f5830dc9a6b8f-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Existuje ale jeden zajímavý paradox, někdy je právě drobné věci, kterými vás partner občas rozčiluje, mohou být znakem skutečné blízkosti. Ano, může to znít zvláštně, ale právě muž, který vás opravdu miluje, vás občas bude i trochu štvát. A stejně tak vy jeho. Není to proto, že by vás chtěl rozčilovat. Je to proto, že mu na vás záleží víc, než by bylo někdy pohodlné.

Na začátku každého vztahu se lidé snaží ukázat tu nejlepší verzi sebe sama. Jsou opatrní v tom, co říkají, jak se chovají a jak působí. Snaží se vyhnout věcem, které by mohly toho druhého rozladit. Možná si dávají větší pozor na drobné zvyky, potlačují některé své zvláštnosti nebo se snaží být vždy milí a příjemní. Je to přirozené, když se zamilujeme, chceme na druhého zapůsobit a nechceme riskovat, že ho něčím odradíme.

Postupem času se ale vztah začne měnit. Jakmile mezi lidmi vznikne větší důvěra a pocit bezpečí, přestanou mít potřebu být neustále dokonalí. Začnou ukazovat svou skutečnou osobnost, se všemi jejími drobnými nedokonalostmi, zvláštními návyky nebo občasnou tvrdohlavostí. A právě v tu chvíli se často objeví drobné věci, které mohou partnera občas rozčilovat. Možná vás partner neustále popichuje, možná se vrací k tématům, která jste už chtěli uzavřít, nebo vás nutí řešit věci, které byste raději nechali být. Přesto to často není známka špatného vztahu. Naopak to může znamenat, že se s vámi cítí natolik dobře, že už nemusí nic předstírat.

Psychologové často upozorňují na jednu zajímavou věc, mnohem horším signálem než občasné podráždění je lhostejnost. Ve vztazích totiž není největším problémem konflikt, ale moment, kdy jeden z partnerů přestane cokoliv cítit. Pokud vás partner dokáže naštvat, znamená to, že mezi vámi stále existují emoce. Reagujete na sebe, zajímáte se o sebe a vaše chování na sebe navzájem působí. Když ale přijde moment, kdy vás druhý člověk už nedokáže ani rozčílit, může to znamenat, že se mezi vámi vytvořila citová vzdálenost.

Někdy nás také partner „otravuje“ proto, že mu na vztahu skutečně záleží. Může se vracet k hádce, o které jste si mysleli, že už je dávno vyřešená. Může chtít znovu otevřít nepříjemné téma nebo vás nutit o něčem mluvit, i když byste raději dělali, že problém neexistuje. V tu chvíli to může působit jako zbytečné rýpání nebo tvrdohlavost. Ve skutečnosti to ale často znamená snahu problém opravdu pochopit a vyřešit. Lidé, kterým na vztahu nezáleží, totiž obvykle volí jednodušší cestu, konflikty ignorují a raději se jim vyhýbají.

Další situací, kdy může partner působit trochu otravně, je chvíle, kdy vás neustále povzbuzuje nebo tlačí k něčemu, do čeho se vám nechce. Možná vás nutí vyzkoušet něco nového, přemlouvá vás, abyste udělali krok, kterého se bojíte, nebo vás tlačí k rozhodnutí, které dlouho odkládáte. V daném momentu to může působit jako nepříjemný tlak. Jenže často za tím stojí víra ve vás. Partner někdy vidí váš potenciál jasněji než vy sami a nechce, abyste se spokojili s něčím menším, než čeho jste schopni.

Důležitou roli hrají také rozdíly mezi dvěma lidmi. Každý člověk má jiné zvyky, jiný způsob přemýšlení a jiný styl života. Jeden může být spontánní, druhý opatrný. Jeden plánuje všechno dopředu, druhý jedná podle momentální nálady. Tyto rozdíly někdy způsobují drobné tření, ale zároveň mohou vztah obohacovat. Právě díky nim se lidé učí nové věci, poznávají jiné pohledy na svět a často objevují i humor v situacích, které by jinak brali příliš vážně.
Samozřejmě je důležité říct, že ne každé rozčilování je zdravé. Pokud se z drobných neshod stane neustálá kritika, pohrdání nebo ignorování, pak už nejde o běžné tření mezi dvěma lidmi, ale o problém, který může vztah postupně ničit. Ve zdravém vztahu může existovat podráždění, ale stále zůstává respekt, snaha o porozumění a pocit, že stojíte na stejné straně.

Skutečná láska totiž není jen sladká a bezchybná, jak ji často ukazují romantické filmy. Má mnoho podob a někdy je trochu chaotická, nepohodlná nebo dokonce lehce otravná. Znamená totiž sdílet život s jiným člověkem, se všemi jeho zvláštnostmi, náladami a drobnými nedokonalostmi. A někdy právě ten člověk, který vás dokáže nejvíc rozčílit, je zároveň ten, kterému na vás záleží úplně nejvíc.

Zdroje: Psychology Today, Time, Oprah, Skynailst