Oběd a svačiny jsou pro školáky nejsvětlejším bodem celého dne, proto je důležité připravit dětem to, co mají rády a co chtějí jíst. Cílem kuchařů i výrobců by měla být snaha zlepšit stravovací návyky a zdraví dětí. I u nás se již začala vyrábět celá řada produktů (jídel i nápojů) s různou výživovou hodnotou, které si lze dopřát v jídelnách. Právě v posledních letech se vedle tradičních českých pokrmů a jídel obohatil školní jídelníček i o připravovaná hotová jídla, která dětem chutnají. 

 

Součástí obědů ve školních jídelnách by mělo být vždy libové maso (bílé maso, kuře, ryba), dále ovoce, zelenina (mrkev, salát, fazole, brokolice) a lehké přílohy by měly nahradit typicky české a těžce stravitelné knedlíky a nezdravé omáčky. Důraz by měl být kladen na dostatečně velký výběr jídel. Pohleďme na skladbu jídelníčku některých školních jídelen na základních a středních školách, jejichž dlouholetým nezdravým návykům zůstaly věrny i menzy, což jsou vysokoškolské stravovací místnosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzorem by mohla být pro nás Velká Británie, kde tažení proti nezdravým potravinám ve školních jídelnách začalo již před několika lety. I na naší televizi se objevil „televizní kuchař" a jedna z největších britských celebrit Jamie Oliver, který vyrobil televizní seriál o tom, co se dá uvařit zdravého s minimální částkou, jež je na školní obědy vyčleněna, a zahájil tah proti nízkým dotacím od státu s apelem na zdravou stravu. Vláda po odvysílání seriálu okamžitě dotaci na školní stravu zvýšila, ale určila, že nové prostředky se smějí utrácet jen za ovoce, zeleninu a ryby. Kromě toho ministr nařídil, aby ze stolů zmizely slánky, láhve s kečupem a majonézou. Tyto přísady smějí nyní děti dostávat jen v sáčcích s jednou porcí.

 

Na mnohých českých školách je realita a úroveň nabídky volného stravování pro děti někdy až na hranici zdravého lidského rozumu. Mnohý rodič se při pohledu na automaty umístěné v jednotlivých patrech některých škol chrlících coca-colu, chipsy, čokoládové tyčinky, majonézové bagety nestačí divit a žasne. Co je potom platné, když zdejší jídelna nabízí kvalitní jídlo, zdravé svačiny i vody lehce slazené, když jsou žáci přecpaní sladkostmi a hamburgery? Bodejť by neubývalo ve školách strávníků, a tím logicky nedocházelo k nepopulárnímu zdražování nabízených jídel.

 

Vedle nešvaru, který jsme si uvedli, je důvodů úbytku dětí ve školních jídelnách mnohem více. Vzpomeňme, jak nám byly kdysi nabízeny omáčky, které jsme příborem naháněli po celé ploše talíře, jindy „cosi“ od masa s bramborem, občas sladké jídlo a někdy přišly na řadu i těstoviny. A týden byl pryč. Nový přinesl to samé, jen v opačném gardu. Namísto knedlíků k omáčce byla rýže, místo brambor kaše, atd. Často se i v současné nabídce jídel zapomíná na vegetariánskou stravu. Úroveň stolování občas též nebývá valná. Odpověď na otázku, proč chybí lžičky k dortíkům nebo kompotům, „…přece se kradou“, a podšálky pro jistotu chybí zcela, je opravdu nepostačující. Na druhou stranu ale připusťme, že škol, ve kterých se denně připravují svačiny, zajišťuje se pitný režim, nebo si děti mají možnost koupit ovoce, mléčné výrobky či výrobky zdravé výživy, v našem školství pozvolna přibývá. 

 

Podle návrhu Evropské komise se i do našich škol dostal návrh, jak v jídelnách vařit zdravě a nabízet školákům i studentům zdravou stravu. Dokonce se uvažuje o tom, že by ve školách bylo k „mání“ zdarma nebo za dotované ceny ovoce, zelenina a pitná voda. To by se ale zase odrazilo v dalším zvýšení ceny obědů (minimálně o 2 koruny až o 5 korun) a týkalo by se to všech strávníků ŠJ.

 

Samozřejmě, že se k vyvážené stravě doporučuje každodenní aktivní pohyb, dětem je kladeno na srdce, aby skákaly, běhaly, tancovaly – prostě cokoli, jen aby se pohybovaly. Spotřeba jídla by se tedy měla řídit podle aktivit, které dítě provozuje. Jiná skladba a množství platí pro dítě, hraje-li celé hodiny počítačové hry, a jiné pro dítě, které absolvuje každodenní hodinový fotbalový trénink.