Ze zajímavých videí poslední doby nemohu opomenout podivínského a poněkud duchaprostě působícího věštce z EZO.TV, který se doslova proslavil rytmickým „…kde je to štěně – ně-ně-ně…?“ Přiznávám, že jsem na rozhovor jela s pocitem, že „pán je blázen“. Po několika minutách s ním jsem koncept musela přehodnotit od základu. Pán je génius?!

Malé představení pana Plamínka a možná tak trochu i vysvětlení mého původního přístupu a pocitu:

Ano, je to legrační. Při představě, že po ránu při hledání klíčů od auta a hlasitém „sakrování“ uchopím bubínek a potančím si kolem kabelky jdu smíchy do kolen. A s ohledem na sledovanost na youtube zřejmě zdaleka nejsem sama. „Štěně-ně-ně-ně…“ vskutku nemá chybu. Člověk by řekl, že nějaké „štěně“ před vysíláním spíš narazil... :-)

Smích? Přejde!

Kdo je ve skutečnosti bubnující „mimoň“ Vlastík Plamínek?

Pan Brůček si zařídil novou věštírnu v Praze 8 na Palmovce. Když jsem za ním minulý týden jela, vzala jsem s sebou opět Moniku. Aby pro vás pořídila fotografie.

„Moc vás vítám. Jste vlastně úplně první, dnes jsem tu poprvé teprve několik hodin. Tak to hezky pokřtíme. Alespoň doufám, že hezky…“ pravil pan Brůček na uvítanou.

Působil příjemně, klidně a hned od prvního okamžiku tak nějak až dětsky bezelstně. Jednoduše se v jeho přítomnosti cítíte hezky. Musím to říct, protože je to pravda.

S jakými pomůckami pracujete?
Tak já tady mám takovéhle karty, ty jsou energetické, nebo mám tuhle kouli, která je barevná a lépe pomůže u některých otázek, ale hlavně mám tady tyhle korálky. A ty mi řeknou zpravidla úplně všechno.

z

Co všechno jste schopen klientovi říci?
Prakticky na co se zeptá, ať už je to vztah nebo zdravotní stav... prostě tak nějak všechno, co potřebuje. Samozřejmě je třeba dodržet etickou stránku. Jsem tu proto, abych pomohl, pokud mohu.

Co k tomu potřebujete od klienta?
Dobře mi pomůže datum narození a místo. Ono si to pak lépe hledá cestu.

Co?
No tak to jsou takové cesty, energetické, které mě vlastně odvedou za tím člověkem, je to složitější.

Dobře, položím vám stejnou otázku, jako vašemu včerejšímu kolegovi. Co vidíte u mě?
A vy jste docela zdravá žena.Jen v dětství tady vidím poraněnou nohu, levá noha je to, také nějaký žlučník, dvě operace, ale v pohodě, máte blok na krční páteři, 4-9 obratel, asi vás kvůli tomu bolí záda. Není to patologické, spíše bolestivé. Máte nízký tlak – momentálně 90–100/60. Více pijte. Cévy v pohodě, oběh v pohodě, žádné změny, na které bych teď hned upozornil. Cholosterol 4.8. Máte docela prima kořínek. (Tady nemusím na vyšetření – naprosto sedí!)

Příští rok poletíte letadlem. Vedle vás vidím muže, je mrtvý. Je to váš ochránce, měl vás rád. Je to dobrá ochrana. (Jasně, děda! Ten s příběhy z Afriky! Hlavně, nikdo jiný mi zatím neumřel… ještě by to mohl být dědeček od pravého tatínka...)

j

Přesnost pana Plamínka (Brůčka) mě zaujala a dál jsem se ptala.

A co třeba tady Monika?
Ale já bych vás, Moniko, nerad ranil. Mátě bolest v srdíčku a ještě se nezahojila... takže (na to Monika vyvalila oči a ujistila, že to vydrží, že má mluvit)
Tak já to vezmu nějak jemně. S tím mužem již nebudete. Je to skončené. Neměl jen tu jednu ženu… mohu? (můžete)… no on měl dvě, já hlavně nevím, zda to víte, ale to skončilo, ona nebyla upřímná… (já o tom vím a vím i, jak se jmenovala)… Ale vy sama dlouho nebudete. Už koncem března vás někdo seznámí s nějakým mužem a koncem května dostanete dokonce nabídku k sňatku. Není to ani jeden z těch, na které právě teď myslíte.

