Moje známá nikdy moc nevěřila na nějaké věštby, snáře nebo jiné „ ztřeštěnosti“.
Během posledních několika let se přesvědčila, že jsou věci mezi nebem a zemí, které jaktěživ nepochopí. A přece se staly.
Zhruba před 15 lety poprvé potkala v parku u domu cikánku neurčitého věku, která jí nabídla věštbu. Hned jí však upozornila, že peníze nechce. A tak Maruška „ půjčila“ ruku snědé ženě a ona jí řekla, že jí co nevidět čeká velká ztráta v rodině, že někdo velice blízký jí odejde. Do půl roku jí zemřela maminka. Až v den pohřbu si vzpomněla na věštbu z parku. Cikánku nepotkala pár let. Až jednou byla nakupovat ve vedlejším městě a u obchodu jí uviděla. Hned si na ní vzpomněla a snažila se jít jinudy.
Ale žena jí dohonila a říká: Tak co, paničko, měla jsem pravdu, že? Teď Jste na řadě Vy, Jste moc nemocná, dělejte s sebou něco nebo do roka zemřete. Nemoc Vás sžírá už hodně dlouho. Maruška se slzami utíkala od staré ženy. Čekalo jí gynekologické vyšetření a nález na děložním čípku byl na hranici.
Kdyby čekala ještě pár týdnů, musela by na ozařování a kdoví, jak by to s ní dopadlo.
Opět byl pár let klid. I v to ráno Maruška spěchala do práce. Čekala jí náročná služební cesta. Mezi stromy jí uviděla. Stála tam jako přízrak a rukama jako hůlčičky lomila: Paní, nikam nejezděte, dojde k velké nehodě. To už toho měla kamarádka dost a po ženštině vyjela. Ale ta se nedala: „Je snad lepší vědět i ty špatné věci a vyvarovat se jich, než si brát peníze za mazání medu kolem huby,“ oponovala jí veštkyně.
Marušce do služební cesty zasáhla náhlá nemoc. Zůstala doma a jel kolega. Došlo opravdu k nehodě a spolupracovník byl těžce zraněn. Maruška má teď hrůzu, kdy zase potká snědou „babku“ a ta jí opět překvapí něčím nepříjemným…
PS Jednou jsem jí také potkala v těch místech zrovna na přechodu pro chodce. Chytla mně za ruku a řekla jen: „Udělejte to, co jste dávno chtěla, je nejvyšší čas!“
Rychle jsem přešla na druhou stranu a ani se neohlídla. Do půlroku jsem změnila zaměstnání, nalezla klid a dobrý kolektiv. Pak se řekne „vědmy neexistují“ nebo jde jen o souhru náhod ?
lalica
Text nebyl redakcí upraven.
Strašidla, přízraky, tajemné příběhy z vašeho okolí - to je téma, na které dnes budeme hovořit. Posílejte nám své příspěvky na e-mail
Došlé příspěvky budeme v průběhu celého dne zveřejňovat a ten nejtajemnější, nejzajímavější a nejstrašidelnější dostane zaslouženou odměnu.
Nový komentář
Komentáře
Asi bych ji potkala ráda,zajímalo by mě jak to dělá
Zajímavá vědma. Tajemství či budoucí události druhých si nedokázala nechat pro sebe...Nerada bych jí potkala (když vidí jen to zlé), ale nakouknout do budoucnosti a vyvarovat se neštěstí by přivítal kde kdo...
Králíček4 — #14 bych. Ne ,,by jsem".
Nevím zda by jsem to takto chtěla vědět.
Vzkaz z budoucnosti je platný jen tehdy, pokud se dostane k uchu někoho, kdo s ním umí nakládat.
kuty — #4 Souhlasím s Tebou. Nechtěla bych dopředu vědět, že mi někdo blízký umře. Říct mi nějaká baba, že do půl roka někoho ztratím, tak už půl roku dopředu budu nešťastná z toho, že mi někdo odejde a budu přemýšlet kdo.
Eva Soukupová — #9 S tím souhlasím,jak jsi něco vsugerujete je konec
Eva Soukupová — #9 to souhlasím. Silní lidé se sugescí mohou uzdravit, ale ty slabé naopak může jejich sugesce totálně položit..
mio — #8 To měl štěstí. Jsem četla jeden případ, kdy jakýsi pán a jeho tlumočník vyrazili někam do ciziny. Netuším kam. A tomu pánovi věštkyně řekla, že brzy umře na rakovinu ledvin. Pána brzo na to začaly ledviny trápit. Chodil po doktorech a ty mu pořád dokola opakovali, že je to úplně zdravej člověk a ledviny má v nejlepším pořádku. Bolely ho ale pořád víc a víc a snad po roce zemřel. Bez zjevné příčiny. A když se pak o tom příbuzní bavili s tím tlumočníkem, který s ním byl, říkal něco v tom smyslu: "Ale ona neříkala rakovinu ledvin, říkala rakovinu jater. Možná jsem to tehdy v tom spěchu špatně přeložil, ale jsem si stoprocentně jist, že říkala játra." Sugesce je hrozná mrcha.
já mám z věštění docela strach, nikdy bych k věštkyni dobrovolně nešla. Co má přijít, to přijde.
Kamarádovi taky takhle jednou věštila nějaká podivná ženština a předpověděla mu, že v 32 letech zemře..On sice na tyto věci nevěří, ale od 30 let s tím furt otravoval, že konec se blíží, atd..no..už mu táhne na 40, a furt je tady
Nebylo by špatné občas někoho takového potkat.
Jsem náchylná uvěřit ledasčemu, jen NE náhodě. Nic není náhodou.
kuty — #4 Klim — #3 za sebe musím říct, že bych jí spíš obviňovala, že to přivolala
i kdyby to tak nebylo. V takové situaci člověk prostě přemýšlí jinak, nějak míň racionálně
Klim — #3 myslíš že když ti někdo řekne,že ti zemře někdo blízký ,že to pak mínˇbolí?myslím že názor,"aspon se na to můžu psychicky připravit",je docela nesmyslný
.
Já bych byla šťastná, že takovou babku potkám. Alespoň bych věděla, čeho se mám vyvarovat. Jiní za to platí a zmíněná cikánka poskytuje poradenství zadarmo
. A že se dozví negativní zprávu s předstihem? Alespoň se na to psychicky připraví, je to lepší než zažít šok.
Až mám husinu, jak vše věděla