snih

Zdravím a přeji krásný den.

Dnešní téma tu vlastně už bylo, kde bydlíme, zda ve městě, či na vesnici.Na toto téma jsem již psala, ale dneska napíši po půlročním bydlení na vesnici, své pocity a dojmy.

18. ledna jsme tu byli půl roku,, ten čas letí" museli jsme si s manželem dát panáčka slivovičky navíc, jinak sidáme denně malého pro zdraví.Jak říká manžel, to musíme zapít. Už se těším na oslavu, 18.7.2010 tu budeme rok, to bude veliká oslava.

Abych byla upřímná, nic mi nezaskočilo tak, jako letošní zima, tedy spíše sněhová nadílka, která byla po celé republice. Dopředu jsem byla smířená s úklidem sněhu, alespoň si i v zimě, po lenošení v paneláku, protáhneme tělo.Ale tato nadílka sněhu, mi opravdu zaskočila, to jsem nečekala. Sněhu na úklid bylo opravdu požehnaně. No zvládli jsme to, já to sice odnesla, malinko jsem prostydla, ale cibule, med a slivovička mi pomohla, dnes je mi už lépe.

Chvílemi mi bylo až do pláče, moc mi nechybělo. Ale díky mému manželovi, který i když sám toho už měl dost, dokázal vše obrátit v legraci, házel po mně sněhový koule a pocit smutku, přešel do huronského smíchu. Dovedete si asi představit dva starý důchodce a oni se koulují? Soused pod námi na nás koukal z oka a říkal manželovi včera, tedy vy jste mi fakt pobavili, smál jsem se doma, jako blázen a nebýt toho, že marodím, šel jsem za vámi, taky bych se zapojil do koulovačky.

Byli jsme jako malý děti, můj smích museli slyšet až v půli vesnice.Moc si přeji, aby sníh už nepadal, ano ať padá na horách, aby si lidi užili lyžování, ale v nížinách, ne já už ho nechci-smích. Přání a skutečnost, jsou dvě rozdílně věci, necháme se překvapit.

A když si uvědomím, kolik už sníh nadělal letos problémů ve městech, kolik lidí a dětí to odneslo, vážnými úrazy,dokonce i smrtí, je mi ze sněhu vážně špatně.

Zdraví Věrulinka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Moje město, moje ves - to je téma na dnešní den. Své příběhy, postřehy a zamyšlení s vaším bydlištěm v hlavní roli posílejte na adresu

redakce@zena-in.cz

TÉMATA:
DOMA