaktní čočkou. Tu má pacient v oku přes den i v noci zhruba 4 dny. Operace oka trvá přibližně pět až patnáct minut. Proces hojení je na rozdíl od metody Lasik bolestivější.

LASIK – jde o metodu, při níž se z povrchu oka seřízne jemná vrstvička, která se odklopí, pod ní se laserovým paprskem zmenší vrstva tkáně a vrchní neporušená vrstva se zase přiklopí zpět. Povrch oka je tedy neporušený, a tedy se rychleji hojí. Operace se provádí při plném vědomí, jen oči jsou znecitlivěny kapkami. Rohovková lamela přilne pevně k zbývající rohovkové tkání během 12-48 hodin. Operaci máte za sebou zhruba za 10 až 20 minut.

Proč právě Lasik?

Metoda „lasik“ vznikla koncem 90. let minulého století, a díky novinkám v oftalmologii, přístroji LADAR, je metoda také mnohem dokonalejší. V Evropě takových přístrojů moc není, a od května roku 2003 má pražská klinika Lexum jako první ve střední a východní Evropě nejmodernější vyšetřovací přístroj – aberometr LADARWave.  Oproti běžným vyšetřovacím technikám je LADARWave schopen přesně zjistit a matematicky popsat sebemenší drobný nedostatek a odchylku lomivého aparátu oka. Zatímco běžné oční vyšetření pracuje pouze s třemi číselnými hodnotami (dioptrie, cylindry a jejich osa), tento superpřístroj poskytne lékaři komplexní digitální mapu optického aparátu oka – a lékař pak může zachytit a dokonale popsat optický stav vyšetřovaného oka. Informace o vadě jsou pak přeneseny do laserového přístroje LADARVision a v průběhu operace, která se nazývá CustomCornea, je pak odstraněna nejen dioptrická vada oka, ale počítačově naváděným paprskem jsou korigovány i ostatní odchylky. A jaká je výhoda laseru LADARVision? Především schopnost sledovat pacientovo oko během zákroku a kompenzovat jeho pohyby. Strach pacienta, že „uhne“, je zbytečný. Přístroj si jeho oko vždycky spolehlivě „najde“.

Jsem vhodný kandidát?

Každý, kdo chce operaci podstoupit, musí splňovat určitá kritéria a absolvovat dvouhodinové vyšetření. Ne každé oko je možné operovat – jakákoliv odchylka od normálu potencionálního pacienta diskvalifikuje. Zákrok se nikdy neprovádí pacientům s oparem. Pak už jen zbývá jediné – domluvit si termín zákroku. Provádí se ambulantně, ale je dobré, když s sebou vezmete doprovod. Sama jsem zákrok absolvovala před rokem a první, na co jsem se zeptala, bylo, jestli to bolí. Zcela zodpovědně prohlašuji, že metoda Lasik nebolí – ovšem záleží hodně na tom, nakolik je pacient schopen ubránit se křečovitému svírání oka. Víčka totiž „drží“ rozvěrač, který víčko drží a zabraňuje mrkání oka. Kdo je křečovitý, může cítit nepohodlí. V žádném případě ale ne bolest. Na strach tu ale v klinice Lexum mají hebkého pomocníka – plyšového psa. I já jsem ho svírala v rukou a čekala na zázrak, který přišel. Každý, kdo někdy nosil brýle, mi dá za pravdu, že poznat na dálku číslo tramvaje, je pocit, který se nedá popsat.  Cena, kterou musíte za zákrok zaplatit, určitě stojí za to. Cena za obě oči současně je 34 tisíc, cena za jedno oko 18 tisíc. Stačí si ale spočítat vaše několikaleté výdaje za brýle, skla, kontaktní čočky a roztoky. Pokud vám nedělá matematika potíže, dojdete k závěru, co je dlouhodobě výhodnější.

Co se děje pak?

Po zákroku se mohou objevit přechodné nežádoucí  příznaky, ale většinou se omezují na pocit suchých očí, tříštění světla, sníženou ostrost vidění za šera nebo pocit kruhů kolem jasných světel v noci. Druhý nebo třetí den už ale operovaný začíná vidět jasně s minimem rušivých příznaků. K úplné stabilizaci vidění dochází během prvního měsíce. První dny po zákroku si musíte kapat do očí antibiotika, protizánětlivé a zvlhčující kapky. Většina pacientů je schopna druhý den normálně pracovat. Potvrzuji – já sama jsem druhý den pracovala a nevěřila svým očím.

Budete-li vybírat z pracovišť, dejte na rady známých či zkušenosti těch, kteří již zákrok podstoupili. Volba těch správných odborníků je klíčová – čím zkušenější chirurg, tím lépe.

Mimochodem -  ještě po roce od zákroku si zvykám, že už nenosím brýle. Znáte ten pohyb, kdy si prstem chcete postrčit obroučky po kořeni nosu, aby vám nepadaly? Ale ony tam nejsou. Tak teď se ten můj „zlozvyk“, podle kterého zcela perfektně identifikujete člověka, co špatně vidí a měl by nosit brýle, snažím odnaučit.

Ivana Ašenbrenerová, odborná spolupráce MUDr. Josef Hycl, CSc.

Kontakt: www.lexum.cz