Když jí Radim na počátku jejich randění představoval svou tehdy čtyřletou dceru Klárku, měla z toho trochu obavy. Jak ji přijme? Nebude jí dělat naschvály? Bude se ona, šestadvacetiletá volnomyšlenkářka, umět postarat o malé děcko? Všechny obavy se ukázaly planými. Ty dvě si na sebe zvykly natolik, že jí malá holčičky tu a tam řekla mami. „Nebylo se čemu divit. Její matka si ji brala jednou za 14 dní na víkend. Měla už další mimčo s novým partnerem. Proto Klárinka tíhla víc k otci,“ vysvětluje Věra, kterou si holčička velmi oblíbila.

Místo dětí rozchod

Ačkoli s Radimem plánovali, že jí pořídí sourozence, pořád to odkládali. Stejně jako svatbu. Místo toho ale přišel rozchod. „Dal mi měsíc na to, abych se z jeho bytu odstěhovala. Na mé místo už se totiž třásla jeho nová přítelkyně, se kterou mě půl roku podváděl. Co mě ale překvapilo snad ještě víc, byly moje pocity. Jasně, bolelo to, přijít o chlapa. Ale v tu chvíli mi spíš běželo hlavou, že už nebudu s Klárkou. To mě dostalo,“ vzpomíná Věra. Nyní už bývalý přítel jí navíc styk s dcerou výslovně zakázal.

Scházejí se tajně

Dnes už Věra bydlí sama, má nového partnera, ale dceru svého ex stále postrádá. Nepřišla o ni ale zcela. „Vídáme se pravidelně každý týden dvě hodiny o její polední pauze. Naštěstí mám v práci tu možnost. Probereme, co ji trápí i těší, jen to vždycky rychle uteče. Je to ale jen mezi námi. Její otec by zuřil, nechce o mě už ani slyšet, protože si to nepřeje ta jeho nová. Žárlí na mě. Smutné, jak jsou děti rukojmími svých rodičů. Těším se, až bude mé adoptivní dceři, jak jí z legrace říkám, osmnáct, a bude si moct dělat, co bude chtít. Pevně věřím, že se neopustíme,“ dodává Věra.

Co říká zákon?

Česká i mezinárodní legislativa myslí i na situace, kdy je pro dítě důležitý styk s konkrétní osobou blízkou.

  • Nový občanský zákoník říká v § 927 následovné: „Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.“
  • Styk s nepříbuznou, ale blízkou osobou řeší i mezinárodní Úmluva o styku s dítětem, a to pod č. 91/2005 Sb. m. s., která v čl. 5 odst. 1 výslovně stanoví: „Pokud to je v nejlepším zájmu dítěte, lze rozhodnout o styku mezi dítětem a osobami jinými než jeho rodiči, které mají s dítětem rodinná pouta.“

Ačkoli Věra o možnosti řešit styk s dcerou bývalého přítele ví, nechce se do soudních sporů pouštět a dělat Kláře doma zle.

Čtěte také: