Zdravím a přeji krásný den všem na ž-in.
Zamyslela jsem se a spočítala, kolikrát jsem zařizovala byt za svůj dosavadní život, došla jsem k číslu 4x.Možná se mě to zdá hodně často, ale když si vezmu v potaz, že někdo prožije celý svůj život v jednom bytě, tak mu tiše závidím a číslo 4, je pro mě opravdu veliký.Samotný stěhování je nepříjemný, ale zase na druhou stranu jsem se vždycky vyřádila a vylepšovala si nový byt k lepšímu, bavilo mě to.
Ale napíši jedno stěhování. Ve druhém manželství jsem měla tři děti a bydleli jsme v 1+1, což bylo šílený.Dvě děti do školy a mimino, no překáželi jsme jeden druhému, občas jsem se smála, že se budeme chodit točit na chodbu.
Konečně jsme dostali 3+1, sice v paneláku, ale radost byla veliká.Ex si vzal půjčku 50 000.- , já sháněla nábytek a zařizovala byteček. V tu dobu nebylo zrovna jednoduchý něco sehnat, dneska je všude nábytku plno a výběr veliký.Sjezdila jsem celou Prahu, týden uběhl a já nic nesehnala, co by se mě líbilo.Jela jsem na druhý konec Prahy a ejhle, konečně jsem koupila stěnu do obýváku, která se mě líbila..
Přijedu domů a potkám sousedku, bydlela naproti mě, tak jí vyprávím týdenní anabázi, kterou jsem měla za sebou na chodbě.
Ona mi říká, pojďte na kafe, šla jsem ráda, konečně si popovídám se sousedkou a odpočinek jsem přivítala ráda. Jak už to bývá, ukázala mě zařízení bytu.Když jsme přišly do obýváku, začala jsem se smát, Chudák byla ze mně asi vyděšená, ne asi, ale určitě, čemu že se směji. Ano, já koupila jednu a tu samou obývací stěnu a v tý samé barvě, jakou měla doma ona.
Zasmála se i ona, když jsem jí vysvětlila, proč se směji. Vzájemně jsme se od toho dne navštěvovaly a u kávy v obýváku jsme měly pocit, že jsme u sebe doma.
Minulý týden byla s manželem se u nás podívat, tak jsme na to zavzpomínaly, ono je již 25 let nazad.
Vloni jsme zařizovali s manželem domeček, tak doufám, že už naposledy. I když vylepšovat, je stále co, nápadů je plno. Já odmítám, končím se zařizováním, za svůj život jsem si toho užila dostatečně.
Zdraví Věrulinka
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven
Vůbec se vám nedivím, že už máte toho zařizování dost. Ale když je teď domeček, tak už vám snad žádné stěhování a zařizování nehrozí, ne? :)
Dnešním tématem dne je Zařizování vašeho bytu či domu.
- Dělalo vám zařizování nového bytu radost?
- Kolikrát už jste byt či dům zařizovaly?
- Jak zařizování probíhalo?
- Co byl pro vás největší problém?
- Pomáhal vám při tom někdo?
- Zařizovaly jste bydlení s partnerem?
- Docházelo k nějakým sporům či hádkám kvůli odlišnému vkusu a představám?
- Mluvili vám do toho rodiče?
- Co byste dnes udělaly v bytě/domě jinak?
- Máte-li nějaké fotografie k tématu, pošlete je...
Pište mi na redakce@zena-in.cz
heslo: zařizování
Výherce se může těšit na 7denní omlazující péči od Avonu.
Nový komentář
Komentáře
monkee — #12
Když jsme se nastěhovali, sousedi na patře měli stejnou ledničku a (naštěstí) obývák, který byl jednou z mých vytipovaných, leč nepořízených variant. Další sousedé měli stejné prstýnky, ložnicovou skříň s posouvacími dveřmi a koberec (a obývák, který byl další z mých vytipovaných, leč nepořízených variant). Všichni jsme měli svatbu ve stejném roce
Naštěstí jsem zažila rozum a obývák jsme vybavili díky brněnské prodejní výstavě nábytku, kam jsme zajeli pro inspiraci (družstvo J*roměřice nám káplo do noty), na sedačku jsme čekali 3 měsíce, na obývákovou stěnu přesně podle mého rozkresu rok, přišla DVA DNY před vánocemi. A jak jsem si ji hýčkala
átéčko — #10
ty stojany + našroubovaví lišty do zdi s policema nedám nikomu
ToraToraTora — #6 V Rodinných poutech byly věci z IKEA, ale nebylo to tak špatné. Lidi mají doma horší věci a lpí na nich....
Ja1na — #8

jj ono se časem něco najde
Věruš, bydlíme se sousedkou ob jedno patro - měly jsme stejné stěny i sedačky, takže vím, jaké to je, chodit domů na kafčo
A až se někde dozvím, co jsi nového pořídila do domečku, já ti připomenu, jak jsi tu psala, že už končíš, ono ti to totiž nedá, víš?
ToraToraTora — #6

možná ano
No jó, obchody za socialismu....to by bylo jedno velké téma. Ale, mezi námi, ono to v Ikee nebo Asku stojí kolikrát za prd i dnes. A většina lidí si pořídím, co je právě in a měli v rodinných poutech, takže ty obýváky vypadají zase stejně
enka1 — #4 to mi povídej, chodila jsem po bytě a měla dojem, že jsem na zámku
, ale jak děti dorůstaly, byl opět byt malý
.Odcházely z domova a byt byl opět veliký a až moc
, no je to koloběh života 
malvina — #3 jako už v dospělosti? No nazdárek.
Kdybych počítala i s dětstvím, tak jsem se stěhovala 9x
Věrulinka — #2 To bylo najednou místa,co? Ale jak píše vodfon - tenkrát byl spíš problém sehnat stěnu jinou
já jsem se stěhovala v životě celkem7x a docela dobře vím a cítím ,že ješte nejsem u konce.
vodfon — #1
bylo to strašný, naštěstí to netrvalo dlouho
, když byl ex v práci, děti ve škole, s malou jsem byla doma sama, jsem měla pocit, že je byt i velký 

To kdysi nebyl problém trefit se stejnou stěnou
Jak jste mohli taková banda bydlet v 1+1