Zdravotně vidím ledvinovou koliku, šelesty na srdci vyvolané nějakými nervovými potížemi a trochu dýchací obtíže. Máte hodně životní síly, takže v pohodě („Naprosto sedí a jsem astmatik,“ pravila překvapená Monika.)

Ještě jsem nechala prolustrovat dokonce i svého šéfa.

p

A můžete i mého šéfa?
Jméno (Radek Kříž... narozen…) Áááále on to není takový tvrďák, jak se staví, to je úsměvné. Používá takovou krustu na sebe, protože je zranitelný. Není to špatný člověk. Momentálně má žaludeční problémy. Vidím tři hlavní ženy v jeho životě, vidím nějaký pád z výšky... on má něco... poraněný obličej vpravo?

Pane Vlastimile, jste ženatý?
Ano jsem už vlastně 20 roků ženatý a šťastně. Mám hodnou ženu a máme spolu dvě děti.

Máte recept na šťastné manželství?
No, my máme se ženou bambulky.

Co prosím?
Ano, jsou to takové dvě jako čepice, které mají bambulky. Normálně směřují k sobě. Ale když je jeden naštvaný, svou bambulku od té druhé otočí pryč. To je vzkaz pro toho druhého, že nemá teď do něho nic hrotit. Když to vidím, prostě se stáhnu a počkám, až manželka bambulku zase vrátí. Ona dělá totéž. Vyhneme se hádkám.

To jste se nikdy nepohádali?
Ale ano, párkrát ano. To pak jsou obě bambulky od sebe a já jdu do hospody. (smích)

Zeptám se vás na ty srandovní bubínky a vaše prozpěvování. Je to komické. Je to užitečné?
Ano, je to tak trochu šamanismus a má to, jakkoli to vypadá legračně, psychologický efekt. Zaprvé člověk, pokud má stres a začne bubnovat a říkat různé věci, které ho napadají, už sám sobě připadá legračně a naladí ho to jinam. Naprosto odvede pozornost k něčemu jinému, mozek se přeladí, vnímání a emoce také, a je po stresu. Netvrdím, že je to způsob, jak najít klíče, ale je to způsob, jak se víc soustředit na hledání než na to, do čeho vzteky při tom kopu. Navíc rytmické tóny mění hladinu naladění mozkových vln a vyplavují také adrenalin.

Kdybych viděla svého partnera po hádce, jak poletuje po bytě s rumbakoulemi a výská, jak jsem ho rozzlobila, umřela bych smíchy.
A to je účel. Ten, kdo se směje, se cítí lépe než ten, kdo pláče nebo se vzteká…

Něco na tom je. Co vám přináší pořad jako EZO.TV?
Hlavně klienty a jsem rád, jestli mohu někomu třeba pomoci. Je to moje poslání především. Mám radost, když pro někoho udělám něco, co je mu k užitku.

Můžete potvrdit, že odměna za to, je malá?
No, tak... nerad bych řekl něco… řekněme, že lidé ji hodně, ale hodně nadhodnotili.

Pomohlo vám účinkování v tomto vysílání?
Přivedlo to nebývalý příliv klientů a já doufám, že jejich návštěva u mě pomůže předně jim.

Z téhle návštěvy jsem byla skutečně překvapená. Už jen proto, že jsem očekávala zcela něco jiného, než se ke mně ve finále dostalo. I největší skeptik by patrně přinejmenším překvapeně hleděl.

Náhoda? No, dost těžko bychom ji vůbec protlačili nějakou statistikou.

Ještě si můžu vymýšlet, ale… mám svědka, takže jedině, že bychom s Monikou kecaly obě!

Související články: Věštěc Bradely : Proč mě svědí koule?

Reklama